Paul McCartney – Blackbird
Geoffrey Giuliano
Životopis legendárního člena skupiny Beatles Paula McCartnyho nahlíží i do zákulisí složitých osobních vztahů hudebníků pop-music.
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1994 , VotobiaOriginální název:
Paul McCartney, Blackbird, 1992
více info...
Přidat komentář
Osobně hodnotím knihu jako velmi průměrnou...
Autor v ní chce sice dokázat, že skutečně zná pravou tvář Paula McCartneyho, ale některé věci tomu tak úplně nenahrávají. Teď nemám ani na mysli správnost některých informací (plně respektuji to, že byla knížka napsána v devadesátých letech, kdy nebylo vše ještě tak úplně ověřeno), jako spíš autorův pohled na některé postavy z McCartneyova okolí.
Kupříkladu se jedná o jeho snoubenku a manželku: Paul dlouhou dobu chodil s herečkou Jane Asherovou, kterou má spisovatel očividně velmi rád. Takže přirozeně za rozpad v jejich vztahu může především Paul a Jane ze všecho vychází jako věrná čistá partnerka, co ho nikdy nepodváděla a byla mu zcela oddaná. Naproti tomu jeho žena Linda vychází jako sice věrná manželka, ale špatná matka (soudě podle jednoho vynadání své dceři) a vůbec žena, která si ho nevzala tak úplně z čisté lásky (kvůli nepochopenému vtipu z dopisu, jenž Linda poslala své kamarádce).
Dále jsem také pozorovala, že i když autor oznamuje každý jeho dobrý zákrok, dává si spíše záležet na jeho špatných vlastnostech. Čtenář pak má z Paula McCartneyho spíše špatný dojem.
Hodně se v knize podepsaly také "historky" od Dennyho Laina a jeho manželky Jo Jo, kteří v té době McCartneyovi nemohli vystát...
Z té dobré stránky ale musím uznat, že se spisovatel snažil a že má jistě hudebníka, jehož životopis napsal, velice rád. Jsou zde některé informace (i když jsou možná nějaké nepravdivé), jež se v jiných biografiích nepíší a tudíž se člověk, když zavře obě oči nad tím, co jsem zkritizovala, dozví řadu nových věcí!
Štítky knihy
hudba rock Paul McCartney, 1942
Autorovy další knížky
1992 | John Lennon - můj bratr |
1994 | Paul McCartney – Blackbird |
1994 | George Harrison – Dark Horse |
V sousedství dalších knih a po téměř studiu historie skupiny bych osudy baskytaristy "Brouků" nehodnotil tak příkře. Rozporuplné představení jeho první ženy, o níž se nevyjadřuje nelichotivě jen on (stačí nahlédnout třeba do knihy Alistaira Taylora), stejně jako ostatních členů jeho skupiny - kterou mimochodem svým nerozvážným činem rozklížila právě Linda, osoba s nejmenším hudebním vzděláním - lze brát z mnoha hledisek. Domnívám se, že jen málokdo ze Středoevropanů má vyčerpávající informace a povědomí o osudech britských skupin - ne všemu se dá věřit a ani ne všechno lze do puntíku ověřit.
Proti Blackbirdovi mluví čas - co šlo stihnout do roku 1994 autor zvládl, ale od té doby se mnoho věcí změnilo, upřesnilo i vyjasnilo...
Zůstává otázkou, jak se ke knize postaví ti, kteří byli fanoušky Johna Lennona. Často se říkalo, že kdo má rád Paula, nemusí Johna a naopak. Snažil jsem se maximálně oprostit od této rovnice a být co nejvíc nestranný, ale právě některé dřívější eskapády a skutečnosti maličko úsudek dokázaly ovlivnit.