Perunův hněv
Arnošt Vašíček
Dobrodružný thriller z pera nejznámějšího českého záhadologa tak, jak jej mají čtenáři nejraději - s pořádnou porcí tajemna a připomenutím, že brát stará proroctví na lehkou váhu se nevyplácí. Hora Radhošť ukrývá nejeden poklad. Ať už jde o bájnou tajemnou zbraň, zlatou sochu boha Radegasta či bohatá ložiska uhlí. Pokusy zmocnit se kteréhokoliv z nich vedou k přírodní katastrofě nedozírných rozměrů. Na dole Frenštát vypukne neuhasitelný požár, horami otřásají mohutné výbuchy metanu a hráz přehrady Šance praská. Mladá geoložka Jana Pivodová ví, jak zkáze zabránit. Musí však najít cestu do spletitého podzemního labyrintu k propasti Ďáblův jícen. Pomoci jí může pouze jeskyňář Petr Molenda. V patách je jim navíc dvojice ruských vojáků odhodlaná získat z nebezpečného podzemí ničivou zbraň boha Peruna. A to za každou cenu. Co se stane, když se temné hlubiny posvátné hory začnou bránit a dávná předpověď je najednou až mrazivě reálná?... celý text
Přidat komentář
Děj mně doslova pohltil , přečteno ,, jedním dechem" líbilo se mi , že v rámci děje příběhu jsou zmíněny i některé další zajímavé záhady ( např. Longinovo kopí ).
Pro autora jsou evidentně prvotní záhady. Neodhadl však správně jejich únosné množství. Příběh působí roztříštěně, u některých událostí či jevů jsou náznaky čehosi, co však není později dotaženo. Další kritiky se z obav před hněvem hromovládného boha raději zdržím. Člověk nikdy neví
Perunův hněv trochu vybočuje z řady Vašíčkových mystických knih. Do čistokrevného románu zasazuje beskydské pověsti. Napsáno je to velmi čtivě a musím se přiznat, že jsem to zhltal jedním dechem. Možná ale taky proto, že se děj odehrává v mi notoricky známých místech, takže je mi vše tak trochu bližší. Po literární stránce tomu nechci nic vyčítat, koneckonců autor je už dostatečně vypsaný, aby věděl, co na čtenáře platí. Nevím ale, jestli to bude fungovat i na čtenáře, kterým ostravsko a Beskydy nic neříká.
Není to špatná ani špatně napsaná kniha - a to tento typ literatury není mým šálkem kávy (i když bych nejspíš tvrdila něco jiného, kdyby se děj neodehrával v oblasti, kterou víceméně znám). Příběh pěkně odsýpá a příjemně propojuje skutečnost s fikcí, postavy působí poměrně věrohodně a docela sympaticky a celé je to vlastně takové fajn čtení, které podle mě nevybočuje z průměru, příliš nenadchne, ale ani nenudí.
Vy mi dáváte pane Vašíčku, teď budu chodit po těch našich Beskydech s velkou obezřetností, a čekat kdy na mne vykoukne nějaký ten pohanský bůžek. Jen ti Rusi tam nemuseli být
Hm... Nechalo se to číst, ale čekala jsem trochu víc. Na známého záhadologa nějak málo záhad, řekla bych. Chtělo by to víc Peruna, víc magie, větší zapojení bohyň... No jo, ale to jsem já, a ne autor.
Beskydy hřmí a protestují proti lidské chtivosti, která podkopává jejich vnitřnosti. Země se hýbe, chodby se uzavírají a nové zase vznikají. Jenže lačníci těžaři uhlí si nedají pokoj. Navíc o sobě opět dá vědět tradovaný zlatý poklad v nitru hory Radhošť.
Knihu jsem dostala k Vánocům a zvědavě ji otevřela. Přeci jen nedaleko Beskyd třetinu svého života žiju, a tak je mi tohle téma blízké. Zalíbilo se mi, jak autor si vyhrál nejen s reáliemi, ale také s tradovanými legendami a mýty v tomto kraji včetně nevysvětlitelných jevů. Možná škoda, že místy zabředával do legend světových.
Perunův hněv obsahuje několik dějových linií, které se postupně sbíhají a to překvapivě i přesto, že hrdinové mají jiné cíle. Postav je opravdu vícero a vzhledem k malému počtu stran nemáme zrovna prostor je hlouběji poznat. Také škoda, že po celém tom propracovaném několikavrstvém vyprávění přijde useknutý konec.
Velmi příjemná, lehce mystická dobrodružná kniha. Portáši byli skvělí, jeskyňáři také. Příjemně se četlo, byl jsem spokojen. Doporučuji. Howgh.
Tohle chtělo pořádně rozpracovat. Mnohem víc se pohrabat ve starých zmínkách o "bleskové zbrani", prokreslit charaktery, detailně popsat ruskou konspiraci. Byl by z toho příběh, ze kterého by Robert Langdon padl na záda.
Byl jsem zvědavý, protože na Radhošť to mám jen přes kopec, a to byl taky důvod, proč jsem knihu četl. Námět není v zásadě špatný, byť o originalitu ani nezavadí, ale celé mi to připadá strašně odfláknuté. Na 200 stranách vystupuje asi 30 postav a proplétají se zde tři příběhy, které se nakonec spojí v jeden. Asi si dovedete představit, jak hluboké a prokreslené to vše je. O jazykové stránce, kde se mimo přímou řeč používají slangové výrazy apod., ani nemluvím. Za mě nejslabší kniha, kterou jsem za poslední roky četl.
Příběh z mého rodného kraje. První dvě třetiny moc zajímavé čtení, místy až strašidelné, ale konec mě velmi zklamal - přišlo mi to vzhledem k propracovanému začátku hodně rychle odfláknuté a přitažené za vlasy… škoda, potenciál byl na začátku obrovský ….
Kniha se mi moc líbila. Je psána takovým "Vašíčkovským" stylem, který se mi líbí, ač připouštím, že někomu sedět zrovna nemusí. Autor, stejně jako například Ludvík Souček, prokládá příběh svými znalostmi z oblasti záhadologické literatury, které se již dlouho úspěšně věnuje. Takže za mě jednoznačně 5 hvězdiček jak knížce, tak autorovi.
Pocity po přečtení spíše rozporuplné a převažuje zklamání. Prostředí Beskyd a slovanská mytologie dávají velice zajímavý základ. Bohužel, zpočátku slibně se rozjíždějící děj je postupně čím dál tím více zkratkovitý. Některé rozehrané dějové linky vyšumí do ztracena a jsou buď úplně zapomenuty, nebo odbyty pár větami. Stejně tak postavy v knize by mohly být při troše autorovy snahy mnohem zajímavější. Je to prostě takové nedotažené, jako by to psaní autor už chtěl mít za sebou.
Nic moc. Přišlo mi to takové celé nějak odfláknuté. Rozjezd dobrej, zápletka víc než zajímavá ... a pak ric pic konec. Pan Vašíček má rozhodně lepší knížky.
Přečteno skoro jedním dechem. A kdybych se nebála Mor, tak možná úplně. Takhle jsem to musela odložit a dočíst za světla. Bůhví, co všechno je fikce a co realita.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Ďáblova lest |
2012 | Ztracená brána |
2017 | Krev démona |
2005 | Strážce duší |
2007 | Tajemství ďáblovy bible |
U knihy jsem se rozhodně nenudila. Proto nakonec uděluji 5 hvězdiček, i když by si podle mne zasloužila propracovanější konec.