Panna ve zbroji
Mark Twain (p)
Autor, který je u nás znám spíše jako představitel amerického humoru, opřel svůj román o Panně Orleánské o důkladnou znalost historie vystoupení, bojů a procesu francouzské národní hrdinky a světice. Ústy jejího pážete a sekretáře líčí překvapující události spojené s postavou jemné a bystré vrstevnice našich husitů. Neznámá mladičká venkovanka okouzlující osobnosti a velikého vojenského talentu překonává všechny lidské pochybnosti, prosadí své postavení v čelo francouzského vojska a v sedminedělním tažení rozhodne v jádře krvavou stoletou válku o francouzskou korunu mezi Anglií a Francií ve prospěch svého národa, kdy již nikdo z držitelů trosek francouzské moci nedoufal ve vítězství. Twainova Johanka je symbolem cítění prostých Francouzů, kteří v ní vidí vykonavatele svých snah a s ní nadšeně a obětavě vedou svou národní válku proti vetřelcům. Lid jí zůstává věrný i v jejím tragickém konci, kdy opuštěna králem, jemuž zachovala korunu, zrazena mocnými a vystavena církevními přisluhovači hanebnému procesu, umírá na hranici. A také lid, který v ní vidí od počátku svou světici, si vynucuje její rehabilitaci.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1951 , VyšehradOriginální název:
Personal Recollections of Joan of Arc, 1896
více info...
Přidat komentář
Životní příběh Jany z Arku je fascinující a nelze se jím v duchu nezabývat. Fakt ale je, že zpracování Jarmily Loukotkové na mne působilo emočně silněji.
Kniha mě velmi emočně zasáhla.Mistrně a krásně sepsané.Jsem ateista, ale velmi velký příklon k vyobrazování Boha počas celé knihy mi vůbec nevadil. Zaujímá čestné místo v mé soukromé knihovně.
Od knihy jsem nic nečekal. Začátek knihy odpovídal mé představě: víceméně lehký dobrodružný román pro děti a mládež. Jenže pak začal proces s Johankou a tam to už rozhodně nebylo pro děti. ## Touto knihou a seznámením se s životopisem u mne rozhodně stoupl i sám autor. Měl jsem za to, že je to posměvač křesťanství; ale kdyby byl, kniha o Johance by musela být napsána jinak.
Naprostá srdcovka. Přečteno poprvé ve třinácti letech. A také první kniha, u které jsem brečela jako želva :) Nedám na ni dopustit. Líbila se i manželovi. Top!
Takto som Marka Twaina nepoznala.
Kniha ma vtiahla do deja, sprevádzala som Johanku až po hranicu, sledovala dym aj popol rozptyľovaný vetrom...
Ale už sa ku knihe nevrátim... Šetrím si duševné sily na zvládanie životnej reality.
Proč všichni prométheové skončí špatně? Proč ti,kdo přijdou se zvláštními dary,jsou znevažováni,kamenováni,křižováni a zostouzeni,aby se pak mohli prohlásit za svaté,ale až po smrti,aby už k tomu nemohli nic říct?
Kniha patří k těm pokladům,které si hýčkám,i když se obávám,že nebudu mít dost odvahy ji ještě někdy znovu číst.
ALE- zakopla jsem náhodou o dokument,který je velmi zajímavý a trošku se mi po něm ulevilo. Ne proto,že bych byla fanoušek happyendů...ale prostě tak.
https://www.uloz.to/!QDN3jyiFm/historicka-akta-x-12-pravda-o-jane-z-arku-a-novy-jeruzalem-mp4
Skvělá knížka na níž jsem narazila úplnou náhodou. Je psaná tak, že bych úplně věřila, že to vypráví Janin současník a že to tak opravdu bylo.
Mám Twaina moc rád, je poněkud neprávem opomíjený. Převažuje v povědomí pouze jako autor dětské literatury. Neprávem.
Méně známá knížka od známého autora, tato knížka pojednává o Johance z Arku, která mě v určité etapě mého života fascinovala, obdivovala jsem ji a hltala jsem tedy jednu knihu za druhou, kde byla alespoň zmínka o této dívce, která se stala symbolem francouzské stoleté války. Knížka je čtivá, příjemná a popisná, určité doporučuji.
Johanka z Arku je svým způsobem fenomén a Twain jí touto knížkou složil hold. Zajímavé je, že se dodnes historikové nedokážou shodnout, jak je možné, že mladá dívka dokázala zázračné věci.
Štítky knihy
křesťanství Francie Jana z Arku, 1412-1431 15. století životopisné, biografické romány stoletá válkaAutorovy další knížky
1964 | Dobrodružství Toma Sawyera |
1961 | Tajemný cizinec |
1999 | Princ a chuďas |
1965 | Dobrodružství Huckleberryho Finna |
1970 | Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna |
Je to psáno stylem středověkých příběhů, něco na způsob Tristrama Shandyho nebo Jakuba a jeho pána, až jsem čekala, kdy se objeví něco, z čeho pochopím, že si ze mě autor utahuje. Nestalo se. I když je z díla cítit upřímný obdiv a úcta k hrdince, jak už tu píše Hobo, Loukotkové se podařil silnější emoční zásah, přestože v knize o Johance pojednává spíš okrajově. Nicméně, Mark Twain určitě napsal knihu, kterou je třeba číst.