Panter ve sklepě
Amos Oz (p)
Autobiografický příběh se odehrává v poválečném Jeruzalémě a líčí zážitky, pochybnosti a naděje dvanáctiletého chlapce. Prófa, syn polských přistěhovalců, založí se svými kamarády skupinu „podzemního hnutí“, jejímž cílem je vyhnat nenáviděné okupanty. Chlapec se poté náhodně potká s anglickým policistou a letmé setkání přejde v nesmělé přátelství. Prófa je však svými přáteli odhalen a nařčen ze zrady: musí čelit obvinění i vlastním pochybám. Autor se zamýšlí nad pojmy věrnosti a zrady a způsoby ideologické manipulace s nimi.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , Mladá frontaOriginální název:
Panter be-martef, 1995
více info...
Přidat komentář
Ne, nečetl jsem jako ilustraci bouřlivých dějinných dějů. Četl jsem jinak.
Přemýšlení, snění i jednání hlavního hrdiny ovlivňují v obrovské míře knihy. I proto: "Ještě pořád mám slova rád: rád je sbírám, řadím k sobě, míchám, obracím, kombinuji." (str. 6) A i z dalších náznaků čtenář chápe, že se tu setkává s budoucím spisovatelem (jo, jasně ich forma, když ji vezmete doslova). Ovšem spisovatele dělá spisovatelem nejen jazyk, kterým píše, ale i problémy, které řeší.
A velkým motivem této knihy je zrada. Zmínkou o ní celá kniha začíná ("Mnohokrát v životě jsem byl označen za zrádce." str. 6), ale i končí ("A příběh sám? Nezradil jsem všechny znovu tím, že jsem ho vyprávěl? Nebo bych je naopak zradil, kdybych to neudělal?" str. 133) A čtenář dá určitě autoru za pravdu, že bez menších (někdy ovšem domnělých) zrad (jsou-li to skutečně zrady?) prostě nelze s lidmi a mezi lidmi žít.
Avšak hrdina a samozřejmě ani Oz samotný nezradí nikdy to nejdůležitější - člověčenství, lidskost. I proto se zamýšlí: "Co jsem byl proti nim já? Jen hebrejský chlapec z hnutí odporu, který zasvětil život vyhnání cizího okupanta, ale přitom byl spojen s jeho duší, protože i okupant přišel z míst, kde jsou řeka a les, kde se tyčí věže a kde se na střeše lehce otáčí korouhvička." (str. 84/85) I proto se smutně táže: " Proč se nemůžeme my všichni jednou na hodinu či dvě sejít v zadní místnosti kavárny Orient Palace - … - , abychom si spolu promluvili, abychom jeden druhému porozuměli, abychom každý v něčem trochu slevili, smířili se a odpustili si? (str. 78)
Četl jsem podruhé. Teď se mi mnohem více líbilo. Možná i proto, že mi mnohé myšlenky více zapadly do sebe, jelikož jsem nedávno četl Ozova Jidáše, kde je zrada také veledůležitým tématem.
Hezký příběh o tom, jak 12-letý kluk vnímá přelomové historické události svého národa, politické angažmá svých rodičů, rozporuplnost vztahu k britskému policistovi - přátelsky se chovajícímu nepříteli, a strasti dospívání.
Kdo zná pozdější Ozovu knihu Příběh o lásce a tmě, ten snadno v Panterovi pozná její zárodek.
Panter ve sklepě je román izraelského spisovatele Amose Oza z roku 1998. Popisuje dětství 12 ¼ ročního kluka v Jeruzalémě britského mandátu roku 1947 z pohledu padesátnika.
Po přečtení názvu knihy a shrnutí děje si člověk může představit takřka thriller: Prófa, kluk na prahu dospělosti se stává aktivním bojovníkem za práva své země členstvím v organizaci Svobodu nebo smrt i špionáží. Začáteční věta často předestře děj a ukáže sílu. V případě Pantera: „Mnohokrát v životě jsem byl označen za zrádce.“ věta poukazuje spíš na slabost, zároveň však čtenáře vtáhne do díla plného skrytých dualit a protikladů. Do světa špióna a zrádce. Nebo špióna a nezrádce. Nešpióna a zrádce?
Dualistická forma díla je příznivá pro čtení. Obsahuje několik navazujících akčnějších epizod které se zvolna střídají s klidnějšími úvahami a popisy. Vypravěč mluví ústy dospívajíciho zrádce/bojovníka o prázdninách a psacím strojem spisovatele, kterému události před 40 let nechtějí zmizet z mysli. Čtenář putuje bouřlivým mořem malé čtvrti Jerusaléma. Ve čtvrti žijí další lidé, vedlejší postavy, jejichž životní příběhy nejsou dokumentovány blíže, jenom jejich vztah k vypravěči. Globální pohled shora ani není autorovou ambicí. Postavy však doplňují místní kolorit a podávají svědectví o převážně přistěhovalecké společnosti (před)Israele poznamenané životem (a smrtí) ve svých předešlých domovinách. Od souseda, který dáva slepicím jména a mluví s nimi jenom německy po Prófovi preživší rodiče: otec historik-amatér, maminka se stará o sirotky po Holokaustu. Objeví se i láska.
Svým způsobem dílo thrillerem je: popisy jsou živě opisné, akce živě akční. Myšlenky jsou kvalitní, počet odpovědí přesahuje otázky několikanásobně. Zajímavé je také i střídání vojenských a náboženských metafor, komentáře dospěláka jsou občas mírně rušivé, ale zajišťují rovnováhu mládeneckému hledání. Kniha obsahuje poučení i pro náš věk: jak zacházet s nepřítelem? jak a co je vlastně zrada?
V učebnicích historie si můžeme přečíst o vzniku státu Izrael, ale po přečtení této útlé knížečky pochopíme, jak se v té době cítili a co prožívali tamní Židé...
„Takhle si pamatuji Jeruzalém, jak vypadal v posledním létě britské vlády. Kamenné město roztroušené po svazích hor. Spíš než opravdové město to byly jednotlivé čtvrti, vzájemně od sebe oddělené pláněmi bodláčí a skla. Na rozích ulic někdy stála britská obrněná auta s ochrannými kryty na oknech přivřenými jako oči, které oslňuje světlo. A z předku obrněnců trčely kulomety jako prsty ukazující: Ty!“
„Byl přesvědčen, že musíme vyhnat britské okupanty a založit hebrejský stát, do kterého budou moci přijít všichni pronásledovaní Židé z celého světa. Ten stát, říkal, musí být samozřejmě pro svět vzorem spravedlnosti: ano, dokonce i vůči Arabům, když se rozhodnou zůstat a žít tady mezi námi. Ano, navzdory všemu zlému, co nám Arabové dělají na popud provokatérů a štváčů, se k nim budeme chovat s příkladnou štědrostí, ale rozhodně ne ze slabosti. Až svobodný hebrejský stát konečně vznikne, žádný ničema na světě se už neodváží vraždit nebo ponižovat Židy. A jestli se odváží, porazíme ho, protože až ten den přijde, budeme mít v pažích dostatek sil.“
„A pokud jde o Němce, možná že jim jednou odpustíme, pokud oni neodpustí sami sobě. Ale jestli si odpustí sami, tak se toho od nás nedočkají.“
Štítky knihy
Židé vzpomínky Izrael autobiografické prvky Jeruzalém poválečná doba izraelská literatura romány svět očima dítěteAutorovy další knížky
2009 | Příběh o lásce a tmě |
2010 | Černá skříňka |
2017 | Jidáš |
2019 | Mezi svými |
2013 | Scény z venkovského života |
Novela, která by vystačila na román. Jedna ulice na kraji Jeruzaléma, ve které se potkávají přeživší ("Hodně lidí u nás mluvilo do prázdna nebo na někoho, kdo existoval jen v jejich představách"), dřívější a novější přistěhovalci i nová generace. Skoro každý má nějaké tajemství nebo vlastní svět, do kterého nikoho nepouští a kterému přikládá váhu, i když jde o vlastní světy velmi rozdílné. Dvanáctiletý vypravěč se tajně přátelí s britským policistou, hluboce věřícím filosemitou. Je to zrada? Může mít zrada dvě strany z různých úhlů pohledu? Ostatně chlapec vyzradí ještě leccos, ale ukazuje se právě jen to, že máloco je jednoznačné. Příběh o dospívání, konkrétně o dospívání spisovatele, který už je v Prófovi vidět, o různých pohledech a přístupech k životu, bohatý a místy jímavý.