Pavel Šporcl: Můj život (nejen) s houslemi
Václav Žmolík
Pavel Šporcl je umělec, který toho pro popularizaci klasické hudby udělal víc než kdo jiný. Když vzal jako předškolák poprvé do ruky housličky, sotva by ho napadlo, že jeho jméno budou s obdivem skloňovat i ti, kteří tomuto uměleckému oboru jinak příliš neholdují. Píle a cílevědomost, spolu s talentem, rodinným zázemím a obětavými učiteli, ho dovedly až k postavení houslisty světového věhlasu. Oproti jiným mistrům má však něco navíc: dokázal skvěle propojit klasickou hudbu a kvalitní zábavu pro širší publikum. Pavlovy koncerty navštěvují všechny věkové skupiny a jeho nahrávky si získaly oblibu napříč generacemi a společenskými vrstvami. To vše je podpořeno charakterem a širokým srdcem tohoto muzikanta a propagátora klasické hudby. V rozhovoru, který s ním vedl známý moderátor Václav Žmolík, sledujeme jeho první hudební krůčky, dospívání na konzervatoři, léta strávená v USA, raketový vzestup po návratu, symbolizovaný pověstným šátkem a modrými houslemi, nahrávky v prestižních světových katalozích, pedagogickou a charitativní činnost… Můžeme obdivovat šíři a žánrovou pestrost jeho repertoáru, stejně jako zasvěcený pohled na velikány houslové minulosti, a Pavla uvidíme také jako syna, manžela a otce. Nechybí ani vyprávění o tom, jak tráví volný čas, jak bydlí, jak naplno prožil nedávnou koronavirovou dobu a čeho by rád dosáhl v budoucnu. Stojí před námi člověk, jemuž není nic lidského cizí, ale který na druhou stranu dokázal jít svou cestou a obětovat vytčenému cíli vše, co mohl. Pavlovu osobní a otevřenou výpověď obohacují pohledy osobností, které zásadně ovlivnily jeho soukromý i profesní život, stejně jako mnohé dosud nepublikované fotografie.... celý text
Přidat komentář
Rozhovor s Pavlem Šporclem o jeho životě a díle je napsán čtivě. Často jsem měla potřebu se na téma doptat, ale samozřejmě není jak. Asi bych byla radši i za bohatší část fotografií, nejvíc mi chyběly přebaly desek, o kterých se v knize píše. Po přečtení knihy bych řekla, že Pavel Šporcl je klaďas po všech stránkách. Tak ho i vnímám na koncertech, které jsou vždy každý rok jiné.
Autorovy další knížky
2008 | Po Česku |
2020 | Pavel Šporcl: Můj život (nejen) s houslemi |
2012 | Příběhy předmětů |
2013 | Bohemia incognita neboli Čechy neznámé? |
2015 | Po Česku II. |
Ač mám Pavla Šporcla moc ráda, cením si ho jako umělce a velmi se mi líbí, jak propaguje klasickou hudbu u dětí a mladých a dělá to oproti klasikům nově a netradičně, musím říct, že knížka se mi moc dobře nečetla.
Je velmi útlá, přesto jsem měla problém ji dočíst, místy mě to moc nebavilo. Myslím, že profesní dráhu a úspěchy šlo lépe propojit i s osobním příběhem, aby bylo čtivější. Více fotografií, které mohly doprovázet text by také neškodilo.
A upřímně, ač si myslím, že Pavel "klaďák" beze sporu je, myslím, že by v knížce vůbec neškodilo občas zmínit, že se také něco nepovedlo nebo nevyšlo. Z knihy mám dojem, že je Pavel Superhrdina se super talentem a ač je za tím mnoho úsilí, vše na co sáhne mu vyjde a vynese ho na přední příčky. Chybí mi tam trochu víc lidství a myslím, že pro začínající umělce by bylo inspirující vědět, že i ikony nějak začínají, dělají chyby a ne vždy je vše zalité sluncem.
Ale to je samozřejmě jen můj názor.