Panský dům a jeho dědictví
Anne Jacobs
Panský dům / Tkáčova vila série
< 3. díl >
Augsburg 1920 Panský dům hledí optimisticky vstříc budoucnosti. Paul Melzer se po návratu z ruského zajetí ujal vedení továrny a dopomohl rodinné firmě získat zpět starou slávu. Jeho sestra Elisabeth se se svou novou láskou nastěhuje zpátky do rodného domu. Paulova žena Marie si splní svůj dávný sen: otevře si módní ateliér. Její modely slaví úspěchy, ale stále častěji dochází ke sporům s Paulem. Marie nakonec jednoho dne sebere děti a z panského domu se odstěhuje a kola osudu nabírají rychlost… Závěrečný díl trilogie.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
Das Erbe der Tuchvilla, 2016
více info...
Přidat komentář
Je dobré připomenout si, že svobodné a hlavně rovnoprávné postavení ženy nebylo vždy samozřejmostí. Zajímavé je, jak se u soudu o svěření dítěte do péče obrátily role. Na začátku 20. Století získával dítě výhradně otec o století později matka
Krásný závěrečný díl této série (škoda, že poslední, tyto knížky mě moc bavily). Velice příjemné počtení, na dlouhé zimní večery jak stvořené.
Nečetlo se to špatně, ale na první díl to pořád nemá. Přece jen je trochu depresivnější číst o tom, jak mají Marie a Paul problémy a jak se Paul čím dál víc podobá svému otci a nechce pochopit nadání a zájmy svých dětí :-( Jinak ale pěkná série, jsem ráda, že jsem na ni narazila.
Poslední díl jsem si zase pěkně vychutnala. I když mi Paulíček chvílema vytáčel,mamá byla jak loutka v rukách Serafíny. Nakonec přeci jen dostali rozum a všechno dopadlo k naší spokojenosti. :-) Celá série se mi líbila.
Závěr celé série a celkem vydařený.Nejvíc se mi líbil díl druhý,jak už jsem zde psala.Celou sérii hodnotím jako příjemné,velmi oddechové čtení,kde se dá většina děje předpokládat.
Konec série , dalo se očekávat jak to vše dopadne. Happyend jak trám. Vše se dalo predvidat. Nicméně dobře a čtivě napsané , jako celek to hodnotím velmi pozitivně
Konec sady. Bude se mi stýskat po kuchařce ta se mi líbila nejvíce. Marie mi bylo líto a Paul lezl na nervy se svou mama, ale byla to jiná doba, tak rozumím tomu . Sada je pro mně příjemný zážitek ke čtení v létě.
Poslední díl trilogie - asi nejlepší, protože se stále něco dělo. Barvitě vykreslené postavy, doplnily pěkně pokračováním předchozí díly.
Pěkný závěr trilogie,jen mě přišlo,že už se děj docela táhnul a nebyl tam jen příběh rodiny Melzerových
Byla to krásná kniha, četlo se to jedním dechem, pořád se tam něco dělo. Podle mně, je to nejlepší díl z celé trilogie. Škoda, že ta tím končí. A třeba ne... Můžeme jen doufat.
Vydržela jsem u celé trilogie, protože mám ráda rodinné ságy. Třetí díl hodnotím jako nejlepší. Vztahy se vyřešily a život rodiny Melzerů bude pokračovat v jejich potomcích. Ale to už jsou jiné příběhy.
Oddechové čtení, které jsem si užila. Celá série splnila, co jsem očekávala - hezký příběh, trocha historie i romantiky, děj pěkně plynul, tak co víc si přát.
Poslední díl se mi líbil asi nejvíce z celé trilogie. Knihu jsem přečetla prakticky jedním dechem, chtěla jsem vědět, jestli se Marie k Paulovi vrátí.
Celkově hodnotím celou sérii velice kladně, byla to taková odpočinková četba.
Doslova přečteno jedním dechem. O to větší je pak překvapení, že poslední kniha nedosahuje takových kvalit jako předchozí. Během čtení kniha vzbuzuje ve čtenáři návaly silných pocitů. Celou dobu zažíváme spolu s hlavními hrdiny nespravedlnost, bezmocnost, slepé uličky a nepochopení ze strany okolí. Jako bychom se ocitli ve světě nebo spíš životě, v němž je najednou všechno špatně. Kniha poskytne čtenáři jakési uzavření předchozích příběhů, avšak dalo by se bez ní obejít. Ukazuje jak osoby stárnou, stávají se z nich jejich horší já, jejich rodiče a zapomínají na věci minulé jakoby už nezáleželo na tom, co bylo a na jakém základu jsou založené předchozí vztahy. Za přesvědčivou považuji vývojovou linku Alicie, její reakce na ztrátu manžela působí skutečně a opravdově. Dokonce už i chápeme, kde se vzaly neduhy jejich dcer. Na druhou stranu dějová linie hlavní dvojice je vágně pojatá. Vývoj je až moc všední a neopravdový vzhledem k vykreslení postav v předchozích dílech. Naprosto absurdně působí také rozmluvy a vnitřní řeč jejich děti vzhledem k věku. Určitá vyspělost lze tolerovat, ostatně v jiných dílech tomu tak často bývá, ale zde má čtenář pocit, že autorka nedokázala dostatečně procitnout do světa takto malých dětí a ukázat jej světu. Oceňuji však autorský styl, kdy se dostáváme v každé kapitole k různým dějovým liniím z pohledu jiné osoby. Takový styl budí dojem měnících se filmových scén.
Osobně bych konec trilogie uvítala trochu širší, jasnější, dramatičtější a dotažený dokonce. Co se stalo Humbertovi v Berlíně, jak to bylo s Kitty dál, jaká tajemství skrývala Maria Jordanová, co zahradnictví Augusty a Gustava? Série knih tohoto rázu by si jistě zasloužila závěr se vším všudy. Ve čtenáři tak zůstává dojem, že první pracovní verze konce zůstala v původní nedopracované formě.
Se všemi klady i zápory by si zrovna tato trilogie zasloužila filmovou adaptaci jako mnohá podobná německá díla dříve.
Kniha je dobrá na zpomalení, uklidnění se (i když někdy děj plynul pomalu až moc). Oceňuji, že ženy už přestaly být pasivními trpitelkami, ale zase se pro změnu zasekla hlavní mužská postava. Odpočinkové čtení, ale ve srovnání s např. Panstvím Downton, jen slabý odvar.
Moc se mi celá trilogie líbila. Všechno dopadlo podle mých představ. V knize mě akorát neskutečne vytáčela paní von Dobern, jinak se všemi postavami jsem si sedla! Kniha ale celou dobu je víceméně ve stejné rovině, nejsou tam žadné extra zvraty a je jasné jak vše dopadne. Ale přesto se mi četla dobře, oddechové čtení:-)
Mě se poslední díl trilogie líbil. Marii a Paulovi jsem přála, aby se k sobě vrátili, Lise, aby měla vytoužené mimiko a Kitty, aby našla spřízněnou duši. A opravdu jsem nenáviděla chůvu. Takže já jsem spokojená :-)
Štítky knihy
pro ženy milostné romány Německo romantika 20. léta 20. století
Autorovy další knížky
2017 | Panský dům |
2018 | Panský dům a jeho dcery |
2019 | Zlaté časy |
2020 | Nová doba |
2019 | Hortenziová zahrada |
Spoiler
Trošku mě poslední zklamal. Neustálé hádky mezi Marií a Paulem. Na jednu stranu Marii chápu, že se odstěhovala a stála si za tím, ale vzhledem k době, kdy ženy neměly skoro žádné práva, tak je to těžké soudit. Líbilo se mi, jak autorka zahrnula v tomto díle opět rozhovory personálu i dětí. Škoda, že není pokračování. Určitě by to bylo opět napínavé skrz nastupující nacismus.