Modrý labyrint
Lincoln Child , Douglas Preston
Pendergast série
< 14. díl >
Dávno pohřbené rodinné tajemství přichází pronásledovat zvláštního agenta Aloysia Pendergasta. Začne to vraždou. Jeden z Pendergastových nejnesmiřitelnějších, nejobávanějších nepřátel se ocitne na jeho prahu – mrtvý. Pendergast nemá zdání, kdo nese za vraždu odpovědnost, ani proč se tělo ocitlo před jeho domem. Záhada nese všechny znaky dokonalého zločinu, až na jedno neobvyklé vodítko: kus tyrkysu, nalezený v žaludku zesnulého. Drahokam zavede Pendergasta k opuštěnému dolu na břehu kalifornského Saltonského moře, odkud pak vede cesta objevů do hlubin neblahé minulosti vlastní rodiny. Jenže Pendergast zjišťuje, že tu jde o něco víc než jen strašidelnou epizodu z rodinné historie: na každém kroku ho pronásleduje neviditelný vrah, dychtící po pomstě za pradávný zločin. A zanedlouho se agent stane obětí ďábelsky chytrého spiknutí, které ho zasáhne na duchu i na těle a vede k zúčtování, jaké si nikdy nedokázal ani představit.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2015 , BB artOriginální název:
Blue Labyrinth, 2014
více info...
Přidat komentář
Už ma od tejto dvojice autorov asi nič neprekvapí. Pendergast je jednoducho nesmrtelný a jeho vedomosti by mu mohla závidieť akadémia vied. Kniha sa číta dobre, má spád, no zajtra nebudem vedieť o čom to bolo.
Řekla jsem si, že do třetice dám tenhle rok (vlastně už loňský) Pendergasta a sáhla jsem po této knize. Nebylo to špatné, ale už to opravdu nějak není ono... pár dílů předtím jsem vynechala, ale nemám nějak velký pocit, že jsem o něco přišla. Známé postavy jsem uvítala, připomenutí událostí z minulosti také (už je to pár let co jsem knihy četla), ale přesto mi příběh nějak neseděl, bylo to takové divné. Knihu jsem rozhodně nečetla s nadšením a v podstatě jsem se do ní nutila, protože rozečtené knihy neodkládám.
Myslím, že si teď dám od Pendergasta nějakou dobu pauzu :-) přesto ale tyto knihy rozhodně do budoucna nezatracuji, přeci jen už jsem si na něj po tolika dílech zvykla :-)
Agent Pendergast opět nezklamal. Místy se mně zdálo, že je příběh trošku překombinovaný, ale vše vyvažuje akční závěr, který už tradičně stojí za to. Celkově se jedná o důstojného pokračovatele předchozích skvělých dílů.
První setkání s naším Supermanem. Nevěděl jsem, že vůbec existuje a nakonec jsem potěšen, jak dovádí a vyvádí. Díl číslo v sérii - 14, musím se poohlédnout po předchozích dílech, náznaků v Modrém labyrintu bylo dost.
Mám je ráda. Zase mě nezklamali. Už ale netuším, koho z Pendergastů chtějí ještě pomlátit??? :-)
Pro mne lepší, než-li předchozí titul Bílý oheň. Zde se sejde stará parta a díky Pendergastosti, který se dostane téměř ze hry, dostává příběh správný "drajv". Slečny Constance a Margo v závěru jedou...
Sérii s agentem Pendergastem mám moc ráda. Je mrzuté, to je čím dál slabší. Je obdivuhodné, že se dožil 14-náctky.
Agent Pendergast je prostě nesmrtelný, což opět dokázal. Příběhy jsou sice předvídatelné a na jedno brdo, ale mapínavé a pořád mě baví.
Knížka mě bavila, ale čím víc jsem se blížil konci, tím postupně ztrácela. Závěrečné honičky mi přišly vyloženě směšné, stejně tak poslední stránky s Pendergastem. Díky tomu jedna hvězda dolů.
Zatím jsem za nejslabší článek série považovala Kolo temnoty, ale teď se tam posouvá Modrý labyrint. Nějak to nebylo vůbec ono. Asi nejlépe to shrnula uživatelka Liwilterhage - souhlasím s jejím komentářem, není k tomu do dalšího dodat.
Souhlasím s Palele - také mám dojem, že Pendergastovi dochází dech. Opakované řešení jeho rodinných problémů začíná být dost únavné. Navíc se mi víc líbí knihy, kde se nevyskytuje Constance.
Další setkání s mou oblíbenou postavou. Agent Pendergast je prostě agent Pendergast a na toho jen tak někdo nemá... :-). Jsem ráda, že i když měl v knize na kahánku, tak to nakonec dopadlo, tak jak to dopadlo. Příjemné bylo setkání se známou postavou Margo. Za mě ano, tahle série mě baví.
Agent Pendergast je bohatý jako Krésus, hbitý jako Bruce Lee, neprůstřelný jako Bond, arogantní jako nejmenovaný politik a chytrý jako Einstein kombinovaný s encyklopedií Britannika. Zato rodinku má vypečenou - samý grázl a úchyl a tak má stále co řešit. Tentokráte má opravdu namále. Akce střídá akci a najednou ejhle - konec knihy. Dobrou zábavu!
Pendergaste jak jsi mi chyběl... teď si měl na mále, ale věřil sem, že se z toho dostaneš a přístě mě zase ohromíš dalším tvým napínavým příběhem....
Sem tam trošku přitažené za vlasy... ale každopádně skvěle se četlo... Pendergast je prostě Pendergast....
Dojmy z 14. knihy série - rozporuplné.
V první třetině příběhu jsem zavzpomínala na první díly série, kdy jsem doufala, že se autoři v budoucnu více zaměří na život agenta Pendergasta, že se jemu a jeho rodině budou v budoucnu více věnovat. Avšak od Horečnatého snu mám celé problematiky kolem Pendergasta dost. Celou dobu mi ty příběhy něčím nesedí. Helen, Tristam, Alban, pomsta, pomsta, pomsta. Přijde mi, že kompaktně daná linka není úplně propracovaná.
Každý nový díl čekám na určité rozuzlení, osvětlení všeho, avšak zatím jsem se racionálního vysvětlení nedočkala. Jakoby postavy Pendergastovy rodiny nebyly pořádně domyšlené. Vždy je dobrý začátek, objeví se dobře propracovaný nový charakter postavy, ale nakonec je u všech tak prazvláštní konec. Již konec Diogenese, Pendergastova bratra, mi nějak neseděl a stále s ním nejsem smířená. A nyní Alban. (Například i příběh, který podává v tomto díle Fábio o charakterní změně Albana. Nevěřím mu, avšak žádného reálného vysvětlení se mi nedostává.)
Navíc poslední díly knižní série mi zcela splývají. Nějakou dobu jsem si nedokázala ani pořádně vzpomenout na charakter Albana, na příběh ve kterém oba synové naposled figurovali.
Modrý labyrint mi přišel jako určitá vzpomínka na staré dobré časy (staré známé osoby - Margo Greenová, známé prostory - muzeum, vzpomínka na Dr. Enocha Lenga...), ale provedení příběhu mě v určitém směru zklamalo. Čekala bych, že až do posledních stran nebudu tušit, kdo za činem stojí, že vše bude zahaleno (jak tomu bývalo u předešlých dílů) stínem, tajemnem a záhadou, ale v této knize mi padoucha, celý spiklenecký plán, prozradili dopředu, a já tak do konce knihy jen čekala, zda bude na konci smrt nebo zázračné uzdravení.
Pro příště bych doporučila se oprostit od citových vazeb Pendergasta a zaměřit se na jeho intelekt, využití jeho schopností v řešení "obyčejných" kriminálních zločinů.
Co mohu z knihy však vyzdvihnout jsou scény z muzea s Margo a z botanické zahrady s Constance. Díky nim dávám tři hvězdy.
Dle mého názoru nejslabší díl. :-( ale na druhou stranu - zase ruku na srdce - napsat 14 dílů, musí být docela fuška. Ať už se mi díl více či méně líbil nebo nelíbil, je to vlastně úplně jedno. Budu čekat na další díl, protože Pendergast je moje srdcovka :-)
Přestože patřila série s agentem Pendergastem k mým nejoblíbenějším i mě se zdá, že jí dochází dech. Těšila jsem se na novou knihu a jsem hodně zklamaná.Ona i samotná hlavní postava jako by se nepodobala onomu neohroženému agentovi z minulých knih.
Serii knih o agentu Pendergastovi mam velmi rada a vzdy nedockave cekam na dalsi dil, ale tahle kniha me ponekud zklamala. Prvni cca polovina knihy me bavila, ale druha polovina je naprosto o nicem. Vsechno podstatne uz bylo receno a dej se agonicky plazi k nijak prekvapivemu konci. Mela jsem pocit, ze si autori proste odskrtavaji povinne polozky, ktere je treba zaradit ( napr. honicka v muzeu). A ta akce v botanicke zahrade je taky dost ulet.
Americká klasická detektivka s prapodivným detektivem.
Děj je plynulý a sem tam vás překvapí. Škoda typicky amerického konce.