Pastorova dcera

15.08.2014

Hmm, nějak nevím co napsat. Pastorova dcera byl takový hořkosladký příběh o povinnosti. Začátek o Ellinině dětství byl velmi milý, ale místy už začínal být hodně hořký, když ji rodiče zakazovali dělat věci či se jí spolužačky smáli. Je to docela krutý, když o ní čtete jako o bezstarostném dítěti, trochu vzpurném, ale prostě dítěti a poté má takový život. Bez lásky, bez těšení se na něco, jen stereotyp a nuda a odpor k manželu… no hrůza, ale chápu ji, proč se s Olavem nevyspala. Má svoji hrdost a šílené ideály a sny, které se prostě nikdy nemůžou splnit. Smutné, trochu zoufalé, ale tak podobné životu… V té době (není přesně určen), si nemohla pořádně vybrat, koho by chtěla za manžela, ale dneska je to stejný, spousta lidí je spolu jen aby nebyli sami… ona taky nechtěla být sama.

Její láska k Olavovi byla jasná, taková klasická jako je v jiných knihách, ale Olav nebyl zrovna typický. Byl to milovník to jo, ale zajímavé bylo sledovat dění z jeho strany, slyšet jeho myšlenky a pochyby. On měl Ellu nakonec opravdu velmi rád a myslím, že zlomila srdce spíš ona jemu než on ji. Ač pořád snila a doufala, tak nějak už se smířila s životem, který ji ubíjel.

Přečetla jsem to najednou. Nebylo to špatné, myslím, že konec byl dobrý, že se nic nezměnilo, Ella zůstala u manžela. Je to chudák holka, takový život už od dětství… brrr.