Parfum: Príbeh vraha
Patrick Süskind
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/261819/bmid_parfum-pribeh-vraha-f8V-261819.jpg
4
1359
1359
Román nemeckého prozaika Patricka Süskinda je fascinujúcou zmesou strašidelného príbehu o genialite ľudského ducha, skazenosti človeka a zmyselnej vášni, ktorý sa odohráva v temných uličkách Paríža v 18. storočí. Jean-Baptiste Grenouille sa narodil s úžasným darom – má dokonalý čuch, neobyčajnú pamäť a schopnosť analyzovať a kombinovať vône. Ako malý chlapec sa usiluje rozlúštiť pachy mesta a do starého umenia miešania olejov a bylín sa zaúča u prominentného lekárnika. Grenouillova vášeň sa však zmení na posadnutosť a túžba vytvoriť dokonalú vôňu ho doženie až k vražde.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Slovart (SK)Originální název:
Das Parfum: Die Geschichte eines Mörders, 1985
více info...
Přidat komentář
Nalákala mě knižní obálka. Obávám se však, že kniha byla pro mě zklamáním. A po přečtení knihy už ani netoužím, podívat se na film...
Přitom svým způsobem je kniha neotřelá a zajímavá, ale způsob, jakým je zpracovaná mě příliš nedokázal zaujmout.
Nápad je to dobrý, ale tak na povídku. Vůbec nerozumím tomu haló, které se kolem téhle knihy udělalo. Jasně je to detektivka, navíc historická. Takže po tom většina lidí skočí. Ale zas tak nic výjimečného to není. Je to jen spousta balastu kolem fakt výborného nápadu.
Velmi zajímavá, ojedinělá kniha, která si mě získala už anotací. Zajímavé je, že mé nadšení nezničily ani aspekty knihy, které by mě obvykle u čtení rozčilovaly: tedy především nedostatečná hloubka postav, detailní popisy práce... Film raději oželím, ale ke knize se rád vrátím. Jen příliš nechápu, že román dostal cenu fantasy...
Tahle kniha byla obsahem neuvěřitelně zvláštní. Asi nikdy v životě jsem nečetla nic, co by bylo takhle intenzivně zaměřené na vůně a co by se snažilo přiblížit tak obrovskou rozmanitost, kterou vůně přinášejí.
Ač je v podtitulu knihy slovo "vrah", není to úplně typická detektivka či thriller, byť byste tu určité prvky těchto dvou žánrů asi našli. Označení horor se tu určitě uplatní, protože ta podstata tohoto příběhu je vlastně svým způsobem děsivá. Je to hodně založené na psychologii jedince, který je zvrácený. A jeho počínání určitě nenechá člověka úplně klidným. Aspoň tak mi to přišlo.
Na tomhle příběhu je něco tak trochu odpuzujícího a přitom jsem potřebovala poslouchat do konce, abych věděla, jak to skončí. I když to bylo vlastně zvrácené, bylo to tak napínavé, že se mi od knihy vlastně dost těžko odcházelo. Nevím, jak se to autorovi povedlo, ale tudle dualitu jsem tu dost silně cítila. A ten závěr je prostě silný a svým způsobem dech beroucí.
Kniha je hodně popisná, zvlášť co se vůní a přípravy parfémů týká. Ale vůbec mi nepřipadalo, že by to bylo na úkor příběhu samotného a že by to snad škodilo, to vůbec. V tomhle mi kniha přišla vlastně fascinující při pomyšlení, kolik vůní na světě vůbec existuje a kolik je asi lidský nos, resp. čich schopen pojmout a bezpečně odlišit.
Knihu jsem poslouchala jako audio v interpretaci Jaromíra Meduny, českého hlasu Hercula Poirota. A jeho zpracování mi moc sedělo, takže za to také určitě plusové body pro tuto knihu!
Nakonec 4 hvězdy. Něco na téhle knize mi nedovoluje dát plný počet, byť zatím neumím formulovat, co to je. Ale za přečtení (či poslech) to určitě stojí.
Filmová adaptace dokázala vykřesat z námětu přeci jen poutavější extrakt a svého času jsem ji viděl minimálně dvakrát. Začátek knihy byl stejně chytlavý (mazlavý), přemýšlení nad darem vůní, stejně jako objevování parfémů (bavila mě celá ta pasáž s Baldinim) pachů, ostatně i popis smrduté Paříže, zrození hlavní postavy - člověka ta syrovost vtáhne do příběhu, nicméně do jisté míry ten záměrný obstarožní, dobový styl psaní postupně převezme otěže a přehoupne z odéry prosycené první půle do oné ne až tak záživné vražedné extrahovací části... a tohle je moment, kdy film má svůj klimax a funguje, zatímco, kniha má svoji la petite mort. Celková odtažitost od hlavní postavy, která je jakoby jen nosičem, člověkem s nejasně daným rámcem, záměrem, zatímco ve filmu můžeme jeho stoický výraz, mikro mimiku (ostatně už i casting pohledného, sympatického herce je něčím) číst, jako alespoň něco (83% komunikace, díky Chucku Palahniuku), v knize nedostáváme opravdu skoro nic z tohohle, takže se postupně přehoupneme do hororu, který nám dává vraha v hlavní roli, který je "mágem a meta-alchymistou vůní" a "to byste nepochopili", protože stvoří ekvivalent chilli omáčky DA BOMB v oblasti vůní... v knize působí mnohdy skoro až jako jeden z poskoků, nohsledů, hlavních záporáků, ne jako nosný prvek a v tomhle ohledu, je obtížné se držet postavy, nebo něčeho, poněkud se to ztrácí ve větru (ledaže byla ona prchavost všeho ultimátním záměrem autora), se kterou nemáme vybudované vlastně vůbec nic, i ta část, ve které se objeví třeba Baldini nám o téhle postavě dává něco, ale JB nepůsobí ani jako hrdina, ani jako antihrdina, proplouvá, bez charakterových rysů, krom jisté bezohledné posedlosti a jediné, co o něm víte, je, že má "talent" ale talent měl i Michael Myers, jenže já nemyslím, že se tu Suskind snažil dělat homage na slashery). Hodnocení je víc pocitové, než cokoliv. Koneckonců je to vnímáno jako postmoderna a to je vždycky komplexní myšmaš pocitů a experimentálních přístupů. Nicméně, mám s tím určité problémy a myslím, že se to dalo napsat mnohem lépe - zkrátka, některé příběhy nese snadno skvělý námět. Ale uvidíme, popřemýšlím o tom a třeba to s časem budu vidět jinak.
Podobně jako některé pachy mě tento román odpuzoval i uchvacoval od první až do poslední stránky. Je děsivý, drsný a zároveň originální. Znepokojoval mě a přesto jsem musela číst dál. Teď ale ráda zapomenu na pach rybích vnitřností, mrtvého štěněte a kravských kůží. Zůstanu raději u levandule, máty, vanilky a růží.
Po přečtení knihy budete mít pocit, že z fleku úspěšně zvládnete státnice na chemické fakultě, až tak do podrobna je zde rozepsán vznik parfémů a jejich složek, důkladně je zde také popsána geniálně zvrácená (možná, že spíš zvráceně geniální) mysl hlavní postavy, avšak pro mě trochu nuda, 200 stran, ale i tak se mi to dost vleklo ... knihu doporučuji přečíst, pakliže vás zajímá jak uchovat odér čehokoliv a jak se z nýmanda může stát skorobůh
Knihu jsem si chtěla přečíst proto, že to byla oblíbená kniha Kurta Cobaina. Hrozně mě zaujalo, co taková osobnost asi čte.
Jsem opravdu mile překvapená. Je to velmi dobrá kniha. Nejen příběh je velice zajímavý, především zajímavý je ten kontrast mezi precizností a vznešeností výroby parfémů, a krutostí hlavního hrdiny a prostředí Francie.
Příběh této knihy mi nebyl neznámý. Před pár lety jsem měla možnost shlédnout jeho filmové zpracování a už tehdy mi přišel skvělý, zvláštní a krutý. Tentokráte jsem příběh poslouchala jako audioknihu ve skvělém podání Jaromíra Meduny.
Francie 18.století a veškeré kulisy či myšlenky jsou zde popisovány velkolepě a důkladně a chápu, že pokud bych knihu četla, mohlo by mě to odradit. Já ji však poslouchala a nesmírně mě to bavilo,všechno!
Jako první jsem viděla film, který mě uchvátil. Čekala jsem, že kniha bude na podobné bázi, ale nedošla jsem ani do poloviny a knihu odložila.
Teď po mnoha a mnoha letech jsem tuto knihu opět vzala do ruky. Očekávala jsem, že mě kniha bude bavit víc, protože to je asi 15 let a já se za tu dobu změnila...nicméně můj úsudek nikoli.
První polovina se ještě dala čít, ale ten zvrat přišel v té polovině. Byla to absolutně zbytečná část. Je to jen velmi krátký román a něčím se ten děj zkrátka musí nafouknout. Jen s těží a silou vůle jsem knihu přečetla až do konce. Podle filmu bych čekala druhou polovinu akčnější a napínavější, ale nic z toho se nekonalo.
Nebyla tu téměř žádná přímá řeč. Myslím, že veškerá konverzace v knize, by se vešla s bídou na jednu stránku. Byl to jen popis informací, i ta výroba parfémů mi přišla psaná jako učební látka.
Omlouvám se, pokud jsem někoho svým výrokem urazila.
Film je rozhodně lepší. Knihu už do ruky nevezmu.
Četl před mnoha lety, nyní podruhé. Román časem zraje jako víno. Perfektní úvod do studia misantropie a mysoginismu skrze olfaktorické vjemy. :-) Před autorem smekám.
Námět, atmosféra staré Francie i lehce horororvá nálada fajn, celá kniha mi bohužel přišla dost na efekt napsaná a ve výsledku zdlouhavá a trochu odtažitá. Rozumím pokusu o napodobení stylu 19. století, zčásti to i funguje (hlavně na začátku), nakonec jsem Parfém dočítal s pochybami, zda jsem neměl strávit čas s něčím míň pozérským a vyprázdněným (navoněným?), a to pozoruhodnému konci navzdory. Zajímavé psychologické otázky ohledně hlavního hrdiny tak zůstaly pouze načtrnuty a zaobaleny kopcem metafor.
PS: Jsem jediný, kdo si při pasáží v horách vzpomněl na Nietzscheho nadčlověka?
Zajímavé téma a extrémně nesympatická hlavní postava. Zvláštní příběh o psychopatovi se skvělým čichem. Přes pomalý začátek se příběh dobře četl a autor nám předložil dokonale propracovaný portrét vraha.
"V osmnáctém století žil ve Francii muž, který patřil k nejgeniálnějším a zároveň nejnestvůrnějším postavám této epochy, která nebyla nijak chudá na geniální a nestvůrné postavy."
Touto větou začíná psychologicky dokonale propracovaný příběh vraha, milovníka vůní. Příběh je hlavně popisný, dialogy tam téměř nejsou vůbec, ale přesto vás to nutí číst dál a dál. Čekala jsem klasickou detektivku, proto mně chvilku trvalo se do tohoto způsobu psaní začíst, ale bavilo mě to, i když to někdy bylo pěkně odporné bahno. A na konci stačí jen vyplivnout kostičku a zavřít knihu. Chvilku počkám, než budu číst jeho další román Holub.
Velmi podmanivé čtení, nemohla jsem se odtrhnout. Tak naturalisticky vylíčená geniální lidská zrůda nemá v ničem, co jsem dosud přečetla, obdoby!
Tak 50 na 50. Číst se kniha dala, ale znám lepší. To film byla jiná jízda, ten se mi líbil daleko více.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno 18. století Francie německá literatura Paříž sérioví vrazi vůně World Fantasy Award (cena) parfémy
Povedené. Jedná se o velmi nápaditý a neobvyklý příběh. Určitě kniha stojí za přečtení.