Papírová města
John Green
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným. Kniha Papírová města byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2014 v kategorii Překladová literatura pro děti a mládež.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mě velmi nadchla. Když jsem ji četla, tak jsem se s ní úplně ztotožnila. Velmi mne bavila.
Co sem napsat? Snad jen to, že v každém z nás je kus Margo a Quentina. Pouze v někom víc a někom míň.
Myslím, že čím viac čítam Greena, tým mám viac pocit, že jeho príbehy nie sú zas také variabilné, často mi splývajú postavy, ktoré už nie sú ničím zvláštne a príbehy, ktoré sú čoraz menej uveriteľné a zaujímavé. Škoda.
Dvě hvězdy jsem dala za postavy. A za to, co z nich sem tam vypadlo. Protože občas, to někde v hloubi mojí mysli dávalo smysl. Ale jen občas.
Sám o sobě myšlenka holky, která uteče a bláznivě zamilovaný kluk ji jde hledat není špatná. Ale nezdála se mi dotažená do konce. Nebyla jsem tak nadšená.
Margo mi příliš připomínala chabou verzi Aljašky z Hledá se Aljaška.
Rozhodně to bylo fajn oddychové čtení, ale nic k čemu bych se chtěla vracet.
Bylo to takové zvláštní, Q byl super, ale Margo se podle mě chovala divně, připadalo mi, že to ještě nemá moc uspořádané, jako co se týče toho, co v životě chce, jaká je její životní cesta a tak. Možná právě proto pořád utíkala a chtěla být sama. Závěr knihy mě dost překvapil.
Tak jo... tohle se mi zvláštním způsobem líbilo.
Podobně jako ve Hvězdách tu byly chytré citáty z knih a tak podobně, ale sem se to hodilo.
Margo mě fascinovala. Zaujala mě svým přemýšlením, ale ke konci mě trošku zklamala. Nebo možná mi jí bylo líto a Q taky...
Za mě dobrý.
Upřímně mě knížka dost zklamala. Děj mně přišel strašně zdlouhavý, klidně by to mohlo být kratší..
Asi nejlepší Greenovka co mám doma. Přečtená jak v originále a v překladu a musím říct, že se v obou případech četla rychle a hezky. Ostatní Greenoviny co máme doma se mi moc nelíbily, zejména Příliš mnoho kateřin.Filmové zpracování se (mně) sympatickou Carou, bylo pěkné a sem tam se knihy drželo. 4/5
Moje oblíbená Greenovka! Nemá cenu zase vypisovat, jak je vtipná, ale zároveň k zamyšlení, protože se to dá říct o všech Johnových knihách. Margo jsem narozdíl od Aljašky měla hrozně ráda, největší zlatíčko byl ale Ben.
Na druhou stranu byl film Papírová města skoro jediným filmem, který se mi líbil víc než knížka. Sice se tak úplně nedržel knižní předlohy, kterou jsem četla před shlédnutím filmu, ale závěr byl lepší. Byla jsem ráda, že s sebou vzal Radar Angelu na ten road trip, protože v knížce mi jí bylo líto. Taky bylo fajn, že Q ten večírek ve filmu stihl. No nevadí, knížka byla taky super!
Ať žijí černí santové!
Je pravda, že děj nebyl nic moc světoborného, rozhodně by se tam toho dalo nacpat víc. Ale jako oddechovka mi tohle přišlo naprosto v pořádku. Kniha mě i přes všechna svá negativa celkem bavila. Quentin je prostě kluk, který se z usazeného trouby mění na dobrodružného detektiva. Kniha byla celkem vtipná, občas jsem se u ní i dost pobavila. Trošku mě však zklamal konec knihy, ale co jsem vlastně čekala? Že všechno dopadne happyendem a Q a Margo spolu stráví zbytek života a budou mít spolu kopu dětí? Tak to chodí jen v pohádkách...
Dle mého je tato kniha detektivka pro teenagery. Pro ty, kteří prostě ještě neznají normální solidní detektivku. Je to takový slabý odvar. Taky je tam ale romantika, což oceňuji, ale i přesto nic moc. Dalo by se možná říct že je tam od každého trochu, jen není nic pořádně. Každopádně oceňuji pohled na postavu a její vývoj během knihy a myslím, že místy může být i celkem poučný. Celkově kniha působila jako oddychovka, takže nakonec proč ne. Nic velkého od toho ale nečekejte.
Co se filmu týče, za mně je to propadák. Kniha se dočíst jakž takž dala (a to i celkem rychle), ale film? NE! V polovině jsem ho musela vypnout, aby mi nepokazil dojem z knihy. Asi je to divné, ale na mně to takhle působilo
Možná moc zdlouhavě popisované...stačilo by 200 stránek, ale i tak když člověk dočítá poslední stránky, čte je pomalu, s lehkostí a užívá si každou větu..protože ví, že je to konec celého příběhu. Čekala jsem jiný konec, takže mě byla Quentina docela líto. Dalo by se uvažovat o napsání 2. dílu :D
Dojemná, vtipná a donutí vás přemýšlet nad věcmi, se kterými se Q potýká - ať už je to konec střední nebo Margo. Asi mě teď tady všichni ukamenujete, ale promiňte mi Hvězdy, na vrcholku nejste... Papírová město jsou moje nejoblíbenější ''Greenovka'', stojí za to si jí přečíst.
Od tohoto autora jsem četla dvě knihy. Tou první byla pod názvem Hvězdy nám nepřály... úžasná a přečtená za jeden jediný den. Proto jsem si pořídila i další knihu Papírová města... Možná jsem měla velké očekávání, ale obsah zklamal a ani jsem knihu nedokázala dočíst do konce.
Pro mě je děj naprosto nezáživný, nic moc se v knize nestalo. Nevím, co všichni z Greena dělají. Já jsem mu dávala fakt velkou šanci, ale po přečtení Papírových měst a Příliš mnoho Kateřin už nechci číst další, protože děj je absolutně o ničem.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
John green prostě umí. Příběh je propletený metaforami a narážkami, které jsou ozvláštněny Greenovým typickým humorem. Kniha Vás rozhodně nenechá chladnými - v jednu chvíli jste "napnutí jako špagát" a skoro nedýcháte a o pár stránek dál se smějete "na celé kolo".