Pavilon na Zlatém návrší
Jan Cimický
V příbězích z psychiatrického pavilonu autor nejprve upozorňuje na zakořeněné předsudky o psychických obtížích a duševních chorobách, jak snadno vzniká klamná představa, že „blázen“ je ten, kdo šplhá na strom pro zralé papoušky nebo si o sobě myslí, že je Napoleon. Skutečné příběhy z psychiatrie nebývají většinou tak zábavné, protože se v nich skrývají nešťastné lidské osudy. Není v nich bohužel ani mnoho humoru či legrace, které ovšem podle autora přispívají k upevnění duševního zdraví. Nebezpečí však číhá i na nás „normální“. Stres je civilizačně všudypřítomný, a pokud ho nezvládneme, můžeme se načas ocitnout v pavilonu na Zlatém návrší, což je v této knize místo, kde stojí psychiatrická léčebna.... celý text
Přidat komentář
U pana Cimického se nelze zklamat. Jeho knihy jsou ze života, okořeněné jemným humorem.
Přečetl jsem si některé příběhy, jsou zajímavé a erudované, vždyť sám autor je den z
lékařů, který se zabývá těmito chorobami, které dnes jsou v častém výskytu a bohužel se nedaří je zjistit u potencionálně ohrožených jedinců. Nehlépřednutelná kniha.
Číst pana Cimického je pro mne vždy ctí. Nejinak tomu bylo v Pavilonu... Vtipné, chytré a tak ze života. Nikdo z nás si nemůže být jistý.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny psychiatrie psychiatři
Autorovy další knížky
2004 | Vražedná past |
1980 | Poslední zastávka smrt |
2002 | Oběti života |
1976 | Případy doktora Dvořáka |
2005 | Nevěry II |
Vzpomínání na zajímavé zážitky z psychiatrické léčebny. Vyprávění pana Cimického mi připomíná setkání, na kterých si přátelé z oboru svěřují nejrůznější, často i kuriózní diagnózy pacientů a zkušenosti s jejich léčbou. Příjemná četba, která se hodí v létě k vodě anebo třeba i do nemocničního pokoje.