Parabible
Alexandr Flek
Tisková zpráva o našem prezidentovi Ježíši z Nošovic je aktuální, místy až provokativní biblickou parafrází. Dávný příběh o Ježíši Nazaretském zasazuje do kulis současného Česka, především ale staví dnešního čtenáře před nově obnažené pointy dávných evangelijních příběhů a výroků. Jak v předmluvě uvádí prof. Martin C. Putna, v Parabibli jde o rozlousknutí jádra biblických textů ze slupky jejich dobového kontextu a o jejich nové „zabalení“ do současné literární formy. Evangelický teolog Alexandr Flek je známý jako překladatel Bible21, bestselleru roku 2009. Tentokrát ale namísto snahy o maximální přesnost překladu volí jiný přístup: aktualizované převyprávění. Reflektuje tak původní záměr biblického textu: vyprovokovat čtenáře k reakci, překvapit, konfrontovat, rozesmát nebo rozčílit. Parabible je tedy dílčí, zaujatou, subjektivní, ale vážně míněnou odpovědí na otázku: Jak by mohl vypadat Ježíšův příběh, kdyby se odehrál dnes. Předmluva: Martin C. Putna.... celý text
Přidat komentář
„Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: ‚To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?‘... Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.“
(J6,60.66, ekumenický překlad)
Na úvod je potřeba říct, že Parabible není para-Bible. Na to v ní příliš mnoho chybí. Starý zákon, celé novozákonní svědectví o prvotní církvi i řada míst z evangelií. Každý výběr znamená zároveň i osobní interpretaci a já jsem se nemohla ubránit pochybnostem, zda mnozí z těch, kdo po Parabibli sáhnou (mám určitou představu podle toho, kdo a kde o ní mluví), potřebují právě to zdůraznění, které ona nabízí - anebo spíš úplně něco jiného. Jasně, můžeme si tady tleskat nad tím, že Boha nelze nacpat do kostela. Zbořili jsme zbytečnou hranici. Ale kdo řekne nahlas, že Boha nelze nacpat ani do našeho humanismu? Ani do přirozeného lidského smyslu pro transcendenci? Že nás zve k něčemu mnohem většímu, jenže my to odbýváme coby podivné řeči (jak to podle Janova svědectví vnímali už někteří jeho učedníci) a jdeme si po svých s vlastní představou Boha, úměrného našim preferencím?
Možná je Parabible málo poetická, jak tu už bylo napsáno. Ale podle mě je především málo mystická, čímž ztrácí na vypovídací hodnotě.
Co tedy Parabible je? Další v historické řadě specifických výkladů a kázání na evangelní úryvky. A jako každý dobrý výklad může být užitečná těm, jimž jazyk a reálie evangelií znesnadňují pochopení nebo dovolují udržovat si pohodlný odstup. Texty jsou aktualizované, příjemně svěží, jen je ohrožuje klasický problém "aktivizačních pomůcek", dobře známý z oblasti vzdělávání. Tedy že se prostředek stane cílem a Parabible bude zařazena do poličky inteligentní zábavy.
I já se připojím k už dříve zmíněné námitce proti obtížné čitelnosti původního překladu. Nijak neláká k luštění, funguje spíš dekorativně (a cool pocitem, že "víme, že to tam je"). To je docela problém u těch čtenářů, které by měla Parabible přitáhnout ke čtení Písma. A je to naprosto zásadní problém u těch para-textů, v nichž autor říká OPAK toho, co v českém překladu stojí, anebo něco důležitého vynechává (všimla jsem si tří takových míst). Je velmi obohacující zamyslet se nad jeho důvody a posoudit ospravedlnitelnost takového převrácení. Jenže jak chcete nad něčím přemýšlet, když si toho ani nevšimnete?
Biblické parafráze nikdy nebudou základem mého vztahu s Božím slovem. Už proto, že pro mě mnoho znamená kontinuita - napříč biblickými texty i napříč křesťanskými společenstvími v čase a v prostoru. Na druhou stranu jsem daleka považovat parafrázi na cosi závadného, jak ostatně už léta svědčí můj DK profil. Ve výsledku hodnotím třemi hvězdičkami s dodatkem, že pokud vám jazyk Parabible zvlášť dobře sedne a pokud vás tato převyprávění přivedou ke čtení Písma, klidně si představte ještě jednu hvězdu navíc.
Nedočteno. Mrzí mne to, fakt jsem se na tuto knihu těšila, ale přišlo mi to nějaké "odbyté".....
Mně se to líbilo moc. Tahle moderní parafráze kromě vtipnosti se mi zdála v některých pasážích ve své stručnosti i mnohem údernější, než v moderních překladech, jedním z nich je ostatně Flek autorem. A taky proto se mi to líbilo, že pocházím z Petrovic u Karviné, což je kousek od Karviné, kde jak známo, Ježíš spáchal svůj první zázrak. Na svatbě tam proměnil vodu ve dřezech na nádobí ve značkové víno z Pálavy.A kázal na Javorovém, kam chodím s manželkou a psem na výšlapy.
Pokoj vám.
Pardon.
Zdař Bůh!
[četba ČRo]
Vůbec netuším, v čem by Bible či Parabible měla být "nástrojem moci"? To je v dnešní době fakt hodně mimo!!
Bylo mi náct když jsem poprvé zažila tento přístup k bibli či evangeliu. Ještě dnes si pamatuji, jak mě to nadchlo.
Dnes už mi to po více úryvcích malinko "leze na nervy". Ale to je čistě díky tomu, že už jsem na cestě o kousek dál.
Určitě mi nepřijde, že chybí poetika. Snad je to příliš lidské, uzavřené a civilní. Ale proč ne?? Jakýkoliv pokus o přiblížení Boha a jeho smýšlení člověku má smysl. I kdyby jen pro jednotlivce. Ani nemám potřebu paralelně si číst úryvky - smysl je vystižen většinou skvěle, navíc o to až tolik nejde. Nikdo z nás nemůže říct "toto vůbec nevystihuje původní smysl" proto, že Duch to každému vnímavému čtenáři dělá originálně a každému přesně na míru.
Jsou to lákavé ochutnávky, ale jen ochutnávky!!
Parabible je tu proto, abychom si našli čas na Bibli a hledali v ní, čím nás Bůh chce obohatit osobně.
Navíc mnoho kapitol je skrytě i otevřeně humorných, jako třeba ta 14. Nebo 26., kde Kristus zdraví učedníky za zavřenými dveřmi "Zdař Bůh"!!
P.S. Dostala se mi do ruky, při potulce knihovnou, papírová Parabible. Skvostné provedení.
Čtivé a vtipné. Myslím, že se autorovi podařil záměr přiblížit toto dílo dnešnímu člověku.
Což ovšem nic nemění na tom, že to stále zůstává jen nástrojem moci a je to pouhý "předvolební program". Na první pohled líbivý, logický a věcný. Při podrobnějším zkoumání však svůj lesk ztrácí. Kdo by však v dnešní uspěchané době ztrácel čas tím, že se bude o stranu zajímat dřív než těsně před volbami a zjišťoval si víc, než to minimum z volebního programu.
To je tak geniální nápad!!! Věrozvěstové Cyril a Metoděj tady prostě přišli už strašně dávno... Teď jejich práci připomněl a obnovil Alexandr Flek :-) Vřelé díky za to!
Úžasný počin - smála jsem se a přesto mi bylo jasné, jak pravdivé a přitom dnešnímu člověku srozumitelné ty příběhy jsou.
Skvělý počin! Příběhy jsem samozřejmě znala, ale tady jakoby dostaly přesnější směrování a více mě oslovily. K některým jsem se i po pár dnech vracela, jak jsem o nich musela přemýšlet.
Není to celá Bible (pochopitelně!), jsou to evangelia tak, jak by asi bylo fajn je někdy slyšet v kostele, aby zbožné ovečky neusínaly a vnímaly :)
Super nápad. Přiznám se, není to tak úplně můj šálek čaje, ale věřím, že ke spoustě lidí si tato kniha najde cestu a bude jim velkým přínosem. Líbí se mi to zpracování a aktualizaci na dnešní dobu. Nejvíc mě asi pobavil příběh o připravených pannách s lampami = fanynky Justina Biebera, kterým na mobilu dochází baterka a posílají ty "nepřipravené" (bez powerbanky) do "Mekáče", aby si mobily dobily.. :) Skvělé, prostě skvělé.
Varování: Toto hodnocení Parabible pochází od osoby, která je ve znalosti křesťanské věrouky téměř panna.
Parabible je nádherná kniha, ke které se budu vracet nejen kvůli jejímu na dotek příjemnému obalu z recyklovaného papíru. Evangelický příběh Ježíše jakožto progresivní postavy, která se znelíbila mocným lidem, protože jeho přítomnost vnímali jako ohrožující pro jejich mocenské postavení, zde dostává moderní, atraktivní podobu. Poselství vyplývající z Ježíšových výroků a činů mají hloubku a obsahují konsistentní pravdu, která přetrvává po staletí. A odbočím-li od účelu recenze knihy, pak bohužel po staletí přetrvávají i v mnoha ohledech poněkud zkostnatělé názory (zejména katolické) církve. Zpět k recenzi: Parabible jako taková mi poskytla mnoho podnětů k úvaze a proto ji doporučuji nejen ostatním, ale také sobě - k opětovnému přečtení. Prezentuje totiž takovou část křesťanství, kterou by měl vzít v úvahu každý člověk, jemuž záleží na lidské solidaritě a lidskosti obecně, každý člověk, který hledá pravdu a jehož zájmem je, aby svět byl lepším místem k žití. Ježíš je představitelem nenásilné inspirace pro nás všechny, nejen pro praktikující křesťany.
Nadšení, které se nezmenšuje ... znáte to, jak na něco nahlížíte léta a léta a najednou stačí slovo, věta, aby se oči doširoka otevřely a udiveně zíráte, co jste celou tu dobu vlastně měli před sebou.
Přečetla jsem si první příběh jen tak ze zvědavosti a pak už jsem knihu nedala z ruky. Najednou jsem tolik známá evangelia viděla z jiné perspektivy. Původní texty jsou asi hlubší, ale i tak mě to obohatilo.
Moc mě upoutaly - vlastně všechny - předchozí komentáře. Jen rekapituluji...
Od pohledu hodně netuctově přitažlivá knížka láká minimálně k prolistování. Grafická úprava textu se mně osobně nesmírně líbí; chápu ale, že někomu mohou drobná oranžová písmenka na hrubším povrchu použitého papíru připadat ke čtení nezřetelná, což může být u knížky, ke které se hodláte vracet, docela zádrhel.
Mimořádně mě zaujala předmluva Martina C. Putny. A také věcné ujištění autora (teologa, kazatele a respektovaného překladatele)...žádný autoritativní překlad, žádná náhrada textů, jen převyprávěné kousky Bible,...dílčí, zaujatá, subjektivní, ale vážně míněná odpověď na otázku, jak by Ježíšův příběh mohl vypadat, kdyby se odehrál dnes...
A tak jsem se (i po letech stále outsider) nadšeně vrhla do objevování.
Překvapila jsem sama sebe dvakrát. Kolik z uvedeného nemám "načteno" z Bible, ale zároveň jsem na daná témata slyšela už tolikrát různorodě a zajímavě pojatá kázání v kontextu se současností, že jsem si paratexty četla spíš pro ujištění o shodě s rozmezím, v jakém téma chápu. A i tady bylo jasné, že dávám přednost klasičtějším formulacím.
No a na druhé straně tam byly ony výchozí texty věnované pasážím, kde už jsem si "skorojistá v kramflecích" zdaleka nebyla. A tady to zhusta drhlo. Při opakovaném čtení mi přišlo převyprávění stylizované až nepříjemně, dekódování se sice většinově přece jen nějak dostavilo, doplnilo, ale jak píše Mosula: bez původní poetiky... bylo pro mě poselství příběhů jaksi stroboskopické a emoce z krásného komentáře logoloG mne ploše minuly.
Jinak, my outsideři to máme samozřejmě těžké: jasněže poučený člověk nalezne a ocení spoustu vtipu tam, kde já ho z neznalosti předlohy nevidím a v lopocení po pouhém smyslu ani nalézt nemůžu :). Ale vracet se budu, určitě. Jak píše lenka0383.., aby člověk věci vytáhl prostě na světlo a znovu je promyslel... Anebo kvůli nádherným citacím a postřehům, které zmiňuje SugarDolly...Náboženství nikdy není řešení... (vždyť) Bůh se nevejde do kostela...
Velmi oceňuji snahu a nápad převyprávět některé příběhy evangelia současným jazykem a umístit je do Čech. Nad některými příběhy jsem se lehce pousmála, u většiny z nich mně to převyprávění přišlo příliš násilné a pobavení se nedostavilo. Věřím, že si to čtenáře najde a mnoha z nich pomůže k lepšímu pochopení biblických příběhů, ale mně v textu chyběla původní poetika a poselství příběhů mi přišlo ještě nejasnější než v originále (teda českém ekumenickém překladu). Grafické zpracování je ale výborné.
Pocin krasny, ale asi davam prednost starsi rozsirenejsi verzi. Cekal jsem, ze dojde k dekodovani textu, ale to se az na drobne zachvevy nestalo. Pro mne je Pravda v Parabibli jeste mene zrejma.
Jistě nápadité a zajímavé, ale … omlouvám se … ve výsledku mám pocit, že mi zde přece jen něco důležitého chybělo… jakoby zde bylo něco opominuto, nebo bylo jaksi zkráceno, či zjednodušeno… nejspíš pro mne bylo evangelium v tomto pojetí asi až příliš odpoetizováno… :-)
Autorovy další knížky
2018 | Parabible |
2009 | Bible 21 - Žalmy |
2009 | Bible 21 - Nový Zákon |
1995 | Grunt |
2013 | Jobova zvěst |
Ach jo já jsem vážně hrozný ateista.
Velmi krásná, vtipná a dobře zpracovaná knížka. Spousta pasáží z Bible se mi vyjasnilo. Začátek a konec knihy pro mě byli i nejsrozumitelnější.
Děkuji ve víru (jakoukoliv), protože jen ta tě dovede dál a takto jsem tuto knihu četla.