Papouščí město

10.03.2018

Na knihu jsem se zaměřil kvůli snům, což je téma, které mne zajímá. Žel, i když zde autor sesbíral nejen svoje, ale i sny svých blízkých, nemohl se nějak zbavit potřeby je básnicky stylizovat. Čímž přišly sny o většinu své hodnoty a jsou zkrátka nepřehledné. Chybí jim snovost, abych tak řekl, a ta byla nahrazena neutuchající, zde však pohřbívající básnivostí. A tak nejlépe z knihy vycházejí neupravované sny blízkých osob, zvláště ten prorocký o návštěvě města, kde nakonec kočka shodí dva květináče, ten mne zcela dostal.