Parkerov chrbát
Flannery O'Connor
Americká autorka opisuje vo svojej zbierke poviedok prostredia amerického Juhu so všetkými jeho konflikty a rozdiely.
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1974 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Everything That Rises Must Converge, 1965
více info...
Přidat komentář
Měl jsem v tomhle roce období, kdy mi knížky padaly z ruky. Nedokázal jsem se začíst, soustředit se a vlastně jsem ani moc nevěřil, že má cenu cokoliv číst.
Ale Flannery je lék. Absolutní opak zbožného sena. A tuhle knihu ze čtyř jejích kanonických hodnotím jako nejsilnější.
A i z téhle špičky pro mě ještě vyniká Chromí vejdou jako první, Zjevení, Všechno co se povznáší...
Flannery-ine poviedky sú hrozné. Po prvom čítaní sa vždy rozhodujem, či prevláda zdesenie z tvrdosti poínt, alebo skôr očarenie z toho ako dobre je to napísané. Ale po pár dňoch (niekedy nociach) mi to dôjde. Flannery používa tvrdé pointy, áno, ale v prípade nás tvrdohlavcov iná liežba ako liečba šokom nefunguje. Spoločná črta jej hrdinov totiž je, že sú strašne tvrdohlaví - nevidia a neakceptujú realitu, určujú ju. A dlho im ten tlak vychádza. Až kým raz nenarazia. A to strašne. Liečba takého niečoho je krutá, ale nutná.
Sbírka Flannery O´Connorové Všechno, co se povznáší, musí se setkat je tematicky sevřenější a vyhraněnější, než Dobrého člověka těžko najdeš, což jí dle mého názoru dvakrát neprospívá, ale také překvapivě neubírá na působivosti.
Motiv mateřské lásky k „intelektuálsky“ založenému dítěti se line celou sbírkou jako rudá nit, a přesto že začátky příběhů jsou poměrně podobné, ve vyústění se liší. Střety starého a nového světa, které jsou pro Flanneřinu tvorbu typické, jsou stále zajímavé a podmanivé, nicméně díky častému opakování už lehce opotřebované.
Shrnuto a podtrženo je Kniha Všechno, co se povznáší stále výbornou a poutavou četbou, avšak po Dobrého člověka, který je tematicky otevřenější, je již jen příjemnou ozvěnou, která nepřináší tak silný otřes ani požitek.
Přesto však je stále vynikající.
Doplnila jsem si těch pár povídek, které nejsou ve výběru Dobrého člověka těžko najdeš (Odeon 1988). Asi jsem čekala, že když se ty povídky nedostaly do výběru, budou o něco slabší. Ale chyba lávky, zase jsou vynikající, jedna jako druhá. Fantastické vykreslení postav i prostředí, kruté absurdní konce.
Nekompromisní, nekonvenční, imaginativní a vybroušené do poslední věty, takové jsou povídky od královny jižanské literatury Flannery O´Connorové. Není to žádné kafíčko, leda tak espresso, nebo spíš pěkně silné ristretto. Usrkávejte pomalu a nenechte si tuhle fascinující autorku ujít!
Nečekejte veselé povídky, ale spíš hodně smutné, skoro v každé někdo umře, ale autorka píše tak dobře, že jsem to během dvou dnů přečetla.
Štítky knihy
americká literaturaČást díla
Chromí vejdou jako první
Greenleaf
1965
Parkerova záda
1965
Pohodlí domova
1965
Soudný den
1965
Autorovy další knížky
1988 | Dobrého člověka těžko najdeš (9 povídek) |
2011 | Moudrá krev |
2013 | Všechno, co se povznáší, se musí setkat |
2010 | Dobrého člověka těžko najdeš (10 povídek) |
2015 | A násilní ho uchvacujú |
Každá povídka v této sbírce má něco do sebe. Jsou to takové malé jednohubky, každá s trochu hořkým koncem (což je autorčin záměr). Jednotlivé příběhy se velmi dobře čtou, nyní se chystám na sbírku povídek Dobrého člověka těžko najdeš. Číst Flannery je pro mě jako svěží jarní vánek, neboť do některých posledních knih jsem se nutil - zde to rozhodně neplatí! Jsem rád, že jsem tuto autorku objevil. Rozhodně doporučuji!