Pendragonská příšera
Antal Szerb
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295087/mid_pendragonska-prisera-fTs-295087.jpg
4
56
56
Podivuhodný příběh,který se odehrává v tajemném waleském hradě Llanvyganu.Hlavní hrdina,doktor J.Bátky který navštivil majitele zámku,posledního potomka starobylého rodu.Tím se zapletl do zvláštních událostí, s Bratstvem Růžového kříže,středověkého mystického sdružení
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1946 , Jan PapíkOriginální název:
A Pendragon legenda, 1934
více info...
Přidat komentář
1. vydání pod názvem Pendragonská příšera! Ještě pěkně za syrova, pak už za socíku jen Legenda. Viděl někdo film?
Souhlasím,
bylo to celkově trochu zmatené a v některých pasážích jsem se vyloženě nudila, ale ty hlášky stály za to...
Jak už bylo zmíněno, špatné to nebylo, ale bohužel autor nedokázal udržet pozornost až do konce :(
Literárna maškrta. Ak sa radi smejete, máličko bojíte a máte radi axolotly - môžem len doporučiť.
Čítané v češtine.
* - V člověku existují takové paradoxní výhrady proti tomu, co si vlastne nejvíc přeje. -
Zaujímavosť netýkajúca sa knihy: Otcom legendárneho kráľa Artuša bol Uther Pendragon.
Chcel som napísať, že je to taký maďarský Eco. No v čase, keď to Szerb písal, ťahal Eco káčera s pusou ušpinenou špagetovou omáčkou (či dokonca materským mliekom). Príjemné čítanie s celkom dobrou atmosférou. Na môj vkus sa trochu moc otvorene vpustil do deja iracionálno. Ja mám radšej knihy, kde sa všetko vysvetlí racionálne, prípadne zostane otvorené, ale inak podarené.
Tohle vůbec není špatné. Jsou tady pasáže, kdy jsem se nahlas smála a vypisovala jsem si hlášky, které mě zaujaly. Pasáže, kdy jsem hltala slovo za slovem a nemohla se odtrhnout. Ale taky pasáže, kdy jsem ta slova skoro nevnímala, ztrácela jsem se a nudila. Ve výsledku to bylo vlastně celé trochu zmatečné, takový lehký úlet. Ale ne nepříjemný. Sny? Skutečnost? Pouhé tři hvězdy za to, že příběh nedokázal udržet mou pozornost po celou dobu.
Velmi pěkná a příjemná kniha, která je hravá, vážná, napínavá i rozverná zároveň. Asi by byla škoda ji hodnotit jako klasickou detektivku, protože tou samozřejmě není. Je to spíše detektivka a zároveň parodie sama na sebe i na žánr jako takový, přesto vždy zůstává v rozumných mezích a nestává se prvoplánovým „výsměchem“. Ze všeho nejvíc mi připomíná „Fantom Morrisvillu“ v knižní podobě. Knihu jsem se snažil v knihovně mockrát najít, abych si jí mohl znovu přečíst, ale zmizela…Asi jí zbaštil nějaký Axolotl….
Knihu jsem poprvé četl ještě za dob komunismu, kdy se okultní a esoterická literatura nedala normálně sehnat. Proto mne v té době tento magicko-detektivní příběh naprosto okouzlil a přivedl k zájmu o magii. Dlouho jsem toužil přečíst si román s odstupem času znova, až jsem si nakonec knihu sehnal v antikvariátu. Nyní, po letech, mi příběh přišel spíše zábavný a plný lehkého humoru, až na závěrečnou psychedelickou pasáž, která je skutečně temná a dává tušit, že autor zřejmě měl s astrálem jakési zkušenosti, ať již přímé či zprostředkované. V tom zmíněná část knihy velmi připomíná Lynchovy filmy. Jinak se ale jedná o příjemné oddychové čtení, které nelze než doporučit.
Věta z první strany mě dostala: "Jmenuji se János Bátky. Zabývám se tím, že jsem k dispozici starším Angličanům, kteří mají utkvělou představu, že se budou věnovat nějaké duševní práci." Skvělý humor! Nelituji, že jsem pro knihu jel do 60 km vzdáleného antikvariátu.
Trochu škoda toho neurčitého záveru, ktorý mňa osobne sklamal (preto o hviezdičku menej). Ale aj napriek tomu je Prázdny hrob nesmierne pútavým i inteligentne vtipným čítaním s veľkou dávkou napätia, mystiky a detektívnej noblesy.
Prvních sto stránek jsem byl doslova nadšený, poté přišlo drobné ochladnutí. Děj je přehledný a dialogy fantastické, jen mi tam chybí nějaké výraznější vyústění. Přesto knihu považuji za nezajímavější objev poslední doby a hodnotím ji čtyřmi pentagramy.
Zpočátku jsem si říkala, bože co jsem si to zas koupila, ale asi ve třetině mě kniha "chytla" a pak už jsem se nemohla odtrhnout. Úsměvné hlášky hlavního hrdiny či postava Lene a její dialogy ...určitě si někdy zas znovu přečtu... :-) , jen za závěru jsem byla trochu zklamaná...ale i tak čtyři hvězdičky.
Skutočnosť, že som už dávno žiadnu knihu takto rýchlo nezhltol môže súvisieť s tým, že hltacích kníh v poslednej dobe nečítam veľa. Ale tiež to môže súvisieť s tým, že Szerb predviedol impozatný výkon a napísal parádnu knižku. Napriek tomu, že až na samotný záver ma žiaden zvrat veľmi neprekvapil, dobrý pomer vtipných postáv a ich dialógov, akcie ako autorov pozoruhodný rozhľad dal knihe rýchly spád. Až v úplnom závere som dostal pocit, že autor stratil trochu dych a celkom nezvládol intenzitu finálnych scén, ktoré odhaľovali skutočnú mieru nadprirodzena v deji. Prekvapilo ma, s akou eleganciou sa chopil aj mystickej vrstvy alchýmie a rozenkruciánov tak, že som uznanlivo pokyvoval hlavou a inokedy si ťukal na čelo či sa v duchu usmieval. Miešali sa pocity vážnosti, paródie, napätia i nenásilného humoru. Aj keď si nemyslím, že by to bola kniha, čo by som chcel čítať zas a znova, alebo čo by mi nejako zásadne zmenila život, bolo to luxusné odpočinkové čítanie, z ktorého mám veľkú radosť.
Vtipný a humorný román, který je plný úžasných hlášek. S potěšením jsem si jej po letech znovu přečetla.
Kam sa hrabe ten takzvaný steampunk! Nebyť nevinnej vety v prvej tretine knihy, ktorá mi z neznámeho dôvodu ostala v pamäti bol by zážitok z čítania tejto viktoriánskej detektívky stopercentný. Táto jedna veta, prezrádzajúca kľúčové spojenie ma pripravila o dôležité prekvapenie. Nič to. Hoci sa na poli tohto žánru v poslednej dobe veľa zmenilo, humor, napätie a skvelá atmosféra, ktorú autor vytvoril, robí knižku stále jednou z tých lepších, ktoré môže fanúšik anglického 19.teho storočia nájsť.
Tento skvelý román ma priviedol k názoru, že by som mal maďarským autorom venovať viac pozornosti. V mojej knižnici táto kniha ležala bez povšimnutia celé roky, než som ju konečne vzal do rúk a začal čítať (a to vďaka jednému komentáru práve tu – na DK). Musím konštatovať, že sa jedná o dielo mnohých kvalít. Oproti A. Szerbovi je taký D. Brown iba obyčajný učeň. Pendragonská legenda nestojí iba na tajomstve a akcii, nepostráda ani napätie a humor – je (primerane) bohatá na rôzne vtipné „hlášky“ (pri ktorých som sa mohol uváľať od smiechu) a zaujímavé postrehy.
„Zalilo mě ničemu nepodobné teplo, které cítím vždy, když vidím pohromadě plno knih. To bych se v nich nejraději válel, nořil se do nich, vdechoval opojnou vůni jejich prachu, cítil knihu každým svým pórem.“ – tak toto veľmi dobre poznám :-)
To je tak zajímavě podané a tak na hraně, že to musím dát osobně plné hodnocení:), protože se to tím stává svým způsobem geniální. Citovala bych něco, ale nemohu si vybrat.Každopádně je vidět že asi každý muž zatouží alespoň na chvilku svého života státi se Angličanem.
P.S. Musím poděkovat pánovi s komentářem pode mnou, který mne ke knížce přivedl.
Cosi mezi Wildem, Stevensonem a Arbesem. Mystery detektivka a zároveň parodie na ni. Kniha fanaticky aristokratická a aristokratičnost neustále bezuzdně ironizující. Szerb jedním dechem heroizující vzdělanost i se jí vysmívající. Postavy, u kterých nevíte, jestli je máte mít rádi, nebo si nad nimi ťukat na čelo. Taky divoká erotika v puritánském hávu. Dohromady sice někdy roztěkaná, většinou ale úžasně vtipná historka plná skvostných hlášek - viz nezapomenutelné scény dvojice Osborne-Lene. Kdyby Szerb udržel trochu semknutější děj (časté a zbytečné střídání míst v poslední třetině mě dost rušilo), byla by to pecka absolutní. I tak ale tahle feérie dává čtenáři pěkný nášup. Já ho zhltnul jak Lene svůj ranní steak s pivem.
Moja srdcovka. Žáner nie je ľahké presne definovať, je to trochu detektívka, trochu dobrodružný román, trochu paródia a niekedy človek nevie, čo je skutočnosť a čo fantázia. Ku koncu autor trochu stráca dych, ale jemný anglický humor to zachraňuje. Napríklad:
- Jsem doktor filosofie, znalec zbytečných věd a zabývám se vším, so pořádnému člověku ani nepřijde na um.
- Jeho oči byly živější, než kolik je dovoleno oku disciplinovaného Angličana.
- ... proč nějaký hrabě horuje pro /.../ Roberta Fludda, který žil a zemřel tak dávno, že se už na něho právem zapomělo.
- Zpravidla jsem okrádán o tři věci: o cigarety, žiletky a kapesníky. Náboje do revolveru mi neukradli ještě nikdy. /.../ Myslel jsem, že s nimi vystačím na celý život. /.../ Místo revolveru jsem si vzal baterku...
- Když se v noci ve starobylém zámku zjeví duch starého Angličana, pak je všechno v pořádku, na to je člověk literárně připraven.
Na Slovensku vyšla kniha pod názvom Prázdny hrob.
Štítky knihy
Anglie detektivní a krimi romány humor aristokracie, šlechta 20. století maďarská literatura tajemství 30. léta 20. století
Nejprve se mi to jako bývalé knihovnici a PhDr. velice líbilo. Hlášky jsou tam skutečně perfektní. Třeba právě o doktorech filozofie. A detektivky s ponurou atmosférou mám rovněž moc ráda. Jenomže zamotávalo se to a v závěru už mi připadalo, že to nemá hlavu ani patu. Připadalo mi to nedotažené. Jako by si s tím už potom sám autor nevěděl rady. Chtělo se mi dát to na poličku s knihami do jedné z našich odolenských knihobudek, nechci tvrdit, že se tak nikdy nestane, ale právě pro těch pár vtipných a velmi trefných hlášek jsem si to zatím nechala doma na poličce vlastní.