Pásmo
Guillaume Apollinaire
Appolinairova slavná báseň v překladu Karla Čapka. Vydáno k 50. výročí první edice Apollinairových ALCOOLS. Nakl. československých výtvarných umělců, volné listy, tištěno na čerpaném maršovském papíru, 15 linořezů Josef Čapek.
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1963 , NČSVU - Nakladatelství československých výtvarných umělcůOriginální název:
Zone, 1912
více info...
Přidat komentář
Skvělé, dostal jsem se k Pásmu sice až skoro 50 let od maturity z češtiny, ale zážitek to byl i teď. K mému příjemnému údivu se zde citují Čechy a náš boj za samostatnost a rovněž moje milovaná Argentina.
"Uslzen vidíš chudáky emigranty odjížděti.....
Doufají, že v Argentině zbohatnou velice...."
tehdy před více než sto lety to bylo tak, že Argentina byla pupek světa, všichni se tam hrnuli, dnes je to naopak, Argentinci hledají své předky, aby dostali evropský pas a mohli se vrátit zpět k nám do Unie.
Dal jsem ale o hvězdičku méně, protože plný počet hvězd patří Nezvalovi a jeho Edisonovi.
Nádherná báseň, která vám představí prvopočátky avantgardy. České překlady jsou v pohodě a je to ideální maturitní četba.
Nevím, nakolik je moje hodnocení objektivní, Apollinaira mám rád už od střední školy, kdy nám ho vnutili v rámci povinné četby. Nyní jsem si knížku přečetl čirou náhodou, když jsem v e-knihách zdarma lovil pár zbývajících knížek pro ČV 2022 (ne že bych si pár knížek nemohl koupit, ale už to doma prostě není kam dávat) a na Apollinaira čirou náhodou narazil. Tato verze je doplněna pěknými linoryty Josefa Čapka, překlad pochází od Karla Čapka (nikdy jsem nenarazil na překlad od někoho jiného), jde ale o nejstarší verzi, která se od té nejznámější z třicátých let v detailech liší.
Celkem mi trvalo, nežli jsem konečně otevřel to uložené PDF. Nyní jsem si konečně užil těch několik málo chvil čtením této zajímavé básně. A dostal jsem chuť přečíst si celé Alkoholy.
Není toho asi moc, co se dá psát k básni tak malého rozsahu. Asi jen tolik, že je skvělá. Opravdu se velice pěkně čte a je dost neopakovatelná. Ano, vzpomněl jsem si při jejím čtení na sbírky Konstantina Biebla, ale to byly spíše volné asociace (haha), nežli opravdová podobnost. Blbec jsem se pokusil si Pásmo přečíst nahlas. Nedoporučuji. Nejde to příliš dobře, asi pochopíte proč.
Je to báseň, pravda, neoptimistická, vyvěrá z ní cosi nepříjemného, ale velice zajímavého. Nemohu nedoporučit.
A abych nezapomněl, Čapkovy ilustrace. Jsou vynikající. Bravurně odrážejí atmosféru knihy. Opravdu povedená práce.
Báseň PÁSMO se nachází v knize ALKOHOLY. Je to polytematická báseň, zachycuje bohatství každodenních zážitků a dojmů, založenou na principu asociace. Smyslem je vyslovit svůj vlastní pocit. Je zrušena interpunkce a dochází k prolínání časových rovin.
Báseň jsem chtěl vyzkoušet, je krátká, četl jsem ji dvakrát. Snad jsem všechno pochopil. :)
Báseň přeložil KAREL ČAPEK a ilustroval jeho bratr JOSEF ČAPEK. V knize se nachází POZNÁMKA KARLA ČAPKA.
Autor ovlivnil moderní světovou poezii. Je to básník, prozaik a dramatik, představitel kubofuturismu. Autor psal také erotické romány, hodně cestoval (navštívil Brno a Prahu), zemřel na španělskou chřipku.
Musím říct, že snad ještě víc než text, mě dostaly Čapkovy linority. Trochu ponurejší než text samotný, celkově nádhera, atmosféra dokonalá.
Pro mě poezie nepatří mezi vyhledávané díla ke čtení. Ale Pásmo se čte velmi dobře. Krásně popisuje začátek 20. století, "lehké" na pochopení. Prostě a snadno dobrá volba pro čtení.
Dlouho jsem žádné básně nečetl, naposledy od slezského barda, takže jsem to bral s obavou, ale musím uznat, že to stálo za to. Určitě tuto knížku doporučuji
Nie som veľký odborník na poéziu, často sa v nej strácam, avšak Pásmo je tak ľahké a náročné zároveň, že ma to pohltilo. Je mi jasné, prečo boli na počiatku 20. storočia básne zo zbierky Alkoholy kontrovérzne a nežiadúce. Autor cez lásku a poznanie Paríža kritizuje všehovšudy rôzne aspekty ľudského života, avšak tak nenápadne, že nejde o vyslovenú satiru.
"Je třeba prchnout na okraj umění, k hranicím života"
Čapek svým překladem Apollinairova Pásma udělal češtině podobnou službu jako čeští bratři překladem kralické bible. Vymanil ji ze zajetí lumírovců. Celá česká básnická avantgarda je jím ovlivněna.
Apollinaire i Čapek byli frajeři. Doporučuji i těm, kteří si jinak k poezii hledají cestu hůře, protože tohle je jeden z vrcholů básnické tvorby, jako jsem doposud mohl číst.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Alkoholy |
| 1948 | Kaligramy |
| 1926 | Prsy Tiresiovy |
| 1963 | Pásmo |
| 1986 |  Velké trojhvězdí |
Dílo, které ve své době rozhodně překročilo hranice tehdejší poezie a nastavilo nové standardy pro 20. století. V básni chybí tradiční veršovaná struktura, díky čemuž mohl Apollinaire pravděpodobně lépe vyjádřit své myšlenky, jež se dotýkají jak moderního světa a technologických pokroků, tak nostalgických ohlédnutí za starým světem.
Obzvláště mě zaujala kombinace každodenních výrazů s poetickými výrazy, které nutí k zamyšlení.
„Nyní ty kráčíš sám davem po Paříži
Kol tebe stáda autobusů řvou řičí a víří
Bolestná úzkost lásky hrdlo svírá ti
Jak bys už nikdy se neměl lásky dočkati“
I z toho důvodu si myslím, že je Pásmo báseň, na kterou potřebujete čas, plnou pozornost a pravděpodobně i chuť se jí poddat.