Parádní jízda
Joseph O'Connor
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262029/bmid_paradni-jizda-AVG-262029.jpg
4
18
18
Irský prozaik Joseph O’Connor patří již řadu let mezi nejzajímavější autory současného anglicky psaného románu. Českým čtenářům je znám jako autor pozoruhodné historické fresky Hvězda moří, dobrodružného příběhu zasazeného do doby irského hladomoru v devatenáctém století, a podstatně komornějšího dramatu Obchodník ze současného irského venkova. Jeho poslední román Parádní jízda má též historický rozměr – motorem příběhu jsou dějiny fiktivní kapely, na jejímž příkladě O’Connor jednak zachycuje neobyčejně zajímavou – ale též podstatně přehlednější – hudební scénu Británie osmdesátých let, jednak proměny kultury a postavení hudebního průmyslu v čase. O’Connor nepochybně čerpá ze životních zkušeností své slavné sestry Sinéad, ovšem nenabízí zdaleka jen dokumentární příběh: kniha je plnokrevný román s přesvědčivě vykreslenými postavami, které žijí svůj život v prostředí hudební kapely, jež jim tím či oním způsobem supluje rodinu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Mladá frontaOriginální název:
The Thrill of It All, 2014
více info...
Přidat komentář
Pěkná kniha, dojala i pobavila :)
Akorát nechápu, jak se v jedné knize mohlo objevit tolik chyb.
Parádní jízda má to, co většina memoárů reálných kapel ne. Totiž nejen vzpomínky na dětství a pubertu těch kluků a holky kteří si v Lutonu založili v osmdesátých letech kapelu. Ale především pohled do hlavy vypravěče a basáka Robbieho Goudlinga. Ano, kniha mapuje kus rockové historie a play list který si podle ní sestavíte vám vydrží dlouho. Ale o to tady snad ani nejde. Spíš jde o dobře vykreslené postavy muzikantů (a co si budeme namlouvat všichni, ale především Robbie a Frany jsou prototypy, které vlastní snad každá kapela.) Je to román, beletrie a ne memoáry, proto si tam bratr Sinéad O’Connor mohl dovolit vložit mnohem víc citů, vzpomínek, humoru a patosu. Protože, to jsou věci které dělají Ira Irem a které se mi na Parádní Jízdě tolik líbí. Jediné čeho lituji je, že the Ships jsou fiktivní kapela a nemůžu si poslechnout jejich písničky. A ta druhá věc které lituji je hrubě odfláknutá práce korektora a redakce. Tolik chyb v jedné knize se jen tak nevidí. Ale jinak? Skvělá práce Josephe, smál jsem se a plakal. Řehtal se a byl dojat.
Parádní jízda mapuje britskou hudební scénu, pro mě je to především kniha o přátelství a síle hudby. Je vidět, že se autor měl kde inspirovat, jeho popisy fungování kapely a vztahů uvnitř jsou velmi uvěřitelné, to, jak se partě mladých lidí sláva přihodila spíše náhodou (jak už to tak obecně bývá) a co to s nimi udělalo, je popsáno čtivě, s emocemi a s příjemnou nostalgií, s níž se vzpomíná na mládí. Scéna s Patti Smith - strop. Must have čtenářů-muzikantů.
Zlepšilo to moje znalosti o britské a světové hudbě, ale prostě fiktivní kapela není živá..nevím, možná jsem tam nenašel, co jsem měl...kvůli neznalosti. Nastavovaná kaše...
Sonda do britské hudební scény 80. let a také do nálady thatcherovské Anglie, irsko-anglické rivality a multikulturního Londýna. Čtení pro mě mělo hořkosladký, nostalgický charakter, je plné názvů kapel a písniček z doby mého dospívání,kdy jsem se často cítila úplně stejně jako hrdinové Parádní jízdy. Doby bez mobilu, PC a internetu, kdy člověk čekal celý týden, až v TV řeknou nejnovější žebříček Top Ten a mezitím si látal nějaký apartní model ze starých džín, aby měl na sobě něco jiného než ostatní.
Parádní jízda
Tahle kniha mi prisla hodne jina od ostatnich knih i prestoze mi chvilkama prisla nudna tak me nakonec dej strhl svou ruznorodosti svych postav