Pátá hora
Paulo Coelho
V románu Pátá hora se Paulo Coelho vrací do starověké Fénicie, aby na příběhu izraelského proroka Eliáše sledoval jeden výjimečný lidský osud od propasti nevyhnutelné tragédie až k odhodlání volit si svou vlastní cestu životem a přijmout za ni odpovědnost. Na Blízkém východě, kde se odpradávna mísily mnohé kultury, kudy na křižovatce cest táhla ničivá vojska asijských a afrických velmocí a kde probíhaly dalekosáhlé historické děje, dojde v kratičkém úseku jediného bytí k setkání muže a ženy a ke konfrontaci jejich víry, lásky, pochybností a naděje v čase bouřlivých událostí.... celý text
Přidat komentář
Pokud milujete Alchymistu tak moc jako já, nečekejte od této knihy, že bude alespoň trochu podobná. Je naprosto odlišná, a to především velkou mírou náboženského obsahu. Na můj vkus ho tam bylo až příliš. Děj je velmi pěkný, ale do 2/3 knihy je poměrně dost potlačen. Ačkoliv je závěr knihy nádherný, znovu už si ji nejspíš nepřečtu.
Styl psaní zvláštní,asi vloženo té konkrétní doby,ale příběh silný jako vždy. Moc se mi líbí jak si Coelhe umí pohrát s naší fantazií a rozvinout ji díky svým knihám naplno. Coelh je můj velký učitel takže nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdami.
Dala jsem si pauzu od jeho knih dvacet let a teď tato přišla na půdě pod ruku. Příběh je to úžasný, dá se v něm najít ledacos. Forma knihy mě ale nějak neoslovila, přišlo mi to napsané šroubovaně. A prostě pořád nechápu tu křesťanskou podobu mstícího se boha.
Bohužel mě kniha neoslovila. Děj mi neubíhal, neměla jsem vůbec chuť ji dočíst. Bylo to na mě až moc "nábožensky" napsáno.
Sice mě něco nutilo dočíst knihu, i když jsem pochybovala o její kvalitě. Před dvaceti lety jsem byla nadšená knihami Paula Coelha, dnes už ho tolik neprožívám, nepodtrhuji si každé slovo nebo myšlenku jako vzácnou citaci. Právě to bylo možná autorovým záměrem.
Zklamání. Stručná definice by byla „ztracení v textu“, protože se mi příliš často zdálo, že najednou autor skočil jinam, nebo se mi snad spojily dvě stránky? Takový ne vždy plynoucí děj…. Asi jsme se s autorem minuli v pochopení, snad milý hrdino proroku Eliáši jindy jinde.
Z dosud čtených knih Coelho se skutečně jedná o "slabší" kousek. Nicméně každému vřele doporučuji. Konec knihy, respektive vyústění příběhu lásky zasáhne každé srdce a přinese opravdu silný zážitek. Ostatně jako každá kniha Coelho.
V kostce: víra, naděje, láska a politika hýbe světem. Nebýt konce, který to trochu symbolicky zachránil. Má třetí kniha od Coelhyho, zatím nejslabší, tak nějak nevýrazná.
radím medzi autorove slabšie diela, nakoľko tu mi príde ako vykladač biblie, ak by som sa mala rozhodnúť, či čítať ešte raz, tak nie.
"Veľkňaz sa najväčšmi obával, že bybloské písmo sa rozšíri a ohrozí existenciu bohov na Piatej hore." - Základy cenzúry tlače. :)
Pátá hora je dle mě knížka, kterou by lidé měli číst hned po Alchymistovi. Putování proroka Eliáše, který následuje Hospodina a přesto vlastně nevěří, že vše co dělá je správné. Po velkém životním obratu se Eliáš s Hospodinem defakto “pere” a odmítá dělat co mu vzkáže anděl. Až nakonec sám pochopí, že tohle je přesně to, co po něm Hospodin chce. Ne tupé následování, ale odhodlanost a přesvědčení sebe sám, že to co dělám má smysl a dělám to za nějakým účelem.
Kniha plná filosofie (jak jinak), moudrých myšlenek (jak jinak), ale především milý lidský příběh, který je sice zasazen do kulis křesťanství, ale nikomu nic nevnucuje. Milé pohlazení na duši, ze kterého si každý rozhodně něco odnese.
Pád města Akbar a Eliášův příběh se totiž sice odehrává stovky let v minulosti, ale při čtení máte pocit jako by se to dělo teď. Protože se mění sice doba, ale přemýšlení lidí zůstává v základu stejné.
Coelha mám ráda, ale tahle kniha ve mně nezanechala hlubší dojem. Dala se přečíst, ale žádný zázrak to nebyl. Příjemná, zapomenutelná.
Štítky knihy
brazilská literaturaAutorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Docela dobře napsaný dalo se číst