Perfektní diktatura. Čína ve 21. století.
Stein Ringen
Současný čínský systém je ve své podobě ojedinělý – doposud se v lidských dějinách žádný takový nevyskytoval. Tato kniha vysvětluje, jak systém funguje a kam směřuje. Na základě podrobného studia čínských a zahraničních zdrojů, řady rozhovorů s čínskými praktiky, vědci a prostými lidmi i analýz politiky a státu dochází autor k závěru, že za současného vedení Si Ťin-pchinga se čínský vládní systém transformoval do nové podoby režimu, jenž je oproti dědictví, které zanechal Teng Siao-pching, ideologicky mnohem radikálnější a bezskrupulóznější. Čína není tak ekonomicky silná a panuje v ní mnohem větší diktatura, než si svět myslí.... celý text
Literatura faktu Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2018 , AcademiaOriginální název:
The Perfect Dictatorship: China in the 21st Century, 2016
více info...
Přidat komentář
Naprosto chaotická struktura, názvy kapitol a podkapitol vůbec nekorespondují s obsahy daných sekcí. Jsou to jakoby poslepované eseje, kde se konkrétní fakta neustále omílají. Je komické, jak se Ringen dušuje, že se nechce dívat na Čínu "západním" pohledem. Žel jeho kritika čínského systému rozdělení moci je po celou dobu vedena výhradně optikou liberální demokracie, se kterou navíc implicitně pracuje jako s nějakým ideálním, příkladu hodným modelem. Zklamán bude taktéž každý, kdo čeká investigativní text. Ringen vesměs využívá zdroje jako BBC, NY Times či oficiální čínské noviny. Nic extra objevného, ani žádná fascinující fakta (pokud tedy za fascinující fakt neberete informaci o tom, že jsou v Číně disidenti v domácím vězení či že se cenzuruje internet). Tohle se moc nepovedlo.
V zemi velké téměř jako Evropa a dvakrát tak lidnaté se všechno počítá na miliony. Kontrolorů každé maličkosti jsou miliony, úředníků jsou miliony, členské základny organizací jsou milionové. Čína je byrokratický moloch posedlý kontrolou. Je unikátním zřízením vyrostlým z vlastní historie smíchané s totalitním režimem ovlivněným komunistickou ideologií. Co je dnes? Moderní kontrolokracií využívající technologie a shromažďování dat o svých obyvatelích. Současně ale liberalizovala trh a žene se v honbě za ekonomickým růstem. Občané mají práva, ale... mají svobodu, ale... mají vlastní peníze, ale... mohou cestovat, ale... Orwellův zlý sen.
Kniha je plná detailů a čísel, ze kterých jde po chvíli hlava kolem. Ačkoliv je tedy zajímavá, její zpracování mi přišlo nepříliš záživné a možná až přesycující a místy se dost opakující. Jako rychlý exkurz do čínského režimu je ale dobrá.
Debata o Číně se v českých poměrech scvrkává na jedné straně v čistě byznysovou záležitost v podání Hradu a jeho okolí či některých byznysových skupin (PPF), kterým jde jen o to namastit si kapsu a na straně druhé na hypermorální křížovou výpravu bojovníků za lidská práva a politických liberálů, kterým při slově Čína nabíhá svědivá vyrážka a mají potřebu chrlit každý den zprávy o "říši zla" a hledat všude okolo sebe čínské agenty. V této toxické atmosféře nemá normální člověk šanci poznat Čínu takovou jaká je, pochopit její fungování a utvořit si vlastní, střízlivý názor. Jednou z cest, byť ne zcela dokonalou, jak toto téma racionálně uchopit je i tato kniha. Výhodou je, že nabízí skutečně široký záběr témat, dotýká se všech hlavních institucionálních a politických prvků, které definují současnou Čínu a odráží i vlastní zkušenost autora. Člověk po přečtení bude znát základní politickou a sociální architekturu této země. Bohužel kniha nejde příliš do hloubky a přece jenom autor má k současné Číně svůj vyhraněně politický postoj, a ačkoliv se od toho snaží oprostit a nabízí pokud možno objektivní popis, neubrání se bohužel někdy i zavádějícím argumentům. Uvedu jen jeden příklad. Autor popisuje negativní důsledky ekonomického přehřívání daného dlouho trvajícím intenzivním ekonomickým růstem jako něco, co je specifické pro Čínu, ačkoliv jde o běžný jev v celé řadě jiných zemí. Popisuje např. prázdná města a nepoužívanou infrastrukturu vybudovanou v důsledku realitní a investiční horečky, jakoby to byl důsledek selhání čínského ekonomického modelu, ačkoliv při pohledu např. do Španělska nebo do řady míst v USA vidíme naprosto to samé, města duchů, které vznikla před krizí v důsledku obdobné bubliny na realitním trhu. Přes tyto argumentační fauly nelze říci, že by byla kniha postavená na špatných argumentech, ale občas při čtení člověk narazí na přání otce myšlenky. Co mě také zklamalo, byla absence toho, co mě na Číně zajímá téměř nejvíce a sice jak vznikl, jak funguje a jak se udržuje mix komunistické ideologie, kapitalistického ekonomického řízení a konfuciánské tradice silného hierarchického státu a etických norem ve společnosti. Tato dle mého unikátní (a taky děsivá) esence současné Číny je sice v knize přítomna, ale není alespoň pro mě dostatečně a do hloubky vysvětlena a popsána.
Závěrem tak tuto knihu mohu doporučit jako dobrý výchozí materiál pro studium současné čínské společnosti a politiky. Kniha je dobře strukturovaná, je čtivá a srozumitelná. Pro někoho, kdo chce jít více do hloubky, lépe pochopit mechanismy či filozofické pozadí čínského režimu, bude bohužel tato kniha nedostatečná.
Nebýt přílohy "Lidovek" - ORIENTACE, nikdy bych se o této knize nedozvěděl. Kupodivu ji napsal Nor, politolog Stein Ringen. Poznal nejlidnatější zemi světa opravdu důkladně. Já si knihu chtěl přečíst zejména proto, poněvadž z českého tisku se nic podstatného nedovím. Třeba ? Proč Čína stojí tolik o Tibet ? Neznám kvalitní odpověď, S.Ringen ano : jednoduše proto, že Tibet disponuje ohromnými zásobami nejčistější vody na tomto světě. To bych n i k d y neuhodl . Proto ta supermoderní železnice na místo samé. Proto vysílání úředníků do Lhasy a okolí, proto budování moderních obydlí pro průměrné občany Číny, jednoduše proto, aby časem jednou převálcovali Tibeťany. Neteče krev. Prezident Si "má za kloboukem".
Štítky knihy
Čína politika mezinárodní vztahy diktatura
Autorovy další knížky
2018 | Perfektní diktatura. Čína ve 21. století. |
2017 | Národ ďáblů. Proč si necháváme vládnout? |
Zajímavý pohled do fungování čínského režimu. Široký záběr byl možná knize ovšem na škodu, autor rozebírá čínský režim a jeho fungování z pohledu politologie a snaží se analyzovat, mnohdy se ovšem dostává spíše do popisného cvičení. Některé analýzy si stanoví průřezové body na základě, kterých chce autor dojít k závěru, ovšem poslední bod kolikrát přelétne na jedné dvou stránkách, kdežto zbytku se věnoval prakticky celou podkapitolu. Někdy bohužel ani k závěru nedojde. Ze systematického pohledu není kniha dobře zpracovaná, ale jako série informací o čínském režimu a jeho fungování, ovšem bez vyvozených závěrů a bez jakékoliv dalšího vstupu lze s knihou pracovat.