Peklo v ráji
J. M. Troska (p)
Reálná i fantastická dobrodružství 16 letého chlapce na moři a ostrovech východně od Austrálie. Děj se odehrává v 30.letech našeho století a obsahově se rozpadá na tři příběhy: jeden realistický a dva fantastické. V prvním se osiřelý chlapec vydává za dobrodružstvím nejprve jako slepý pasažér, pak jako pomocník topiče parníku. Když se loď potopí, uplave záchraným člunům a prožívá svůj robinzonský příběh na blízském ostrově. Ukáže se však, že ostrov je obydlen lidojedy a potomky Gótů a trestanců. Tím začíná druhý příběh, v němž je rovněž ohrožen život chlapce, který se bezděky stává nejmocnější osobou Gótů. V třetím příběhu, když unikl smrti, dostává se hrdina na jiný ostrov, jemuž vládne násilník a vynálezce, majitel ničivého stroje-letadla, jež se může změnit v ponorku. Snaha chlapce zničit ji se snoubí s akcí lidí, kteří se již dovedou stroji bránit.... celý text
Přidat komentář
Z edice knihy táborového ohně ve které je kolem 30. svazků je toto absolutně nejhorší knížka. Nevím, jak se tam tento blábol vůbec mohl dostat, protože jinak jsou v této edici velmi dobré až výborné romány. Dokonce pochybuji, že toto vůbec psal Troska, jinak dobrý autor dobrodružných sci-fi románů. První půlka knihy se dá s mírným sebezapřením číst, ale zbytek příběhu je opravdu silně nesmyslný. Objevují se tam nejrůznější, z prstu vycucané postavy, děj je nenavazující, chaotický, nepřesvědčivý, skáče z jednoho pochybného místa na druhé a čtenáře už nezaujme. Dočetl jsem knížku se zaťatými zuby. Samotný konec je už totálně odfláknutý, kdy autor popíše další osudy hlavního hrdiny Vildy Křemene v tuším v sedmi řádcích. Měl jsem velikou chuť zařadit tuto knihu k odpadu a jenom ten začátek příběhu mi v tom zabránil. Nedoporučuji a když tak leda chovancům léčebny, kteří možná v knize nebudou hledat nějaký logický děj, ten tam totiž jaksi není. Howgh.
Tak o tomto dílku můžu sdělit dva fakty - 1. v dětství mě absolutně minulo a 2. je to rozhodně to nejslabší, co jsem od Trosky zatím přečetl. Autor namíchal koktej všeho možného co přišlo pod ruku od Robinsonády, přes tajemnou civilizaci až k šílenému vynálezci. Hlavní hrdina je chvilku roztřepaná troska, pak zase neohrožený lovec a dobrodruh, prostě ve výsledku nevyvážený guláš s utnutým koncem - 40 %
Autor projevil v knize obrovskou fantazii - když už si čtenář myslí, že se bude jednat o robinsonádu, ocitneme se uprostřed podivného kmene, abychom skončili ve stylu sci-fi. Ze všeho by se daly vytvořit možná samostatné příběhy v samostatných knihách. Mně se osobně nejvíce líbil podmořský labyrint, ten byl velmi působivý.
Hodnotí se těžce - na jedné straně velká rozmanitost, na druhé značná naivita v osobě Vilíka, na jehož místě by kdokoliv jiný zemřel nejméně desetkrát. Nakonec je to přesně napůl, dávám 50%.
Trošku zmatené dílko, staří Galové, piráti, šílený vědec podobný Nemovi a prapodivný konec.
Na kapitána Nema to nemá. :)
Dílo ve stylu Robinson Crusoe za mlada.
Pokud jde o pohled v rámci celé serie tak pro mě jedna z nejlepších.
Pro všechny nadšence literatury ze staré školy.
PS:Když tato kniha vyšla byly mi 3 roky
Autorovy další knížky
1970 | Zápas s nebem (1. - 3. díl) |
1969 | Nemova říše |
1993 | Planeta Leon I.-II. |
1992 | Metla nebes |
1991 | Pistole míru |
Kniha J. M. Trosky "Zápas s nebem" mi v dětství otevřela bránu do světa sci-fi literatury. A tak jsem sáhla po knížce oblíbeného autora mého dětství, kterou jsem ještě nečetla. A fakt mi to způsobem psaní opět připomnělo tu první... Možná si ji někdy přečtu znovu.