Pazdera pláče a jiné povídky
Josef Moník
V souboru dvanácti povídek zachytil autor jak předrevoluční osudy různorodých hrdinů, tak peripetie, s nimiž se potýkala společnost v devadesátých letech. Výjimku tvoří literární zpracování pohnutého života italského šlechtice z doby renesance, které autor pojal v duchu soudobých žánrů. Společným rysem Moníkových povídek je nadsázka, lehkost jazyka a melancholická poetičnost, která prosvítá v některých povídkách. Propracovanost postav ukazuje na autorovu výbornou znalost lidí ze širokého spektra společnosti od mafiánského podsvětí až po nejbohatší vrstvy, z nichž nejlépe vychází takzvaný obyčejný člověk, který se často nechtěně a proti své vůli stává hrdinou. Na lidské slabosti nahlíží autor s ironií, přesto však laskavě a s pochopením.... celý text
Přidat komentář
Část díla
Čert
2006
Cizinci
2015
Dentzel Washington
2019
Gesualdo – hudebník a vrah
2019
Na venkovské pouti
2014
Autorovy další knížky
2018 | Povodeň |
2013 | Prostitutky |
2004 | Neser bohy |
2008 | Psi bez rodokmenu |
2011 | Schweik it easy |
Autor zastoupený v mnoha antologiích, mně známý pouze jménem. Hned úvodní (titulní) povídka mně tématem sportu, lidí v něm i v kole dějin připomněla Otu Pavla, což vyvolalo můj soustředěný zájem o další. Naprostá většina povídek mě pobavila; trefnými, často satirickými postřehy z reality 90. let (Sůl nad zlato, Timoure et group, Zapadlý vlastenec), narážkami na absurditu časů předsametových (Už koníček pádí) nebo originálním nápadem (už zmíněné povídky, z dalších Na venkovské pouti). V povídce Čert na mě zas juknul Josef Škvorecký tématem Čechů v Torontu. Někdy autor hořkovtipně tne hluboko do mileneckých vztahů (Telefony, Rozumné vztahy).
Nevím, jestli jsem si spřízněnost s oběma svými oblíbenými autory nevysnila, ale laskavost a lidskost, svižné dialogy, zapojení reálných postav z minulosti, humor a pointy, to oceňuji vždy a všude. Ne že by se mi líbily všechny povídky stoprocentně, ale poctivé 4 hvězdičky neváhám odevzdat.