Past

26.11.2024

David Icke. Něco jako kultivovanější anglická verze Alexe Jonese. Poslouchal jsem ho skoro dvacet hodin, sám tuhle knihu namluvil. Jeho předchozí práci neznám. Ale doufal jsem, že po tomhle budu vědět víc - speciálně jestli je to další mumbo-jumbo / konspirace. Pro mě nic z tohohle tématicky není úplně cizí, nebo vyloučené, jsem neskutečně otevřený, pokud jde o možnosti poznání, nebo toho, co je to realita a mám i dostatečnou kůži na to, aby to moji osobní bublinu nedostalo do nějaké krize, nebo chřastilo s mým egem... tím chci říct, je jedna věc pochybovat a pátrat sám, je další věc pochybovat a působit jako šílenec před ostatníma... ale je fakt, že párkrát jsem se i já přistihl u toho, jak se tvoří cyklení, u toho, jak se "vzorce opakují", že někdo mluví o věcech, co se dějí i mně. David Icke potkal k. a oslovoval ji "k." a měla pro něj transcendentální význam (ale musel bych se k té knize vrátit), ale K. byla i jedna z hlavních postav série 'Men in Black', K. byl i hlavní hrdina v Kafkově 'Zámku', 'K' je kniha od Calassa (o Kafkovi), 'Zero K.' kniha od DeLilla, 'K' se jmenuje hlavní postava v Blade Runner 2049, takže možná je to jen oblíbené písmeno. Icke tu píše dost zeširoka o všem - Matrix, co jsme, jak jsme, jak nás využívají, v podstatě celý Morpheův monolog o tom, co to je matrix ze stejnojmenného filmu může posloužit jako základ, nicméně Icke jde hlouběji, rozebírá věci podrobněji, ale některé věci, jako třeba lidi coby nepřátele bránící systém, který je sám využívá a jde proti nám všem. Reptilitans. Covid. AI. Chování elit. A člověk nemůže říct, že nic z toho nedává smysl, nebo že by to byla nějaká spirála totálních bludů. Zároveň ale musí v jakémkoliv nadšení dát brzdu a snažit se být skeptik (ne objektivní, to nikdo neumí, ale zpochybnit) a to je tady to nejtěžší, protože člověk "jednoduše neví" (ale co je dostačující důkaz?) a já jsem vždycky skeptický vůči lidem, co přijdou a začnou to chrlit, jako kdyby měli ve všem jasno a jakmile to zpochybníte "napadáte je". To je strach. Strach vybudovaný tímhle systémem... a jsme zase zpátky. Dává to smysl. Ale zároveň: rád bych řekl, že tu bylo něco, co instinktivně "tickle my pickle" nebo z čeho bych byl rovnou "rock hard", ale je komplikované se o tom i rozepisovat. Začátek je sice víceméně autobiografie, kde se snaží Dave přiblížit, jak se dostal, kam se dostal, co ho k tomu dovedlo, postupně se to ale z celkem meh příběhu (mě ta část moc nebavila) rozjede do jeho zkušeností a postojů a ty mě zajímaly více. Nepřišlo mi, že by nějak extrémně tlačil na svoje názory, na druhou stranu z tohohle nějak žije, tohle je jeho odkaz, image, ale líbilo se mi, že na konci poděkoval za poslech... ale budu se muset dostat ještě k nějakým jeho pracím, možná to tak tvoří záměrně, odhaluje jen části. "Who Am I? I am all that is, has been and ever can be, having a brief experience called human. Who are you? The same. Live it, be it and everything shall change. The End. Thanks for listening."