Démon v mém srdci
Viktorín Šulc
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259693/bmid_demon-v-mem-srdci-259693.jpg
5
113
113
Panoptikum sexuálních vražd série
< 2. díl >
Další svazek pentalogie o historii tuzemské sexuální vraždy postihuje případy z let 1983 až 1992. Znovu tak před čtenářem ožijí kauzy spartakiádního škrtiče Straky, „cesťáků s vraždou“ Kotta a Kutílka nebo krvavé smrti matky a dvou dospělých dcer ze středočeského Klučova, objasněné po třinácti letech. Jako v dramatickém detektivním románu, nabitém ovšem jen autentickými momenty, budeme krok za krokem sledovat průběh krvavého činu (kapitola Pan Neviditelný), prozkoumáme zvrácené libido na první - klamavý - pohled tuctového človíčka (Prošel si uličkou hanby), prožijeme napínavé okolnosti zločincova dopadení (Přípitek se smrtí)... Ale taky se podělíme s muži zákona o jejich neúspěchy, které vedly k dalším vraždám (Výhoda orientačního běžce). Závěrečná kapitola Dvě strany stejné mince? pak logicky patří přelomovému případu, ve kterém neznámý pachatel posmrtně odňal oběti vnitřní orgány. Opravdu neznámý? Nebo v průhonickém parku zazněly akordy půl roku staré ostravské vraždy? Každopádně v květnu 1992 dostala sexuální vražda novou deviantní dimenzi. Nic už není nemožné... Všechny případy opět provázejí samostatné komentáře zkušených kriminalistů.... celý text
Přidat komentář
2. díl Panoptika pan V. Šulc opět boduje pěti hvězdami, alespoň u mě. Po přečtení dílů 1,2 a 5, si již teď troufám říci, že pan Šulc je u nás nejlepším popisujícím a strhujícím autorem krimi faktů !
A samozřejmě doplněnými komentáři pánů Markoviče a Valeriána
Pro mě pozoruhodné to, jak některé násilné trestné činy a zvláště ohavné vraždy zůstávají v povědomí celé generace - v prvním díle Mrázek - to byla noční můra mojí mámy a vrstevníků, zatímco spartakiádní Straka nebo i Hojer, to byly zase naše strašáky.
No, fuj, velebnosti!
Když čtu detektivku, kdovíjak vyšperkovanou popisy zrůdnosti, uklidňuji se myšlenkou, že jde o fikci, a nechápu, jak autoři mohou s takovou představivostí žít, milovat a radovat se.
Toto je ovšem holý fakt a skutečnost, o to hrůznější je to čtivo.
Dokonalé popsané případy převážně sexuálních vražd většinou spáchaných amnestovanými zločinci na počátku devadesátých let minulého století. Podrobně popisované případy, mnohdy se součinností tehdejších kriminalistů a vyjádřeními různých odborníků. Dokonalá dokumentace!
Druhý díl opět skvělý. Velká úcta před našimi kriminalisty. Je to síla chytat tu zvěř.
Už druhý díl "Panoptika", který čtu a přestože mám true krime ráda, asi se třetím dílem na chvíli počkám a proložím to nějakou méně náročnou knihou. Kniha popisuje nejen notoricky známé kauzy a vrahy, ale i další, neméně brutální případy a dokáže vyvolat pocit psychické nevolnosti nad tím, čeho všeho jsou "lidé" schopni. Fyzickou nevolnost jsem pocítila při popisu kauzy, kdy dívka, která tvrdila, že je muž, zavražidla malého chlace, aby mu odstranila jeho mužské atributy, které pak sama nosila. V tuto chvíli jsme musela přestat číst a dát si na chvíli pauzu. Naprosto se ztotožňuji s názory autora na plivanec do tváře všem kriminalistům z roku 1990, ve formě amnestie hradního alkoholika a kašpara. Lítost a soucit ve vztahu k deviantům, sadistům a vrahům? Jestlipak zastánci jejich práv mají stejnou míru soucitu i s jejich obětmi a pozústalými...
Po několika letech od přečtení teď nově audio s Miroslavem Táborským. A skvěle i napodruhé. Najdeme zde případy ještě předrevoluční (kdo by neznal spartakiadního vraha) , ale zásadní roli v této knize hraje bezesporu nechvalně proslulá prezidentská amnestie, kdy se na Nový Rok v roce 1990 otevřely brány věznic i pro spoustu nebojím se říci zrůd, které už se neměly nikdy pohybovat na svobodě. Autor dopodrobna líčí jejich řádění a nahlíží do jejich černých duší pomocí spisů, lékařských posudků a výpovědí svědků i samotných pachatelů. A je to velmi těžké čtení, avšak neskutečně zajímavé.
Dá se napsat totéž co jsem psal k prvnímu dílu. Přiznám se, že číst to hned po sobě je docela slušný nápor na psychiku. Nejsem nijak útlocitný, by naopak ale některé případy , zejména ty kde jsou zabíjeny děti, mě jakožto novopečeného otce místy zvedaly ze židle. Brutalita a naprostá bezcitnost některých popisovaných pachatelů také. Navíc tato kniha už popisuje případy z konce 80.let a počátku těch 90. Tedy obzvlášť divokou dobu. Někomu možná nemusí autorovi jízlivé kritické narážky na poněkud nedomyšlenou Havlovu amnestii a také humánnější přístup k pachatelům(zrušení trestu smrti atd.) sedět, ale po přečtení a vžití se do role tehdejších vyšetřovatelů i příbuzných obětí asi dokážu tenhle postoj pochopit. Asi nejznámějším případem popisovaným v knize je "spartakiádní" vrah Straka a opravdu temný je dodnes nevyřešený případ dvou žen, jež byly nalezeny doslova a do písmene vypitvané. Ostatní kapitoly svou hrůzností za těmito nijak nezaostávají. Takže pevné nervy a jdeme na další díl.
Pro mně druhá kniha VŠ. Co dodat , vše podstatné je zde již řečeno. To, že je i druhý díl velmi zajímavý, dobře se čte, je vidět na vysokém hodnocení čtenářů. Občas až mrazí, při představě vraždy ve vašem okolí. Paradox je, když ve svém blízkém okolí máte možnost jít do parku, či lesa. Děti na cyklostezkách , maminky s kočárky, babičky na zdravotní procházce, pochopitelně velké množství pejskařů.... Ale stačí kolikrát oblačné počasí a čas a dané lokality se rapidně mění. Bohužel i v mém městě je po setmění v těchto místech, dá se říct poněkud nepříjemně, natož tedy pro něžné pohlaví. Ve večerních hodinách je vlastní pitbul na místě. A tím, že se zastupitelstvo měst rozhodlo nevzhledné objekty, zarostlé lokality vyčistit, kriminální živel se tedy musí více pohybovat, už jen kvůli městským kamerám.
Kdo zná město Kladno, určitě již ví, že bývalý hotel Lapark a jeho blízké okolí, je po setmění ideálem pro narkomany atd. Zkuste zajít poblíž po večerce a okolo projít do lesoparku, myslím, že se vám až půlky stáhnou. Nikdo nic zde neřeší, přeci jen je to z centra kus, čili čeká se na...
Ale jinak pokračuju ve čtení 3. dílu. I na 4. se těším.
Druhý díl obdobně velmi dobrý, ale jak jsem již předeslal v předchozím komentáři - velmi mi vadí autorovo politického hodnocení. To v faktografické knize nemá mít místo.
Tragické osudy ľudí v druhom rovnako kvalitnom pokračovaní panoptika sú rovnako smutné, nešťastné, kruté a hlavne zbytočné. To posledné slovo zbytočné je asi najviac smutné keďže ak si uvedomíme, že pred rokom 1989 socialistická justícia mala v právomoci vyniesť ortieľ najvyšší a to smrť. Definitívne týmto trestom zbavila spoločnosť neľudskej beštie ktorá pripravila obzvlášť krutým spôsobom o život človeka ale častejšie však ľudí. Veľa tejto ľudskej spodiny bola na dlhé roky zatvorená v našťastie v nepriaznivých podmienkach v akých má tento odpad spoločnosti prežívať. Práca kriminalistov bola ale znevážená. Ľudskej spoločnosti bolo napľuté do tváre. V roku 1990 pseudo-humanista, alkoholik, bezvýznamná nula a človek pochybných morálnych hodnôt vo funkcii prezidenta udelil tzv. hromadnú amnestiu aj pre najhoršie kalibre z väzníc. Ako to dopadlo ? desiatky zavraždených, stovky ťažko fyzicky a hlavne duševne zranených ľudí, stovky a tisíce rodinných príslušníkov ostalo v depresii, smútku, bezmocností po tomto nehanebnom čine. Dúfam, že sa smaží v pekle !
Výborná kniha. Je zajímavé udělat si představu o tom jak vrazi vznikají. Většinou hraje hlavní roli rozvrácená rodina, špatné sociální prostředí, alkohol, drogy... Na druhé straně práce vyšetřovatelů je obdivuhodná.
Pojednávanie o svete zločinu a kriminalistiky. Pokračovanie nešokuje, ale stále vyvoláva pocit zhnusenia a údivu. Do popredia vystupuje systematická a vytrvalá práca kriminalistov, vyšetrovateľov, patológov, psychiatrov... všetkých, ktorým ide o chytenie zločinca. Bez odmien, bez zaplatených nadčasov a s pokazeným žalúdkom. Za zmienku stojí vycibrený pisateľský štýl pána Šulca.
Nemene zajimave pokracovani toulek ceskou historii brutalnich vrazd Bohuzel je smutne, jak nekdy malo staci k tomu, aby k tomu ci onomu zlocinu nikdy nedoslo, kdy nekdy nejaka skutecnost se jednomu nemusi zdat dulezita, pritom je to treba klic k celemu pripadu nebo nebyt amnestie Vaclava Havla, nemuselo by se par veci vubec stat....
Poutavé rozbory případů a cesta k řešení. Motivace vrahů.
Nitky, které vedly k hrůze.
V těch nitkách snad aspoň nějaké rady pro čtenáře, jakému chování předejít, protože 100x se při setkání s vrahem nic nestane, protože nemá příhodné podmínky, ale pak, jednou, když půjdu sama v noci domů setmělou cestou, nebo si sednu v nočním vlaku do kupé k dvěma cizím mužům, nebo pošlu svoje dítě samo natrhat třešně do opuštěné aleje,
pak ty podmínky vytvářím ...
Neskutečně zajímavé a poutavé čtení! Knihu jsem četla jedním dechem a to i přesto, že jsem některé z případů znala z jiných zdrojů. Žádná z podobných publikací mi však nedala tolik, jako právě tato kniha. Co musím vyzdvihnout na první místo, tak to je autorův styl psaní. Není to rozhodně žádná "nudná literatura faktu", ale mistrně psaný soubor příběhů, které budete se zatajeným dechem číst až do posledního písmenka...
Autorovy další knížky
| 2014 |  Lovec přízraků - Vraždy, které šokovaly republiku |
| 2015 | Démon v mém srdci |
| 2000 | Když vzlétne děs a nevíra |
| 2006 | Bratrstvo tajných hrobů |
| 2019 | Monstru podoben |
Zpracováno lépe než první díl, už beru další