Modrý labyrint

Ach jo, prej že pátrání směřuje hluboko do neblahé minulosti agentovy rodiny...
Tak tohle mě právě na Pendergastovy vůbec nebaví, už je to ohraný furt dokola jako nějaká telenovela... a už to začíná být otravně dost neoriginální, jako když si děláte kafe z logru po kávě minulé. Jestli tam zas bude zápletka s Pendergastovým bratrem nebo Pendergastovou ženou či jiným jeho příbuzenstvem, tak už opravdu budu tyto autory považovat za vyprádněné nádoby, absolutně bez nápadu a schopností vymyslet zajímavý příběh.
Například poslední Pendergast, tak ten vybočoval z této pro mě připitomělé sáze o Pendergastově rodině, totiž předposlední díl "Bílý oheň" se odehrával jako samostatný příběh bez jakýchkoli telenovelských vazeb na knihy předešlé co se dějové linie týče (vystupování jiných postav z minulosti mi nevadí). "Bílý oheň" se mi opravdu líbil a oddechl jsem si, že autoři konečně opustili od prostoduchého nekonečného omílání a ždímaní stále toho samé tématu kolem Pendergastovy rodiny, no... a teď co čtu upoutávku na "Modrý labirynt" vídím, že se to asi bohužel vrací zpět do starých zajetých kolejí.... No ono, hm...;) už jen to že druhá kniha po sobě má zase v názvu barvu, je pro mě známkou, jakési bezradnosti či potíží přijít s něčím novým a přijde mi to zase jako napsané z nutnosti už zase něco vydat. Jasný to s tou barvou trochu přehání, ale zde předkládaný obsah knihy, berou tak trochu jako předložení důkazů a správnosti mých doměnek a opravněnosti mých obav.
Takže, ikdyž si knihy rád kupuju a nerad čekám až to bude k půjčení v knihovně, tak tuhle si asi nekoupím, právě kvůli té anoncované tendenci knihy zamotávat se zpět do Labyrintu Pendergastovy rodiny, což už v minulých knihách, kde toto téma tvořili stěžejní nit příběhu, mě nakonec omotávalo neskutečně nudnou látkou, bez zajímavého vzoru a sytých barev....