Relikvie
Douglas Preston
Pendergast série
1. díl >
Expedice v Amazonské džungli pátrá po tajemném kmeni Kothogů. Nalezne chatrč s kultovními předměty kmene, mezi nimiž je dokonale propracovaná soška podivné bytosti. Celá expedice ale skončí tragicky, zbyde pouze několik beden nálezů, které se dostanou do muzea a skončí v depozitáři. O pět let později se v Muzeu připravuje velkolepá výstava o přírodním náboženství. Těsně před zahájením výstavy dojde v muzeu k sérii záhadných vražd....... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Horory
Vydáno: 1999 , AlpressOriginální název:
The Relic, 1995
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Dost čtivé, i když samozřejmě v mnoha směrech přitažené za vlasy. Ale je tady velké napínavé finále, baddies dostanou, co si zaslouží, goodies jsou po zásluze odměněni… a líbil se mi epilog. Sice nemám ráda, když si autor nechává otevřená zadní vrata do stodoly na další knížku, ale tentokrát jsem zvědavá, co se z toho vyvine a kdo bude vyvolen být monstrem.
Kniha se mi libila a četla se dobře. Děj byl zajimavý a rychle utíkal. Kniha mě vtáhla do děje a nemohla jsem se dočkat jak to vše dopadne. Kapitoly byly krátké a člověka nutily číst dál. Postavy se mi tam libily i když ne všechny. Kniha byla napínavá a z části někde i dost děsivá prostě skvělá. Jdu na další díl.
Důstojné seznámení s D'Agostou a Pendergastem, který je však přítomen zhruba na desetině stran, takže se o něm prakticky nic nedozvíme.
Muzeum je skvělá volba místa , kde se děj odehrává. Zápletka je nicméně poměrně děravá a je lepší nad ní moc nepřemýšlet.
Nechci nikomu brát chuť ke čtení. Je to sci-fi horor a já na sci-fi nejsem. A těch jmen! Nakonec jsem teda dočetla, ale druhý díl, ačkoli jsem si na něj v knihovně vystála frontu, tam zase s díky vrátím.
Průměrný thriller, který nijak nevybočuje z řady jemu podobných, prostě nenáročné, i když v závěrečné části docela napínavé čtivo. Vyzkoušel jsem ještě pár dalších dílů a ty bych označil za zdařilejší.
Příběhu se nedá nic vytknout. V první chvíli mě odrazovala nahuštěná písmenka a tolik stran. Přesto se příběh relativně rychle rozjel a až na pár škobrtnutí, v podobě zdlouhavějších popisů všeho možného, jel až do finále. Občas jste si tedy museli něco domýšlet, občas je to dodatečně v dalším ději vysvětleno. Opravdu hororově laděný příběh z Newyorského muzea přírodních věd. Bylo docela fajn, číst příběh, který se odehrává v 90.letech v nichž byl také napsán. Bez všech těch mobilů, internetů a všeho možného. A hlavně i postavy se chovají podle toho. Nejednají stylem, všechno vím, všechno znám a co ne zjistím. A když ne na gůglu, který vlastně neexistuje, vyřeším to tak nějak ... už jsem se nedávno zmínila, že tyto hororové příběhy nemusím. Tohle je spíš thriller s prvky scifi..? Proč ne. Další příběhy asi zatím hledat nebudu, s ohledem na frontu ke čtení. Ale až nebude co, ráda zase sáhnu po dalším díle.
Má oblíbená série, kterou jsem vzhledem k tomu, že jsem ještě nehodnotila na Databázi, četla před víc jak 10 lety. Ale pořád mě to baví.
Varování: Silně doporučuji nečíst až příliš sdílný úvod v knize, který mi vyspoileroval prakticky 2/3 celého děje. Nejlepší je dopředu nevědět nic.
I přesto mě příběh bavil, protože způsob, jakým je prostředí a dění v knize propracováno až do posledního detailu vytváří úžasně realistický dojem a napětí při čtení je tím větší. Stejně tak jsem ocenila i humor a celkově styl psaní, který je precizní, ale zároveň i odlehčený a civilní. Mám dojem, že jsem jako milovník scifi i hororu narazila na zlatý důl a jdu shánět další díly od těchto autorů.
Po přečtení 5 a 6 dílů jsem se rozhodla začít od začátku. Přečteno za 3 dny pomalu jedni dechem začátek byl fajn, ale tak od půlky se to rozjelo tak ze jsem nemohla přestat. Už se těším na další díly. D'agosta a pentegrast mi prirostli k srdci:)
První díl série mela pomalý nástup, ale nakonec se mi líbila. Určitě dám šanci i dalším dílům.
(SPOILER)
81%
...Světlo v chodbě zesláblo, vzápětí se znovu rozzářilo. Pendergast pomalu poklekl na jedno koleno, napřáhl ruku s pistolí a zamířil. Světla podruhé zablikala. Spatřil, jak si to stvoření sedlo na zadní končetiny, potom se zvedlo a obrátilo se k němu. Pendergast zamířil na střed hlavy a vydechl. Potom pomalu stiskl spoušť.
_____________________________________________________________________________________________________________
Tak to byla síla.. Poprvé se setkávám s agentem Pengergastem a moc se mi líbí. V muzeu se chystá velkolepá výstava. Krátce před jejím vypuknutím jsou v podzemí muzea nalezena zavražděná těla. Výstava přesto není odvolána a tajemná hrůzostrašná bytost Mbwun má hody.
Napínavé od začátku, od poloviny knihy už hodně akční.
Jasně doporučuji.
Napínavý, čtivý příběh. Nejvíc se mi líbilo balancování na hraně uvěřitelnosti. Jistě, člověk ví, že je to fikce. Knihu maximálně doporučuji - tedy až na případ, že byste si ji náhodou chtěli vzít na přespávačku v muzeu... :-)
(SPOILER) Knihu jsem už dříve četla a opět jsem po ní sáhla. Intenzitu napětí jsem chtěla prožít znovu a vůbec není od věci sem tam sáhnout po klasikách dobrodružné literatury. Líbí se mi, jak blízko je zde znát muzejní prostředí ne kvůli němu samému, ale kvůli podtextu, bez kterého by příběh byl amorfní, prožitkově neúplný až skicovitý. Příznivě podtextově autoři popisují, jak se v Muzeu dějin přírody v New Yorku tvoří sbírky, jak se k nim přistupuje, jak se s nimi zachází, jak se ze zemřelých zvířat dělají muzejní exponáty, že zde jsou ukryty cizorodé artefakty a kousky pojímané za jedinečné. Příběh je zajímavý činností Muzea dějin přírody v New Yorku, tím, jak uhynulá zvířata mění v kosti a kůži určené ke studiu a naopak jak z kůže a kostí je možné vytvořit exempláře hodné životního srovnání a v pohybovém provedení. Atmosféra sama je krásná a za této atmosféry je příběh o to víc zajímavý se svým "full noirovým" zpracováním na dosud neprobádaný, zřejmě vymřelý domorodý kmen Kothogů, usídlený v nepříliš známých a pravěk připomínajících končinách deštného pralesa. Z neúspěšné vědecké expedice se do muzea dostala figurka boha jako jeden z několika pozůstatků onoho kmene vyznávajícího své bohy, provázející rituály a kletbami. A za této atmosféry, kdy jste informováni, že se před více než pěti lety do muzea dostaly z nezdařené expedice olistěné bedny se záhadnými semeníky pravěkých přesliček a kapradin, s dokumenty, s deníkem vedoucího výpravy a vzácnou figurkou boha, čtěte o vraždách, ke kterým došlo v průběhu bádání v oblasti deštného pralesa a ke kterým dochází i v muzeu. Vraždy jsou opředené o legendu boha Mbwuna, bytost ovládanou kmenem Kothogů. Knihu doporučuji. Je jednou z těch, ke kterým se ráda vracím.
Ve finále musím říct že se náhodný výběr povedl, ale plný počet dát nemohu. Super nápad byl zasadit děj do muzea, to nahnalo body. To jak všichni makají na svých projektech s vědeckým zápalem (a to doslova), procedury a cesta exponátu přes cestu z místa nálezu až po umístění na výstavě,...
Velkou radost mi udělalo že autor vysvětlil absolutně vše o čem psal (kdo četl jistě pochopí).
Proč jsem tedy dal jen čtyři hvězdy? Místy se mi zdálo že se to hrozně táhne, ale jinak mohu doporučit.
Někdy mi trvá dva tři dny, než mi v hlavě uzraje myšlenka, co napsat do komentáře o právě dotčené knize. A někdy, jako právě dnes, je to: WOW! Už se nemůžu dočkat, až seženu druhý díl "Relikviář". Napínavé čtení od začátku až do konce.
Skvělá kniha s temným příběhem,lehce nadpřirozený děj.ten nenechá čtenáře ani chvilku vydechnout .
Čteno kvůli výzvě a vůbec to nebylo špatné. Neměl jsem velké očekávání, ale děj cekem běžel kupředu. Nebylo tam moc hluchých míst a dávalo to smysl. Občas tedy některé charaktery byly až moc prvoplánované, ale to byl jen detail.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Relikvie |
| 2004 | Zátiší s vránami |
| 2003 | Kabinet kuriozit |
| 2007 | Kniha mrtvých |
| 2007 | Relikviář |
Příběh byl napsán velice čtivě. Nechybělo napětí, byla tam i krutost, hloupost mocichtivých a varování pro lidstvo. Doporučuji.