Paní Rochesterová
Hilary Bailey
Pokračování slavného příběhu Jany Eyrové. Po deseti letech blaženého manželství se nám představuje šťastná Jana Rochesterová, někdejší Jana Eyrová. Šťastně vdaná Jana Rochesterová žije s manželem Edwardem a synem v malé vesničce. Až jednoho dne se Edward rozhodne zrekonstruovat Thornfield. Strašidelné a staré sídlo, které před deseti lety vyhořelo. Když se odstěhují zpět do svého nového sídla přijede do města záhadná paní Rolandová, sestra Berty Masonové, bývalé ženy pana Rochestera, která zahynula při požáru. Také se vrátí rozmazlená Adéla Varensová ze školy ve Švýcarsku a bude veřejně prohlašovat, že je Edward jejím pravým otcem. Jana zjistí, že je těhotná a někdo se ji bude pokoušět zabít. Adéla uteče do Londýna a Edward se musí vydat za ní. Odjede k Adélině matce Celině, která jak se Jana dozví byla celá dlouhá léta živa. Když se Adéla s Rochesterem po velmi dlouhé době vrátí z Londýna, uspořádají ples. Při něm někdo zapálí Thornfield a pokusí se Janu zabít...... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 1998 , X-EgemOriginální název:
Mrs Rochester, 1997
více info...
Přidat komentář
Četlo se to celkem dobře, styl psaní je stručnější oproti původní Janě Eyrové, což dá rozum, ale problém je v tom, že nejde o samostatné dílo, ale o pokračování literární klasiky, takže musíte stále porovnávat, a tak mi nešlo do hlavy místy nelogické chování postav a závěrečné rozuzlení bylo pro mě překvapením, po němž zbyla jakási hořká pachuť. Plus totální změny charakteru známých postav (SPOILER: hlavně chudák Adéla - z marnivé, ale celkem normální holčičky udělat pyromanku s vražednými choutkami ???). Asi zůstanu raději u původní Jany Eyrové...
Kniha mě příliš nenadchla. Někdy byl děj až moc překombinovaný a vývoji postav jsem neuvěřila.
Před touto verzí pokračování příběhu Jany Eyrové jsem četla, jak pokračování vidí Tara Bradley - Manžel Jany Eyrové, život Edwarda Rochestera. To byla romantika! Osudy hlavních postav popsané až do konce, takže došlo i na slzy.
Pokud se někomu zdál v originální Janě Eyrové pan Rochester protivný a divný pavouk, tak tuto knihu snad ani raději nečtete. Nelíbil se mi ani jazyk, kterým je napsána a to nemluvím o nepochopitelném chování hlavních postav.
Vloni jsem četla knihu Kdo pohne osudem, která vypráví příběh Jany Eyrové z pohledu tehdejší hospodyně. To bylo jiné kafe, přestože byl příběh "obrácený", měl smysl, vše krásně zapadalo a knihu bych čtenářkám Jany Eyrové doporučila.
Touto Paní Rochesterovou jsem byla spíše zklamaná.
Nepříliš vysoko nad úrovní průměrné "harlekýnky", marně se snaží toto dílko dohlédnout na vrchol světové literatury k veledílu, které je inspirovalo. Nebo snad mám napsat - ze kterého se autorka snažila vyždímat, hlavně po komerční stránce, co příznivkyně původní Jany Eyrové dají. Tedy hezky nás Hilary Bailey napálila. Tipuji, že Charlotte Bronteová se v hrobě obrací. Ale tak už to dopadá skoro u všech podobných pokusů navázat po letech na slavné klasiky. Jen rozmělňování charakterů, nepravděpodobné jednání a zápletky, no co byste chtěli od Xkrát vyvařeného pytlíku s kdysi superkvalitním čajem?
Osobně tyhle praktiky nesnáším.
Jediné plus- nebylo to moc dlouhé a nezabila jsem čtením tohoto polobraku příliš moc drahocenného času.
No..já nevím. Ne že by mě kniha nebavila a má hodně z "ducha" původní knihy,lehká změna povahy Jany se dá svést na věk,nebo zamilovanost do manžela (což mě děsí,protože stárneme všichni a člověk by očekával,že to zkušenostmi půjde spíš k lepšímu,než k horšímu ),naopak Jan Křtitel se nám úžasně zlidštil,atd....
Takhle- ano,ŠLO TO - až na ten překombinovaný konec,který svým způsobem totálně obrátil na ruby spoustu věcí z původního díla,což mi hodně vadí a myslím,že by to vadilo i paní Brontëové. Nemám ráda ty příběhy,co jsou naroubované na něco,co už někdo (a velmi dobře) vymyslel. Máte ušetřenou práci,nemusíte dělat skoro nic-máte postavy,jejich charaktery,máte kulisy pro hrací plochu,už jen můžete dramatizovat,nebo rozplizávat. Nelíbí se mi pocit,že to v původní Janě bylo všechno vlastně jinak. No tak jsem holt konzervativní,no..
Pokračování příběhu Jany Eyrové je pro mě příjemným překvapením. Je fakt, že je příběh psán velmi svižně, rozdíl autorek a jejich styl psaní lze lehce rozeznat, ale přesto jsem nebyla zklamaná. Ano, dílo Jana Eyrové je pro mě nepřekonatelné a originální, nedám na něho dopustit. Ale přesto jsem si toto dílko ráda přečetla a vtáhlo mě do děje svou tajemností, záhadou a originalitou.
Musím říci, že mě spíše mile překvapilo toto "pokračování". Nedovedla jsem si ani trochu představit, že by někdo mohl navázat na Janu Eyrovou. Nemám v oblibě knihy, jež navazují a přitom je napsal někdo jiný.
A Jana Eyrová je nanapodobitelná.
Takže moje milé překvapení pramení spíše z toho, že tato kniha se mi četla dobře, příběh se mi také líbil a když jsem to nebrala jako "pokračování klasiky", tak to splnilo požadavek na příjemné odpočinkové čtení.
Sice už to není Jana Eyrová, ale i tak se mi knížka jako pokračování hodně líbila a zvláště její dokonalá návaznost na první díl :)
Byla jsem zvědavá, co se bude v knize odehrávat. Po pravdě jsem ani nevěděla, že něco takového existuje, než jsem přišla na server databazeknih.cz. Je vidět, že autorka měla na Janu jiný pohled než já. Musím souhlasit s předchozími komentáři, že postavy mají jiné charakterové vlastnosti a to se mi nelíbilo. Ale když se od toho odbourám, tak to bylo docela pěkný.
Přestože nemám zhola nic proti "nastavovaným" příběhům známých autorů (původní Jana Eyrová od Bronteové je prostě úžasná), tento příběh neskutečně "drhne". Jana je zde neskutečně naivní ... Edward strašně sobecký ... a neskutečná náhoda v podobě příjezdu Jana Křtitele v tu pravou chvíli mi připadá přitažená za vlasy ...
Kniha na mě působila dojmem pokusu o sladký románek s pokusem o napětí, ale stále tomu něco chybělo. S původní Janou Eyrovou se může těžko srovnávat. Na druhou stranu uvádím, že se kniha četla dobře.
Měla jsem trochu pocit, že Jana není tou Janou, kterou jsem znala. Také způsob, jazyk, kterým je kniha napsána je hodně odlišný, jednodušší, což historickému románu bere právě ten punc historie.
... pokračování knihy "Jana Eyrová" je dle mého názoru dost zdařilé. Je to psáno jinou formou, než první kniha, avšak to jí nic neubírá .. příběh byl zajímavý a oproti první první knize dost svižný a velmi dobře se četl .. nemám co vytknout! :)
Měla jsem pocit, že autorka chce za každou cenu udržet styl psaní Ch.Brontëové a být její prodlouženou rukou... Bylo to ale spíš na škodu. Nakonec to na mne působilo příliš křečovitě dost mi to vadilo, ta chybějící autorčina stylistická svoboda. To ale nebylo nic proti tomu, jak se rozvinuly charaktery postav.. a celá zápletka. Hrůza. Překombinované, nelogické, v křeči. Nakonec jsem to se sebezáporem už dočetla do konce, ale děkuji, stačilo.