Pasažér 23
Sebastian Fitzek
Zpráva v deníku Tagesspiegel: Z paluby zaoceánských výletních lodí a trajektů zmizelo od roku 2000 beze stopy nejméně 200 cestujících a členů posádky. Zlověstný a strhující detektivní příběh Autor využil tuto zprávu jako východisko pro svůj psychothriller a podařilo se mu vytvořit zlověstný a strhující detektivní příběh. Luxusní výletní kolos, který se plaví po širém oceánu, je vlastně takové malé město se svým mikrokosmem, ale bez policie. Pokud se tam ztratí pasažéři a nenajdou se na lodi, vyšetřovatelé předpokládají, že spáchali sebevraždu skokem do moře. Nebezpečné vyšetřování Ovšem když se ztracený pasažér najednou po dvou měsících objeví na lodi, to je jiný případ. Policejní psycholog Martin Schwarz přišel před pěti lety za mysteriózních okolností o ženu a syna během jejich dovolené na luxusní zaoceánské lodi. Martin je od té doby psychicky na dně a vrhá se jako utajený vyšetřovatel do nebezpečného vyšetřování, kdy mu nejednou jde o holý život. Když se dozví, že se na lodi objevilo děvčátko, které zmizelo před několika měsíci, v náručí s medvídkem jeho syna, neváhá a vypraví se na loď. Vícero zápletek umožňuje udržet v knize vysokou hladinu napětí Příběh Pasažéra 23 rozvíjí jedinečnou ideu, autor našel místo, ze kterého není úniku, ale kam se zároveň nikdo tak lehce nedostane. Pachatel musí být na lodi a vyšetřovateli zbývá jen málo času, aby ho našel. Sebastian Fitzek hned od počátku rozehrává vícero zápletek, které mu umožňují udržet v celé knize vysokou hladinu napětí. Nebyl by to však on, kdyby nakonec nebylo všechno jinak.... celý text
Přidat komentář
Pro mě tato kniha nebyla jako zlý sen, ale jako dobře zpracovaný nápad s reálným základem, kterým je skutečnost, že na zaoceánských lodích opravdu mizí lidi a stejně tak se dějí různé další věci, které autor v knize popisuje. Nejspíš ne na jednom místě a v jednom okamžiku, ale dějí se. A autor je spojuje do zajímavé spleti událostí, mezi kterými může čitatel hledat souvislosti a může si být jistý, že nepřijde na všechny, i když je má někdy přímo před nosem. A to mě na psychothrillerech baví.
Právě to, co jiní čtenáři můžou vnímat jako překombinovanost konců, je pro mě u autora zajímavé - protože pokud si třeba nepřečtete epilog či poslední kapitolu, kniha pro vás může mít celkem jiný konec a taky na vás zanechat úplně jiný dojem. A to je skvělý a ještě mě to u autora nepřestalo bavit (uvidíme, jak to bude pokračovat).
Tento autor stejně patří mezi mé oblíbené autory, u kterých platí, že se oplatí číst poděkování na konci. Tam autor hezky vysvětluje, jaký je jeho postoj k událostem, které popisoval v knize i k výletním lodím samotným. Popisuje také rozdíl mezi realitou a fantazií i způsob, jak kniha vznikala. Poslouchal jsem jako audioknihu ve slovenštině namluvenou Petrem Kočišem, jehož přednes knize taky dodal něco nemálo z atmosféry. :)
Tato kniha byla jako zlý sen. Začátek a úplný konec celkem dobrý, ale to mezi tím byla kupa nesmyslů, nesympatických postav a jejich úchylek a nereálných zápletek. Už jen pobyt na takové lodi, a to i bez jakýchkoliv vražd, únosů a prznění, by byl pro mě největší trest.
A nikdo nevysvětlil to mučení na začátku ...
Autor píše opravdu hodně čtivě, knížka se čte dobře a nelze jen tak odložit, ale příběh mi vadil jak tématem, tak mi přišel neuvěřitelně překombinovaný a nepravděpodobný.
Fitzek patří v tuto chvíli mezi mé nejoblíbenější autory, třetí kniha a naprostá pecka. Děj má spád a překvapivý závěr, 5* je zasloužených. Doporučuji.
Hodně mě zaujalo prostředí, kde se příběh odehrává, to bylo velmi slibné a i příběh mě nadchl. Pěkný psychothriller, nápaditě propracovaný, ke konci to už bylo lehce překombinované, trochu to drhlo, ale vcelku líbilo!
Velmi dobře,asi zatím nejlepší,co jsem od autora četla.On opravdu umí překvapit,ve svém oboru je Mistr.
Moje první setkání s autorem a rozhodně né poslední . Příběh byl skvělé propracovaný, napínavý a šokující. Po prvních stranách jsem čekala, že se děj bude ubírat trošku jiným směrem. Zklamaná jsem však ale nebyla, jediné co tak bych uvítala víc kapitol o tajemném doktorovi ale možná by to bylo zbytečné rozptýlení od už tak dost propleteného příběhu. Důvod pro který si pachatel vybíral své oběti jsem nečekala a už vůbec ne tak šílený zvrat na konci knihy. Autor jednotlivé zápletky pěkně vymazlil a ve finále propojil úplně neskutečným způsobem.
A mám dalšího oblíbeného spisovatele a určitě si od pana Fitzeka brzy přečtu další pecku!
Tohle totiž byla opravdu jízda, a to doslova.
Ocitáme se na zaoceánské výletní lodi, kam hlavního hrdinu Martina Schwarze, vyšetřovatele v utajení, vyláká jeho minulost a dořešení záhady zmizení jeho vlastní rodiny na stejné lodi.
Senzačně napínavý psychothriller, neotřelé prostředí luxusní obrovské lodi a hlavní hrdina, kterému budete děsně fandit - to je skvělý koktejl, který velmi doporučuji každému, kdo má tento žánr rád, tak jako já.
Do téhle knihy jsem se po celou dobu nemohla nějak začíst je možné, že mi příběh nesedl? Možná. (ale i tak se mi líbil) Nebo je možné, že jsem to četla ve špatném období? Kdo ví. Tak či onak zase to bylo psycho a některé věci opravdu nechutné což pan Fitzek umí dokonale. Na jeho knihu Cesta domů to nemá. Ta mě chytla od začátku do konce. I když mě tato kniha moc nesedla, určitě nezavrhuji spisovatele a budu číst dál jeho knihy. Vlastně už přemýšlím, kterou číst příště. Jsem ráda, že jsem se účastnila štafety, o to větší zážitek kniha byla, ač jsem ji tedy měla rozečtenou asi pět týdnů. 3,5*
Fitzek je můj top autor thrillerů. Vždy hodnocen nejvýše. Tato kniha je pro mě poprvé mírným zklamáním. Četla jsem ji déle než je u něj typické, nějak mi vadila ta překombinovanost v epilogu, i když je originálně zařazen až za autorovo poděkování. A celkově mi to téma nesedlo. K úctě k autorovi dávám za čtyři, jinak být to mé první setkání s ním, dostal by jen tři.
Podruhé za poslední dobu jsem opustila svou fantasy zónu a zavítala do světa thrilleru. Podruhé jsem dle doporučení a zapůjčení od kamaráda sáhla po Fitzekovi. A bylo to "horší" než poprvé, protože už u Pacienta jsem měla pocit, že nevydržím, když to odložím, ale tehdy jsem to ještě dokázala, tentokrát ne.. Přečteno za jeden den, všechno šlo prostě stranou. Neskutečně mě to bavilo. Fitzek píše brilantně!! Téma je samo o sobě skvělé, nedávno jsem četla v nějakém časopise o konspiraci ohledně výletních lodí a teď mi to prostě sedlo. Kniha je vlastně i správně zvrácená a rozuzlení je drsné a smutné. Závěrečný epilog po poděkování nemá chybu.
Někdy si říkám, že pozvu partnera na výletní loď a díky bohu, že on nečte, jinak by tam vzal on mě :D
Velmi čtivé, ke konci samozřejmě překombinované jako každá moderní detektivka, ale budiž, protože potitulková scéna mě skutečně pobavila.
Přemýšlím co tak jako napsat... Je to prostě fajn knížka. Tak jak už jsme u autora zvyklí, jedná se o Thriller, který nejde moc předvídat. Co chybělo první polovině knížky na tempu, to vynahradila ta druhá. Jen mi sem tam přišlo, že má text moc kudrlinek a kdyby měla knížka o pár stránek méně, spíše by ji to prospělo. To ale nemění nic na faktu, že jsem ji přečetl za dvě odpoledne. Knížku mohu s čistým svědomím doporučit, jen mám pocit, že je to přesně ten typ knížky, kterou časem zapomenete...
Tak tohle byla pecka. Úžasné čtení, od kterého jsem se nemohla odtrhnout, plné zvratů. Nechápu, kam autor chodí na své nápady. Každá jeho kniha je úplně jiná a nezvyklá dějová zápletka je u pana Fitzeka samozřejmostí. I když ne každá jeho kniha mi úplně sedla, stejně každou ráda čtu.
Nemohu jinak, než přidat také pozitivní komentář :o)
I mně se líbí ta lodní okénka plnící se s každou kapitolou víc a víc červenou barvou - krví...
Je to napínavé čtení (na mne někdy až moc), a i když mi přečtení celé knihy trvalo, jsem ráda, že jsem ji dočetla - konec je opravdu nečekaný, překvapivý, takový "Fitzekovský" :oD
Pan Fitzek prostě opět nezklamal! Opět překvapil. A opět potvrzdil, že je prostě úžasný PAN SPISOVATEL!
Mé první setkání s autorem a rozhodně ne poslední. Velice zajímavý děj odehrávající se na palubě lodi. Bylo to napínavé, svižné.
Parádně příjemné překvapení: dosud mne žádné autorovo dílo neoslovilo, ba spíš naopak, ale tady jsem kvůli anotaci nemohla odolat (moře a lodě, to je moje) - a dobře jsem udělala! Kniha mne okamžitě vtáhla a nepustila až do konce (propršená a prosněžená aprílová sobota tomu přesně vyhověla) a - přisadím si ke zdejšímu klišé - bavilo mne to dokonce od prvního do posledního písmena.
Ono ani není radno zejména ta poslední písmena opomenout - díky mému zaujetí příběhem jsem pokračovala i ve čtení poděkování v závěru, což dělám zřídka, a dobře jsem udělala - autor avizuje následující překvapení a ono skutečně přišlo, v pravou chvíli, kdy mi už klíčil otazník v mozku ohledně jedné úvodní linky, a vida, otazník přestal být otazníkem, přitom malinká zajímavá vrátka klidně i pro pokračování nad rámec se otevřela. (Po přečtení předchozích komentářů mám dojem, že aspoň v jednom případě čtenář prostě nedočetl do konce, a odtud pochopitelná frustrace...).
A vím dobře, proč mne to tentokrát bavilo. V první řadě sdílím s autorem stejnou "vášeň" pro zámořské lodě (a měla jsem i našlápnuto k jedné dlouhé objevné plavbě na druhé straně oceánu přesně takovým luxusním obrem, ale dala jsem na rady svého okolí, abych své touze odolala - a dobře jsem udělala, protože už si to umím živě představit...), které ovšem představují ne jedno sídliště, ale celé uzamčené město se vším všudy, včetně naprosto různorodých charakterů všech jeho obyvatel. A ještě k tomu se přidává tajemné podzemí, tedy podpalubí a mezipalubí, které (přesně jako v tomto případě) prostě může skrývat cokoli, kohokoli a jakoukoli (ne)kalou činnost.
Tady ale především nebyli žádní psychopaté a patologičtí sběratelé očí apod., zdejší zločinci byli veskrze racionální, a stejně tak jejich motivy, zločiny, jednání a odměny. Proto mi to sedlo (extrémních psychopatů už bylo dost).
Autor tu rozehrál hned několik dějových linek a jakkoli mi ke konci kmitlo hlavou, že rozuzlení bylo pěkně náročné až bláznivé, právě pro onu do konce dotaženou racionalitu jsem musela svůj letmý názor rychle opustit. Jakkoli možná neuvěřitelné se něco mohlo jevit, autor to dotáhl do řádného přijatelného až dokonce věrohodného konce.
Čtivé, napínavé, k zamyšlení (nejen skutečnost mizejících pasažérů a snadných sebevražd zůstává základním faktem, který autora inspiroval), svižné, nepříliš brutální, ba dokonce poučné. 100%
A dokonce se mi líbila nejen obálka, ale kreativní číslování stránek pomocí kulatých lodních okének, za nimiž je v prvním případě jen neklidný oceán, v druhém ale neochvějně stoupá rudě zbarvená hladina.
Autor opět nezklamal. Napínavé čtení s neočekávaným koncem. I když nepříjemné téma, ale dobře zpracované.
Po předchozích knihách jsem nutně potřebovala “trochu si orazit”. A nemohla jsem si vybrat lépe. Thriller jedna báseň, přitáhlo mě prostředí, kde se celý odehrává. Také děj povýšený o detektivní zápletku byl netradiční a neokoukaný. První půlka vypadala na zasloužené 4, ale pak to autor rozjel a já nestačila obracet. Na posledních asi 30 stránkách si autor připravil tolik překvapujících zvratů, že si mě pěkně povodil. A jelikož v nejbližších letech s největší pravděpodobností neplánuji transoceánskou plavbu, byl to pro mě opravdu podařený únik z reality.
A ta lodní okénka…!