Patriarchátu dávno zašlá sláva
Pavel Brycz
Jsou muži stejně ohrožený živočišný druh jako panda velká? A jakých změn doznala mužská duše za uplynulé století? Takové otázky klade groteskní sága ukrajinské rodiny Berezinků, jež opouští zbídačený domov i staré jistoty pravoslaví a vydává se vstříc iluzím i kruté pravdě o životě v západní civilizaci. Pohybujeme se v prostoru a čase s jurodivým patriarchou Jefimem, jeho syny, vnuky a pravnuky a prožíváme znovu a znovu potkávání a míjení lidských osudů, tragikomických figurek i zběsilých nočních můr.... celý text
Přidat komentář
Ke knize jsem se dostala v rámci čtenářské výzvy (kniha autora, který žil ve vašem kraji) a nelituji. Líbila se mi moc.
Postmodernistická rodinná sága v plné parádě, s velkými dějinnými událostmi redukovanými na epizody v životě lidí, které přinejlepším slouží jako milníky mezi životními etapami Berezinků. Ačkoliv se knížka moc nebojí sáhnout pro inspiraci až do vod magického realismu, zůstávají všechny ty fantastické elementy světu víceméně utajeny, světem ignorovány, a podobně jako v Bílých zubech Zadie Smith jsou jen kolosálním spiknutím proti postavám, a nahrazují v bezbožné literatuře jednadvacátého století biblické rány a zkoušky, s velkým potenciálem pobavit čtenáře. Protože co vlastně člověku dneska tváří v tvář tomu nejhoršímu zbývá, než se smát? Upít se k smrti? Zbláznit se k životu na hřbitově? A čím obyčejnější život se budete snažit vést, čím konformnější představy o štěstí budete mít, tím grotesknější propast se pod vámi rozevře.
Pro mne velmi milé překvapení, celou dobu mi to připomínalo Sto roků samoty od Márqueze a zase jednou jsem po dlouhé době v knize ležela a nerada jsem ji odkládala. Jen mi přišlo, že je autor ke svým hrdinům až moc krutý :).
Rodinná sága zahrnující období od začátku 20. století až do současnosti popisuje osudy členů rodiny ukrajinského rodáka Jefima Archipoviče Berezinka. Hlavními protagonisty jsou Jefimův syn Theodor a jeho další potomci, jejichž osudy sledujeme od Lenina přes obě světové války, katastrofu v Černobylu, zřícení Concordu, smrt Václava Havla až po návrat do černobylské mrtvé zóny za 126-tiletým Jefimem. Jednotlivé postavy jsou úžasně vykresleny, jejich pocity, často se promítající do snů, duševní stavy, strachy, alkoholismus a jeho vliv na rodinu i hledání místa ve společnosti. Kniha opravdu stojí za přečtení a 4 hvězdičky dávám jen proto, že jsem v průběhu čtení neměla ten nedočkavý pocit, abych už zase mohla číst.
Úžasná kniha! Jenže komentář píšu s velkým odstupem od přečtení, tak už nemůžu psát čerstvé postřehy. Ale vzhledem k tomu, že ve mně pořád zůstává a doporučuji ji vřele známým, hodnotím vysoko.
str. 150:
"...soucit neznamená nic víc, než jen podívat se na neštěstí, které se stalo druhému, jeho vlastníma smutnýma očima."
str. 174:
"Židi prý mají takovou průpovídku ve své svaté knize: "Muž bez ženy není člověk." A proto oni asi Židi neuznávají Ježíše, i když Nazaretský byl taky Žid. Neměl ženskou, a tak nemohl být ani člověkem, natož Bohem."
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) rodina alkoholismus Ukrajina Černobyl rozhlasové zpracování ságy tragikomedieAutorovy další knížky
2010 | Bílá paní na hlídání |
2018 | Neboj se, vždyť máš česnek |
2003 | Patriarchátu dávno zašlá sláva |
2011 | Co si vyprávějí andělé |
2016 | Střídavá péče pro Kukačku |
Audiokniha - četba s hvězdičkou ČRo Vltava
Hodně zkratkovité. Příhody, mnohdy spíš jen útržky z příhod, které jsou ovlivněny dějinami 20. století. Pokud dobře neznáte historické události tohoto období, tak občas tápete a nedocházejí vám souvislosti. Možná lépe než poslouchat, je v tomto případě knihu číst, protože tak máte možnost zvolnit a zamyslet se nad tím, s jakou událostí má právě teď děj souvislost, protože přesné časové určení po celou dobu chybí. To si musí čtenář odvodit sám.