Panna, nebo orel
James Bailey
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484551/bmid_panna-nebo-orel-wOq-484551.jpg
3
83
83
Kdo říká, že lásku nelze svěřit náhodě? Mladý Brit se zlomeným srdcem se rozhodne svěřit své štěstí v lásce a vlastně celý svůj osud té správné straně mince. Svěží debut ve stylu britských romantických komedií, který vás rozhodně nebude nudit. Josh prožívá krizi čtvrtiny života. Právě se rozešel se svou přítelkyní, ztratil práci a musel se nastěhovat zpátky k rodičům. Pro mladého muže zvyklého na bristolský ruch je to pořádný pád na dno. Jak se tak utápí v pochybnostech o svých předchozích rozhodnutích a životníchvolbách, napadne ho bláznivá myšlenka. Možná by udělal líp, kdyby si na všechno prostě házel mincí, přesněji nalezeným padesátníkem. Ostatně, kam ho dovedlo plánování? Už teď je bez práce, bez domova a bez holky. Z vtipného nápadu se postupně stává roční předsevzetí a Josh svěřuje veškerý svůj osud rozhodnutí mince. Nemá přece co ztratit! Jenže v tom se zjeví dívka jeho snů a s ní i životní šance na lásku. Pomůže mu ji padesátník získat, nebo ho uvrhne do ještě hlubšího trápení?... celý text
Přidat komentář
Myslela jsem si, že tato kniha bude jen plná humoru - mýlila jsem se. Byl to takový mix všech pocitů a emocí - humoru, štěstí, smutku, a samozřejmě také lásky. Čtení jsem si dost užila. Kniha měla svůj vlastní vibe, což mě na ní bavilo asi nejvíce. Z této knihy si odnáším fakt, že o našem osudu by nikdo ani nic nemělo rozhodovat, jen my sami. Jen my sami jsme strůjci našeho štěstí
Za mě průměr, neurazí, nenadchne. Docela čtivé, ale podruhé už bych ji nečetla.
Na Panna nebo orel jsem narazila úplnou náhodou v knihovně mezi novými knížkami. Ani jsem nečetla anotaci a hned jsem ji brala. Takže když jsem začala doma číst, byla jsem mile překvapená. Kniha je neuvěřitelně čtivá.
Příběh je milý, poklidný a dýchá na vás anglické prostředí. Bavila mě zápletka postavená na rozhodování pomocí hodu minci a co vše z toho může vzejít.
Hlavním postavou je Josh, který je obrovský romantik! Nejvíce mě bavili jeho okecávky a rozumování. A co vše podnikl kvůli dívce snů bylo obdivuhodné. Josh byl opravdu dobře napsaný! Myslím, že i za to mohl fakt, že knihu napsal muž, takže tu nejsou žádné dramatické výjevy.
Hrozně jsem si užila celou partičku kamarádů - všechny mě bavili a hospodské kvízy byli skvělým zpestřením.
Jediné, co mi trochu vadilo, že zde nebylo něco víc, co by vám kniha dala. Takhle to je jen naivně sladký příběh na pobavení. Já se ale bavilo a nakonec mi to i stačilo, akorát za týden už nebudu vědět, o čem pořádně byla.
Taková pohádka. Četlo se to dobře, ale vadí mi, že některé kapitoly skončily a čtenář se nedozví, jestli teda jo nebo ne? Nejsem Lucy, abych vyhledávala otevřené konce.
Po přečtení recenzí tady na Databázi, které jsou spíše chladnější, jsem se trochu bála, co mě čeká. Hlavní hrdina Josh mě nejdřív trochu štval, nemusím úplně postavy průseráře, kterým se smůla lepí na paty. Ve chvíli kdy se objevila Dívka se slunečnicemi a rozběhlo se pátrání, jsem ale příběhu propadla a stránky doslova hltala. Komických situaci tu najdete nespočet a některé hlášky neměly chybu.
Nečekám, že mi detaily příběhu nějak zvlášť uvíznou v paměti, ale je to ideální volba třeba na dovču, kdy si chcete prostě jen odpočinout od starostí a vypnout.
Tento příběh se může pyšnit velmi zajímavým námětem a vyprávěním, které je celé pouze z mužského pohledu. Což je u romantických knih velmi nezvyklé. Po dočtení jsem navíc zjistila, že autorem je muž, nikoliv žena. Pochopila jsem tedy ty detailně popsané pohnutky a myšlenky hlavního hrdiny.
Bohužel mi však v příběhu chybělo právě více romantiky. Je to spíše dobrodružnější příběh obyčejného mladého muže, který po světě hledá lásku svého života. Avšak I tato cesta je spíše obyčejná, nikterak zábavná či více náročná a plná překážek. Osobně bych ocenila nějaké větší zvraty, pro které tam prostor byl, a pohled na příběh oběma účastníky. Zjistit jak se pravidelně všude míjeli, že to všechno byla vina osudu (mince).
Z hlavních hrdinů není cítit energie, jiskra ani láska. Odpovídají tomu I jejich charaktery, které jsou nemastné-neslané a defacto se o nich během čtení nic nedozvíme.
Námět zajímavý, ale upřímně bych si umělá představit jiné zpracování. Tohle mě bohužel příliš nezaujalo.
Hodnotím: 2,5/5
Toto napsal muž. A muž není často hrdina vztahových románů.
Nápad nechat za sebe rozhodnout minci je velmi unikátní. Líbilo se mi, že děj nás zavedl i do čtyř dalších států. Spojení Dívka se slunečnicemi mi připadá moc krásné.
Spousta scén byla velmi vtipná. Třeba předstírání narozenin, aby Josh dostal slevu v restauraci.
Všechny postavy jsou svým způsobem střelené, jako by vypadly z romantické komedie. Úmrtí jedné mi přišlo až moc, zřejmě se jedná o slavný britský humor.
Doporučuji. Nádherná knížka.
Musím říct, že na to, že knihu napsal muž, kteří nemají většinou romantické cítění, tak tahle kniha je naprosta nádherná!
Musím se přiznat, že jsem si nevšimla, že je kniha od autora, nikoliv od autorky. To bylo celkem překvapení, protože mi Joshovo chování přišlo občas rozporuplné. Po Jade byly schůzky s Emou, Olivíí a náhodné seznámení se s Lucy, anebo Evou v uličce "lásky" osvěžující. Nerozhodnost je celkem častý jev a proč si nehodit třeba mincí, že? Jen v některých situacích to bylo celkem na hraně a v jiné jsem ráda, že se mincí neřídil. U Ježíše jsem se bavila a smála nejvíc, dále u pátrání s Evou. Mazlíček Jeremy mohl dostat více prostoru a jsem ráda, že se pro otce Joshe nestal položkou na jídelníčku. :) Příjemná a nenáročná oddychovka, kde mi přesto ještě něco málo chybělo, ale i tak za mě lepší průměr 3,5*.
Josh ponechal svůj osud minci. Rozhoduje se podle toho, co mu padne - panna nebo orel. Oddechový romantický příběh. Za mně bohužel spíš průměrný.
Bridget Jonesová v kalhotách. Josh je zkrátka smolař a tak se rozhodne, že za něj bude rozhodovat nalezená mince. Po celý rok si na každé rozhodnutí hodí mincí. Ne vždy ho to zavede správným směrem, ale nakonec je to celkem zábava a výprava za sebe(poznáním) a láskou.
Krásně odsýpající oddychovka, kterou můžu vřele doporučit.
Romantická oddechovka s celkem zajímavou zápletkou. Příliš mi ale neseděl hlavní hrdina, hlavně ze začátku knihy se až moc litoval, jindy byl zas až přehnaně romantický a citlivý...Nepřišlo mi to moc věrohodné, typický chlap by se podle mě v pár situacích choval jinak. O to víc mě překvapilo, že autorem knihy je právě muž. Co mi naopak sedělo, byly občasné humorné pasáže, hlavně v druhé polovině knihy, a také zamotání příběhu v závěru.
Panna, nebo Orel sleduje smolaře Joshe, který se zklamal v lásce a tak nějak se mu nic nedaří. Potkáváme ho v těch nejhorších okamžicích, kdy se rozhodne svěřit svůj osud minci, která vede jeho rozhodnutí.
Právě ten nápad s mincí mě zaujal už v anotaci a těšila jsem se na příběh z mužského pohledu. Nechci generalizovat, ale možná proto, že je to knížka od mužského autora, se v knize k romantické lince moc nedostaneme. Spíš se v první polovině s Joshem jen tak plácáme v různých, místy i hodně trapných (a bohužel ne vtipně trapných) situacích.
Já se těšila na milou romantiku, kterou jsem ve finále i dostala, ale cesta k ní byla lehce problematická. Josh jako postava mi vůbec nesedl (ale to je názor zcela subjektivní) a proto vás určitě nechci od čtení odradit! Ostatní postavy příběh hezky vyvážily tak, aby to bylo pořád příjemné čtení. A celý nápad se spontánností a svěření se osudu byl moc fajn!
Nad hodnocením jsem docela váhala, ale nakonec jsem knížku vyhodnotila jako čistý průměr, který mě neurazil, ale bohužel ani zdaleka nenadchnul.
Mně se tato kniha líbila moc! Nasmála jsem se u ní a vyloženě se těšila, až zase budu moci něco přečíst :)
Josh je docela smolař, až mi ho bylo líto. Že by se sám nějak zvýšeně litoval, to mi nepřišlo. Vlastně jsem mu fandila. Myšlenka, že si na vše důležité bude házet mincí byla skvělá :D A moc mě potěšil, že v klíčový moment na hod mincí vůbec nedal :) Docela by se mi líbil i další díl, o cestování Joshe a Lucy :)
Jo a králík v příběhu byl pro mě velmi příjemným bonusem :)
Už od začátku mě iritovala hlavní postava - sebelitování a nic víc. Ze slušnosti jsem knížku dočetla, aby se neřeklo.
Tohle dílko bylo oddechové a nečetlo se špatně, ale vlastně mě to příliš nechytlo a dočetla jsem to jen, abych měla dočteno. Druhá polovina už byla záživnější, ale přesto tam nebylo něco, co by mě nutilo chtít vědět konec.
Bylo to pěkné, někdy smutné, jindy veselé - jako je sám život.
Kniha o hledání a o tom, že se nemáme nikdy vzdávat.
Panna, nebo orel
Milé, netradiční čtění.Někdy je lepší nechat věci osudu a nechat se vést rozmanitostí života.