Periféria
Karel Misař
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431880/bmid_periferia-3Zw-431880.jpg
2
10
10
Hrdina František má v roku 1948 trinásť. Sviežimi očami tohto chlapca, žijúceho na dedinke medzi Prahou a Kladnom, môžeme sledovať svet, ktorý ho obklopuje. Nie je to len rodisko na dedine, jeho radosti a strasti, ale aj vtedajšia Praha, kam dochádza vlakom do gymnázia a neskôr aj na vysokú školu. V Prahe nadväzuje František priateľské zväzky, prežíva tu prvú študentskú lásku a poznáva i celkom iný, dosiaľ neznámy život.... celý text
Přidat komentář
Karel Misař nám ve svém románu Periférie představuje Františka Šandera, kterého poznáváme po jeho přesazení z rodného Újezda do Prahy, kde se začíná jeho studium na výběrovém Benešově reálném gymnáziu. Dozvídáme se, co to znamená pro mladíka z dělnických slumů Židovny každý den dojíždět do velkého města a vystačit si s minimem financí. Na pozadí bouřlivé doby budování socialismu pak sledujeme Františkovo dospívání a proměnu v mladého muže, který bere svůj život do svých rukou. Misař se přitom brání společenské angažovanosti svých hrdinů, nechává je klouzat po povrchu státotvorných událostí a soustřeďuje se výhradně na osobní prožitky a zkoumání vzájemných interakcí mezi jednotlivými postavami. Jeho úhel pohledu je originální, vychází z dětské naivity a formuje se v nenápadnou, nepříliš optimistickou, budoucnost, plnou strádání a překážek. Rozhodně se nejedná o nadšený budovatelský román, který by oplýval proletářskými agitkami. Spíše je to střízlivá kronika části jednoho života, která neoslňuje dějovým napětím, neočekávanými zvraty ani lákavým prostředím, ale vnitřní závažností, budovanou stroze a pečlivě dílek po dílku.
Opravdu je to komunistická splácanina. Celá ta hlavní dějová linka už dnes NAŠTESTÍ vůbec nestojí za pozornost. Zajímavá je snad jenom zručně vykreslená pitoresknost dělnických kolonií periférie mezi Kladnem a Prahou poloviny minulého století, všechny ty zabijačky ve špinavé nouzové ubytovně, noční cesty bahnitou polňačkou na vlak, vymrzlé čekárny, apod. Tam Misař ukazuje dovednost žurnalistického zachycení prostředí.
Autor na příběhu kluka z vesnice popisuje situace lidí, kteří vstupovali do života po roce 1948. Obsah románu je k jeho škodě výrazně ovlivněn třídním hlediskem. To ostatně potvrzuje i hodnocení z tehdejší doby: "....především je tato kniha působivou ilustrací toho, jak mobilizace lidských mas v Československu v únoru 1948 umožnila pokojný přechod k budování socialismu." (článek Obraz přerodu, Tvorba 29.3.1978). Samozřejmě to neznamená, že se kniha přečíst nedá. Naopak, dá, ale jen jednou, a pak zastrčit v knihovně někam hodně do dolní přihrádky.
Autorovy další knížky
| 1969 |  Pasťák |
| 1977 |  Periférie |
| 1986 | Plavba na stéble trávy |
| 1964 | U nás je klid |
| 1987 | Smutek a naděje románu |
Tuto knihu jsem brala jako dozvuky budovatelských románů z 50. let. Spíš autoři vzpomínali a popisovali dobu dětství, které prožili 20tých- 30tých let v Československu dospívali za okupace a na prahu dospělosti zažili jiný režim.