Parchant z Jižní Karolíny
Dorothy Allison
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324333/bmid_parchant-z-jizni-karoliny-gl0-324333.jpg
4
40
40
Parchant z Jižní Karolíny bývá srovnáván s takovými romány jako Dobrodružství Huckleberryho Finna Marka Twaina nebo Kdo chytá v žitě J. D. Salingera. Odkrývá čtenářům svět bílé chudiny na Jihu Spojených států. Hlavní postavou a zároveň vypravěčkou je dcera patnáctileté servírky, která vyrůstá v početném rodinném klanu věčně opilých strýčků a rychle stárnoucích tet. Rozvrat poklidné rodinné atmosféry nastane ve chvíli, kdy se její matka provdá za nevyzpytatelného Glena. Drásavě autentická výpověď předčasně dospělé dívky je i knihou o lásce a jejích tajemných zvratech. Román byl přeložen do řady světových jazyků a úspěšně zfilmován v roce 1996.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , RomeoOriginální název:
Bastard Out of Carolina, 1992
více info...
Přidat komentář
Smutný příběh, kniha se dobře četla, jen jsem si přála lepší konec,kolikrát mě z toho násilí dost mrazilo...
Ten konec knihy podle mě symbolizoval to, jak si autorka přála aby vše skončilo. Když si přečtete její biografii tak je vše poněkud jinak a ona na Floridu odjela s otčímem a matkou taky. Kniha se mi líbila, skvělý popis white trash Ameriky. Dávám pět hvězdiček. :)
Bylo to drsné, bylo to smutné, ale nijak ojedinělé i u nás se takové věci dějí, jen to moc lidí nechce vidět.
Velmi působivý drsný, beznadějný příběh. O to drsnější, že je z části autobiografický a skutečný osud autorky je ještě temnější. Knihu jsem četla nezvykle dlouho, nějak nešlo číst rychleji. Dokonce jsem musela četbu proložit jedním dílem z mé oblíbené detektivní série, abych si na chvíli od té bídy a beznaděje odpočinula. Druhá část knihy, to je jeden temný osud rozvětvené rodiny Boatwrightů za druhým. Žádný happyend. Překvapuje mě že zde má kniha tak málo hodnocení.
Drsný příběh. Lidská chudoba, plno dětí a žádné východisko na obzoru. Postavy působí živě a uvěřitelně se všemi svými problémy, bolestmi a neřestmi. Druhá půlka se mi už trochu táhle, ale kniha opravdu stála za přečtení.
skvělá knížka o smutnejch věcech, o to horší je, že je částečně autobiografická. jsou v ní zachycený příběhy a životy jedný jižanský chudinský rodiny, který ale nejsou díkybohu nijak idealiovaný, takže když vám je někdo konečně na chvíli sympatickej, můžete se vsadit, že se vám na příštích stranách znechutí nebo si budete říkat "to si ze mě snad dělá prdel". a to všechno ještě optikou staršího dítěte dorůstajícího do puberty, kterýmu byste hrozně chtěli pomoct a nejde to. i jsem brečela:)
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Kniha je plná odvahy, paličatosti, ale i bolesti, ale přestože je vyprávěná v ich formě, nezabředá do sebelítosti. Jde vidět, že na ni autorka pracovala dlouho, protože jazyk a jeho obraty jsou vypiplané a postavy jsou úžasně barvité, žádné karikatury.
Strašně smutnej příběh. Místo, kam se narodíme, si nevybíráme. Finální dramatická scéna mě rvala na kusy a ještě víc mě rval na kusy fakt, že některý matky si svý děti vůbec nezaslouží. Forma vyprávění hlavní hrdinky Kosti vtáhla do děje.
Tahle knížka je jak rána do břicha,neuvěřitelně syrově napsaná,ale úžasně čtivá.Více takových knih!90%.
Během vánočních svátků jsem koukl na dokument Heleny Třeštíkové Mallory. Snad jsem potřeboval získat pocit, že já na tom přeci nejsem zas až tak zle. Tyhle příběhy to totiž umí. Vytvořit krátkodobý povznášející pocit nadřazenosti a uspokojení, pro nás, ty takzvaně normální. Umí z nás vydolovat (častokrát pokryteckou) lítost a zdánlivé pochopení. Většinou to spláchneme posláním DMS, nebo kupíme živou kozu pro chudou africkou rodinu. Vždyť si ty lidi za tu hrůzu můžou přeci sami, tak to nebudeme přehánět, ne? Takže když jsem vzápětí obdržel „Parchanta“, ani mě to nepřekvapilo. Tyhle věci mi chodí pohromadě. Jakoby mě cosi nutilo v těch příbězích najít důležitou esenci do vzorce mého vlastního života.
Ta kniha má dvě polohy. Téměř poetický pohled na dětství uprostřed velké rodiny. A neuspořádaný svět plný alkoholu, násilí a nekonečné chudoby. Tyto dvě polohy se proplétají a vytváří mozaiku radosti, bolesti, strachu i nadějí. Je z ní – ze strany hlavní hrdinky, malé Kosti – cítit obrovská láska k mámě. A i přesto, jaké dětství jí připravil mámin druh, je plná pochopení. A já při čtení myslel na Mallory a jejího syna. Na její život v odstaveném autě uprostřed korporátního bohatství. Na to, jak je snadné sklouznout do světa chudoby. Do světa drog, alkoholu, násilí, bezmoci. A jak je nesmírně těžké se z toho světa vydrápat byť jen o stupínek výš…
Parchant z Jižní Karolíny
(SPOILER) Tak to se opravdu povedlo, kniha je famózně napsaná, velice čtivá a surová.
Spisovatelka odvedla velký kus práce. Je vidět, že Ruth Anne (Kosťa) je ve skutečnosti Dorothy Allison a sepsala její syrové leč upravené vzpomínky na dětství v Jižní Karolíně, v rodině plné vidláků, věčně těhotných a stárnoucích žen a opilých strýčků. Žijí ve velké chudobě, matka Ruth pracuje jako servírka a špína, hlad a chudoba z toho vyprávění doslova čpí.
Ruth mi bylo velice líto, její matka si našla muže, který si své komplexy léčil na nebohé Ruth. Ruth surově bije až jí zrání kostrč. No a bohužel ji i zneužíval a nakonec znásilnil o to víc je smutný konec. Ruth Glena neobviní a on si v klidu odjíždí na Floridu s její matkou Anney a sestrou Reese. Ten smutek a beznaděj... Přesto byla kniha velice čtivá a poutavá. Určitě doporučuji film z devadesátých let na motivy knihy - Bastard Out of Caroline. Je to takřka úplně stejné a surové jako kniha
Nejhorší na tom je, že někteří lidé.. Zejména děti mohou v tahovém prostředí žít i v této době.