Pes, kocour a sirotek
František Kalenda , Renáta Fučíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291791/bmid_pes-kocour-a-sirotek-mHh-291791.jpg
4
27
27
Když k bráně komendy řádu johanitů v Mailbergu u jihomoravské hranice doputuje dvojice podezřelých cizinců, znamená to pro Martina jediné: rychle vzít nohy na ramena. Osiřelý dvanáctiletý čeledín od koní netuší, proč mu tihle hrdlořezové usilují o život. Ví pouze tolik, že musí na radu otce Gastona ještě této noci prchnout z kláštera daleko na Východ a v srdci tehdejšího křesťanského světa Konstantinopoli vyhledat strýce, který jediný zbyl z jejich rodu. Strastiplná výprava, na níž se k chlapci a jeho věrnému psovi přidají dcera loupeživého vladyky, její kocour a značně pochybný rytíř Samuel, je jako každý dobový příběh iluminována krvelačnými úklady, černou magií a také humorem odrážejícím skutečnost, že Martin rozumí řeči zvířat. Dobrodružný román mladého talentovaného autora poutavě ilustruje stanovisko historiků, že „temný“ středověk nebyl zdaleka černobílý, a zjednal si za tím účelem pozoruhodného vypravěče. Na cestě přes Olomouc, Prešpurk a po řece Dunaji až k tehdejšímu pupku světa u Bosporu čtenáři od 10 let poznají, jak se lidé v polovině dvanáctého století živili, z čeho se těšili a jak hřešili, čeho se báli, proč se káli a jaké je ovládaly předsudky. Román doprovází mimořádně zdařilé ilustrace Renaty Fučíkové.... celý text
Přidat komentář
Kniha mi vůbec nesedla. Na můj vkus příliš mnoho postav, člověk se na začátku nemá ani šanci s nějakou postavou ztotožnit, protože o ní prakticky nic neví. Nezajímavý příběh, iritovalo mě oslovení "milá lvíčata". Možná se to bude někomu líbit, ale za mě teda hrůza. Pokus o postmoderní dílo, který nevyšel. Hvězdička za obrázky.
Souhlasím: kniha je krásně ilustrovaná a kromě vlastního příběhu nabízí i zajímavé informace - slouží jako encyklopedie použitých méně známých výrazů a slovních spojení. Já jsem si ji vysloveně užívala. Nejsou mi ale jasné přinejmenším dvě věci:
1. Název - vždyť k cíli nedorazí "podivuhodná trojice", ale hnedle podivuhodná pětice! Jako příslušnice slabší poloviny lidstva těžce nesu, že se Soňou autor v názvu nepočítal, tím spíš, když její Rózu tam zahrnul. (Ještě dovedu pochopit, že vypustil Lancelota, ale dívku?)
2. Pro jakou věkovou skupinu byla kniha zamýšlena? Kolik let má synovec autora komentáře Angelicus? Možná ani tolik nezáleží na věku jako spíše na kvalitě a zájmech čtenáře; v naší knihovně by tahle krásná kniha asi dlouho čekala na vypůjčení . . .
Knížka mě zaujala hned svým vzhledem. Příběh se mi taky líbil. Nejvíc ale oceňuji jazyk. V době, kdy se v dětských knížkách zjednodušuje, vypouští se vše, čemu by dětičky nemusely rozumět, na mě působí takhle knížka jako zázrak. A když jsem se podívala na ročník narození autora, tak tleskám ještě víc. Přeji si víc takových knih.
Shodou okolností jsem před měsícem četla knihu, ve které hlavní hrdinové podnikli dlouhou cestu z Konstantinopole na dalekou Moravu a proto jsem chtěla vědět, jaký bude příběh, když půjdou hlavní hrdinové opačným směrem. Nezklamalo mě to, ale souhlasím s komentářem níže s tím, že je kniha naprosto ideální pro mladé čtenáře.
Musím říci, že jsem už dlouho neměl v ruce knížku, která by měla tak nádherné ilustrace, které dodávali této knížce něco navíc. K tomu pro mnohé čtenáře velmi pěkně provedené vysvětlivky. Prostě knížka dělaná citem, pro všechny.
Příběh byl malinko lacinější, nebyla to žádná velká jízda, ale pro mládežníky určitě velmi pěkná. Cesta přes půlku tehdy známeho světa, určitě barvitěji popisují jiní autoři, ale tento autor to popisuje z českých luhů a hajů. K tomu malinko nadpřirozenosti. Takže určitě knížka spíše pro mládež, ale za nádherné ilustrace, přece jenom dám čtyři hvězdy.
Byla jsem natěšená z hodnocení a čekala trochu víc. Příběh ale nebyl špatný, mluvící zvířata mu dodávala humor a tak krásné ilustrace se dnes již v knihách moc nevidí.
Pořídil jsem knihu pro synovce popravdě hlavně kvůli obálce a přítomnosti ilustrací geniální Renáty Fučíkové. Ale když jsem neodolal a zkusil se sám pustit do příběhu, překvapilo mě, jak dobrý je pro dospělé čtenáře. Knížka je plná vtipu, napětí a má zvláštní kouzlo. Synovcovi se líbila taky... takže maximální spokojenost.
Pes, kocour a sirotek z nakladatelství Meander/Vyšehrad je naprosto originální, výlučná kniha na knižním trhu vůbec. Máte pocit, že držíte v rukách spíš než běžnou publikaci z pultu doslova umělecké dílo. Vždyť co obvykle očekáváme od knihy? Příběh. Pokud je kniha dobrá, děj nás může zcela pohltit.
Ale co víc by kniha mohla nabídnout? Divili byste se. Silný zážitek lze ještě více umocnit – v tomto případě naprosto úchvatným vizuálním zpracováním. Nejprve vás přitáhne plastický povrch: přejíždím dlaní a cítím jak samet hladké desky s vytlačeným lesklým písmem. A silná prostorová ilustrace: modrá temná hloubka, zpod těžkých mraků letí dva dravci, v dálce tmavý hrad a na cestě jezdec na světlém oři.
Více na:
http://www.superrodina.cz/2016/09/03/pes-kocour-a-sirotek-napinave-dobrodruzstvi-ze-stredoveku-ktere-da-ctenarum-vic-nez-cekali/
Štítky knihy
pro děti česká literatura dobrodružství Byzantská říše dětská dobrodružství dobrodružné romány české romány
Skrýt reklamy
Někdy mě osloví knížka, ani nevím proč. Ale pokaždé se mi tušení vyplatí, jako teď. Zvláštní podání středověku, rytíren a dobrodružství, nejen pro děti. Trochu pohádka, trochu drsnější příběh, nezvyklé ilustrace, to všechno je moc příjemné.