Pavlík Morozov
Vitalij Gubarev
Sovětský svaz, 1932 Gulagy, zatýkání, brutální výslechy, popravy. Období kolektivizace, masakrování kulaků, násilné vytváření kolchozů, povinné odvody úrody, deportace neposlušných na Sibiř. Děti udávající své rodiče, jež se nechtěli podřídit Stalinovu diktátu. Tato kniha byla napsána na přímou objednávku samotného Josifa Vissarionoviče a dokonce i u nás patřila v padesátých letech mezi povinnou školní četbu. Po diktátorově smrti se od ní začíná pomalu ustupovat, zmínku o ní nenajdete v žádné encyklopedii. S předmluvou Markéty Matouškové.... celý text
Přidat komentář
Ošklivý obrázek ošklivé doby. Nicméně věřím, že v Praze existuje mnoho rusofobních čtenářů, kteří věří, že je Pavlík Morozov v Rusku populární. ;-)
Moje oblíbená čtenářka Osice píše, že nechce dávat knihám Odpad. Ale proč ne, jsou-li dobré jen k rozdělání ohně! Na základní škole jsme to číst museli, a pamatuji se, že už tenkrát mě příběh odpuzoval, na rozdíl od některých čtivějších propagandistických opusů. Že je v Rusku Pavlík populární, nepochybuji, jakýkoliv jiný stav by mě překvapil.
Pavlík Morozov, pionýr, který v zájmu komunistické strany udá svého otce, který je odsouzen na 10 let vězení, neb pomáhá kulakům a je proti založení kolchozu. A stejně tak se zachová vůči svému dědovi, aniž by se zamýšlel nad následky, které mohou pro něj vzejít. To, že je toto propagandistická kniha, by mi zas až tolik nevadilo, neboť jsem si chtěl přečíst něco ze sovětské propagandy. Každá kniha, která oslavuje nějaký režim, logicky nesoudně oslavuje své "hrdiny". Spíš jde o to, že tato kniha je až extrémně naivně až hloupě napsána.
Výjimečně nebudu knihu hodnotit hvězdičkami, protože nechci dávat knihám odpad. Jedná se o propagandistickou knížku, to by mi ani tolik nevadilo. Proto jsem po ni vlastně sáhla:-) Zajímalo mně, jak se snažil ruský spisovatel apelovat na děti v duchu komunistické ideologie. Je tam toho dost. Problém je v tom, že je to i špatně napsané. Opravdu špatně. Téma v kombinaci s bídnou kvalitou dělá z knihy hrozivou záležitost:-) Ráda bych věděla, jak tuto knihy vnímaly tehdejší ruské děti, protože Vitalij Gubarev byl nejspíš oblíbeným spisovatelem pro děti. Zmiňuje ho i knihovnice Petrovová v knize U Petropových řádí chřipka, ale o Pavlíkovi Morozovovi se jí číst nechtělo:-) Mně už se o něm taky číst nechce:-)
Tímto jsem se vrátila do školního dětství, zřejmě jsem měla potřebu se týrat. Na druhou stranu připomenout si tu strašnou masáž, kterou nám dávali, stála za tu hrůznou knihu o hrůzném činu hrůzného chlapce.
Vzor zrůdné sovětské ideologie, kopírované v 50-tých létech čs.bolševiky v rámci kampaně"združstevňování a rozkulačování". Podle podání sovětské propagandy Pavlík Morozov udal svého otce úřadům jako kulaka. Jeho otec byl pak poslán do Gulagu a Pavlík Morozov byl brutálně zavražděn vesničany.
V podstatě šlo o 13-ti letého zfanatizovaného fízla jehož příběh náramně vyhovoval stalinské propagandě.
Případ Pavlíka Morozova byl symbolem protikladu křesťanské („Cti otce svého a matku svou“) a stalinské komunistické morálky („Buď bdělý a ostražitý“). Po celé období komunismu byl oficiálně dáván za vzor sovětským dětem i dětem v ostatních komunistických satelitech Sovětského svazu, jeho životopis od Vitalije Gubareva patřil mezi nepominutelnou povinnou (rozuměj - brakovou) odpadovou školní četbu.
Nesmírně zajímavé pro historiky, nesmírně odporné jako literatura. A navíc ještě hrozně špatně napsané.
Tuto knihu jsem četl někdy před 9 lety, a zahrnul jsem ji do povinné četby k maturitě. Propaganda hrozná...... četl jsem ji pouze 1 a do dnes si ji pamatuji, a jak poznal malý Pavlík sám, na každou sv..i se vaří voda
Kniha se mi dostala do ruky až někdy v roce 2000, a rozhodně doporučuju přečíst, abychom si uvědomili, čím krmili ve škole starší generace. Z toho opravdu běhá mráz po zádech.
Špatně se komentuje dětská (!) kniha z doby plné patosu po válce vyhrané s takovými neuvěřitelnými oběťmi. Dnešní doba také oplývá patosem a moc se mi to nelíbí... Ale v souvislostí s tím mě napadají mnohé dnešní kampaně na ochranu jakýchsi evropských hodnot atd. atp.
Raději bych se jakémukoli hodnocení knihy z doby před sedmdesáti lety vyhnul, abych nezesměšňoval dnešní kritiky...