Páteční cesta za Kočkoládou
Iva Gecková

V pátek se dá vždycky očekávat to nejlepší. Kdo by ale věřil, že z babiččiny půdy je to jenom krůček do nejhustějšího pralesa ze všech hustých pralesů. Stačí jen zavolat: „Kočkoláda!“ Když jednoho pátečního odpoledne Natálka s Tomem objeví mezi starým haraburdím malý vyřezávaný domeček, začne tím jejich neuvěřitelné pralesní putování za zázračnou medicínou. Kromě toho, že poznají novou kamarádku Lavandulu a tajemného Kočkoládu, zjistí také, že na některé věci je i zázračná medicína krátká. Příběh jako vystřižený z toho nejbláznivějšího snu doprovodila ilustracemi oblíbená ilustrátorka Markéta Vydrová.... celý text
Přidat komentář


Moc se mi líbil styl psaní, vykreslení pocitů, prostředí o postav :-) Ilustrace byly krásné doplnění a příběh krátký, čtivý a zajímavý.


Knížka, do které jsem se pustila díky čtenářské výzvě.. Občas je fajn vrátit se do dětství.. Jaképak dobrodružství se dá zažít na půdě u babičky a dědy? :)
Hezký příběh i ilustrace :)
Autorovy další knížky
2020 | ![]() |
2019 | ![]() |
2018 | ![]() |
2018 | ![]() |
2020 | ![]() |
Příběh samotný mě až tolik nenadchnul a třeba duhový hat anebo kýchavnice králofská mi z pedagogického hlediska taky nepřipadaly nejvhodnější, ale beru to tak, že jsem zkostnatělá hnidopiška v babičkovském věku, která vůbec neví, co se dětem v knihovně líbí. Protože ony ten příběh čtou rády, báječně se u něj baví a po dočtení většinou zasněně pronesou větu: "Tam bych se taky chtěl(a) podívat!"
P.S. To ovšem já říkám taky, hlavně kvůli ilustracím Markéty Vydrové. Jen si nejsem jistá, jak by si se mnou poradily omice - podmínku novosti bych sice splňovala, jenže co moje hmotnost?