Pátek aneb lůno Pacifiku
Michel Tournier
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19402/bmid_patek-aneb-luno-pacifiku-caK-19402.JPG
4
27
27
Loď neodvratně směřuje ke ztroskotání. Podivínský kapitán vykládá Robinsonovi karty. Magické obrazy předznamenávají sled proměn, jimiž Robinson během svého života na ostrově projde. Jeho pobyt na ostrově nebude jen historií prostého podmaňování, ostrov a samota zásadně promění Robinsona samého. Tournierův Robinson tak není snem o vládě nad vlastním kusem země, je zamyšlením o podstatě člověka, mýtem o zrození nového člověka z "lůna Pacifiku". Pátek do příběhu vstupuje jako dítě z jiného světa, jako božský průvodce na Robinsonově cestě za nadlidským údělem. Doslov Gilles Deleuze.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , Pavel MervartOriginální název:
Vendredi ou les Limbes du Pacifique, 1967
více info...
Přidat komentář
Tournierova kniha je vlastně jakousi alternativní historií jedné z nejznámějších literárních postav, oprávněně nazvaná po Pátkovi, neboť jeho objevení se na scéně je tím, co vychýlí robinsonádu odlišným směrem. Filosofický pohled na existenci člověka, nedobrovolně zbaveného veškeré lidské společnosti (místy s trochu Cimrmannovským nádechem), na jeho interakci s nedotčeným koutkem plodné země, od potřeby vtisknout okolnímu prostoru svůj řád a využitelnost, k mystickému splynutí v jedno.
Kontemplativní čtení, které občas překvapí, občas pobaví, občas donutí zahloubat se do sebe ... ale asi by nebylo tou pravou volbou pro čtenáře, kterého irituje surfování po lehce "esoterických" vlnách.
Pozoruhodná kniha. Začal jsem ji číst hlavně kvůli výzvě (ovšem jelikož ji mám v knihovničce, dříve nebo později by na ni stejně došlo), do níž se hodí přinejmenším ze dvou důvodů, a vůbec mi přitom nejprve nedošlo, jak souzní s naší současnou situací. Tak dokonalou karanténu jako Robinson naštěstí nikdo z nás nezakusí. Trochu mě mrzelo, že jsem Robinsona četl jen jako teenager (a možná mi tolik ani nebylo) a ještě ve školou nařízeném převodu od Věromíra Plevy. To srovnání s originálem by se při četbě této knihy hodilo. Na Tournierově verzi je znát, že na ní autor demonstroval filozofickou koncepci, ke které se hlásí, a místy to je proto docela komplikované čtení. Robinsonův přerod (za pomoci Pátka) se dá ovšem chápat i mnohem jednodušeji - jako přeměnu člověka, který chce všechno - ostatní lidi, přírodu, ostrov - ovládat a kontrolovat, na člověka, který svět včetně lidí kolem akceptuje, jaký je, a nechává se jím okouzlovat.
Ke knize jsem přistupoval se zvědavostí, co nového (nového s vědomím, že román byl napsán v roce 1967) je možné v příběhu Robinsona ještě napsat. Ale ihned od začátku bylo zřejmé, že otázka je to stejná, jak otázka, jaké nové jídlo je možno vytvořit ze surovin již dávno známých.
Knihá zaujme člověka, hledajícího filozofická témata, hledajícího otázky morální, akčnost i tajemnost. Najde zde částí, které mají ráz lehce mystický, najde zde části, která mají spíše charakter komický či satirický.
Pohled na Robinsona, pohled do jeho uvažování je výrazně jiný, než s jakým jsem se kdy doposud setkal. Pohled, který každého čtenáře musí vést k zamyšlení nad tím, kým bych byl a jaký bych byl, kdybych byl já Robinsonem, kdybych měl svého Pátka. A vede ke srovnání s literární postavou a její filozofií. Tento pohled mě vedl k tomuto vysokému hodnocení. Stejně tak závěr, který byl sice překvapivý, ale méně působivý než předchozí části knihy, mně vedl k tomu neudělit plný počet hvězdiček.
Autorovy další knížky
| 1988 |  Král duchů |
| 1999 | Kašpar, Melichar, Baltazar |
| 2006 | Pátek aneb lůno Pacifiku |
| 1977 |  Pátek aneb Vítězství divočiny |
| 1998 | Meteory |
Ze začátku jsem byl nadšený originálním námětem i stylem. Někde zhruba v půlce jsem si uvědomil, že mě vlastně nebaví to číst. Rovina dobrodružného příběhu se nerozvíjela důvěryhodně, jednotlivé události jsou řazeny více méně nahodile za účelem dosažení kýžené situace v rovině psychologicko-filozofické. Úvahy a zvraty v Robinsonově životě jsou často zajímavé a krásné, jen ten příběh se čím dál víc jeví jako konstrukt, který je jen nositelem těch úvah a osobnostních proměn. Závěr je ovšem skvělý, události zase dostanou spád a působí věrohodně a pointa, byť očekávatelná, je dojemná. Nezařadí se mezi mé nejoblíbenější knihy, ale byl to svého druhu krásný zážitek.