Papírová města
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323970/bmid_papirova-mesta-UPz-323970.jpg
4
3755
3755
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným. Kniha Papírová města byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2014 v kategorii Překladová literatura pro děti a mládež.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2014
,
Knižní klub
Originální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Jsem ráda, že jsem nejdřív četla knížku a pak film. Musím říct, že film nebyl tak špatný dle mého názoru, jak tu každý píše, ale knížka byla milionkrát lepší. (Což bývá ve 99% u každého filmu a knížky) Ze začátku jsem se do knížky začetla, nemohla jsem přestat číst a pak boom. Měsíc jsem jí nevzala do ruky a těžko se mi pokračovalo. Nevím, čím to bylo. Hrozně mě zajímalo jak to dopadne s Margo, jak to bude s plesem a tak dále. Musím říct, že Margo ve mě zanechala podivné pocity. Na jednu stranu jsem s ní v mnoha věcech souhlasila. Líbilo se mi její styl přemýšlení a citáty. Na druhou stranu mě hrozně naštvala u konce.(Nechci nějak extra spoilerovat)
Mám to tak že zatím u mě vedou Hvězdy nám nepřály, Papírová města a pak Aljaška. Paper towns nebylo tak protahované jako Aljaška podle mě.
Shrnutí: Knížka je ze začátku velmi čtivá, možná ke konci už to není takové, ale budete chtít znát konec. Knížka není špatná, je velmi dobrá. Ale věřím že Green má lepší díla. :)
Tato Greenovka je dobrá, jelikož jsem fanoušek Greena tak mám všechny jeho doposud vydané knihy, a podle mě osobně je tato kniha dobrá, ale mnohem lepší je např.: Hledání Aljašky.
Tušila jsem, že Greenovi dochází dech, ale rozhodla jsem se přečíst další greenovku. Nicméně to nadšení jako bylo u Hvězd se nedostavilo. Myslím, že je to průměrná kniha, chybí jí to kouzlo, které mají Hvězdy. Hlavní postavy mi nic neříkají, hlavně nechápu Margo. Musím uznat, že některá místa v knize mě pobavila, ale nezanechala ve mně takový pocit jako Hvězdy nám nepřály. U té jsem měla pocit, že čtením něco získávám, že ve mě něco zanechá.
Trošku jiný žánr zase. A musím říct, že se mi kniha dobře četla. Zatím moje první od tohoto autora a určitě ne poslední,
Pokud mám být naprosto upřímná o autorovi, jsem se dozvěděla díky jeho velkému hitu hvězdy nám nepřáli, který jsem bohužel nečetla, ale pouze viděla ve filmovém zpracování. Příběh mě opravdu chytil za srdce a já posmrkala nejedny kapesníčky.
NA popud toho jsem si říkala, že by nebylo špatné vyzkoušet od něho i něco jiného a tak jsem šáhla po papírových městách, které už jsou také z filmované.
Příběh je psán z pohledu mladého kluka Qunentina, který nás v prvních stránkách zavede do jeho dětských let, kde vysvětluje, jak moc je posedlý svou sousedkou Margo. Mně se charakter MArgo absolutně nelíbil a myslím, že ani do ted jsem nebyla schopná pochopit co na ní Quentin viděl.
Každopáně první polovinu jsem totálně zhltala a příběh mě dost zaujal. Říkala jsem si, že je to něco pro mě ještě neotřepaného. O to větší bylo zklamání, když druhá polovina sklouzla do nudné formy, která čtenáře rychle odradila. V podstatě jsem druhou polovinu četla jen z povinnosti a z mírné zvědavosti, jestli Margo opravdu najdou. Naštěstí mě autor uplně neodradil a tak od něho vyzkouším ještě nějakou knihu...
Čtivé a snad i vtipné, pro mne spíše taková oddychovka před něčím, něčím. No něčím jiným, kniha se ale líbila a tak rád mrknu na další titul od autora. A hele, problém vyřešen.
Docela fajnová četba na dlouhé večery. Od Greena už jsem ale četla knihy lepší- zatím nejelpší byla An Abundance of Katherines/ Příliš mnoho Kateřin :)
Jak bylo řečeno. John Green patří mezi nejlepší spisovatele téhle doby bez sporu. Byla to má 3 knížka od něj. a Musím říct, že mám z ní zvláštní pocit. Příběh mě moc nezaujal (možná protože jsem o něco starší než hl. postavy),proto musím srazit nějakou tu hvězdičku, ale co se týká Johna - odvedl úžasnou práci. Knížka je moc čtivá. Quentinn má někdy tak krásné výroky, že ani nemůžete věřit, že je to pouze puberťák :) Co se hodnocení kniha vs film týče. Musím říct, že ten film je hrozný, nudný a o ničem. Takže prosím nedávejte na to co vidíte nejdřív v televizi. Rozhodně takhle špatná ta kniha není.
Moje 1. větší kniha a byla jsem opravdu spokojená. Příběh sám o sobě se mi líbil a postavy také. Prostě příjemná kniha s trochou napětí.
Jakej je to podraz věřit, že je človek víc než jen člověk. Margo nebyla zázrak, ani dobrodružství. Nebyla to žádná luxusní vzácná věc... byla to holka... Trvalo mi dlhouho, než jsem zjistil, jak moc jsem se mýlil. (Quentin)
Kniha mě moc nebavila. Děj mě nechytl.
Nejlepší okamžik byla jízda na konci, ale jinak mě kniha nenadchla a absolutně nechápu, co na té holce všichni viděli.
Nemůžu hodnotit přímo záporně, protože kdyby se mi knížka nelíbila, ani bych jí nedočetla. Příběh je to určitě zajímavý, Margo musí oslovit každého čtenáře. Líbily se mi myšlenky o papírových městech a papírových lidech, v tom jsem se taky trochu viděla. Ale v podstatě ničím jiným ta knížka zvláštní není. Kdyby mě vysloveně nezajímal konec a rozluštění toho, kde vlastně Margo je a co dělá, nenutila bych se do čtení. Navíc jsem měla pocit, že se trochu opakoval námět jako u Hledání Aljašky - naprosto divná holka a naprosto ujetá parta kluků + hledání jakéhosi vysvětlení. Ale jako oddechová četba fajn ;) (pokud si dříve přečtete knížku, film byl pro mě velkým zklamáním).
Stále moc nevím, co si o téhle knize mám vlastně myslet. Po dočtení jsem zůstala hledět do prázdna a přemýšlela nad všemi těmi filosofickými úvahami, které John Green v knize tak dokonale sepsal. Kniha je přímo naplněná citáty a metaforami o papírových městech a přetrhaných provázcích. Opět další autorova kniha, která mě donutila zamyslet se nad životem; o lidech, o kterých si myslíme, že je známe, ale není to tak úplně pravda; o tom, jak v druzích vidíme hlavně tu dokonalost, kterou si představíme; a když zjistíme, že ti lidé jsou ve skutečnosti úplně jiní, dostane nás to... Podobnými úvahami bych zabrala klidně další odstavec, zatímco Green to dokázal shrnout do jediné věty.
Příběh o Margo a Quentinovi bych mohla srovnávat s Hledáním Aljašky. Vlastně tahle kniha je něco jako "hledání Margo"; akorát zápletka se vyvine jinak.
Druhá část knihy mi nepřipadala tak dobrá jako ostatní dvě, za což strhávám jednu hvezdičku - přišlo mi, že se tam nic moc neděje. Greenovy postavy v Papírových městech byly opět výjimečné a dokázaly mě zaujmout stejně jako jeho jiné. Obzvlášť Margo měla zvláštní charakter. Velké plus dávám za autorův smysl pro humor. Tak dobře jsem se u knihy už dlouho nezasmála. :)
Asi moje druhá nejoblíbenější kniha od Johna Greena. Doporučuji!
Moje druhá kniha od Greena a rovnou v angličtině. Líbilo se mi pojetí rozdělení děje na tři části, ze které se mi líbila nejvíce ta první část. Q byl roztomilý a stejně tak i jeho kamarádi. Margot jsem si tedy moc neoblíbila, ale přesto knihu hodnotím pěti hvězdičkami.
Měla jsem velké očekávání už proto, že Green je pokládán za autora velice úspěšného, autora bestsellerů. Jsem ale hodně zklamaná. Nějak jsem nemohla knize a příběhu přijít na chuť, nedokázala jsem se vcítit do děje, do postav, jejichž jednání jsem dost často nechápala a nerozumněla jim, nedokázala jsem se vžít do celkového pojetí ani poenty. Musím říci, že mě čtení nebavilo a zjišťuji, že to pro mne byla ztráta času.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Já nějak nevím...
Od prvních stránek mi kniha moc nesedla. Potom se tam začaly objevovat hrozně zřetelné podobnosti s jeho ostatníma knížkama. Hledání Aljašky mi přišlo podobné, ale o hodně lepší.
Hlavním, občas ani vedlejším, postavám jsem moc nerozuměla a nechápala jsem je. Působilo to na mě. jako by měl John Green nějakou tabulku a pokaždé jen změnil jména v knize a místo děje. Protože Margo byla kopií Aljašky. Ale mě Margo vůbec neokouzlila a nebyla mi vůbec sympatická. Její uvažování s provázky bylo zajímavé, ale k ní se mi to nehodilo.
Přijde mi, že takový ten první dojem z Greenových knížek už opadá, a po Hvězdách a Aljašce už asi nic lepšího nepřijde.
Teď mám doma ještě Příliš mnoho Kateřin, tak nevím, zda se mám těšit nebo obávat...
Námět knihy by nebyl špatný, kdyby nepůsobil tak okopírovaně. Hlavní postavy mi nebyly sympatické.