Pes na ceste
Pavel Vilikovský
„Táto kniha je o jednom Slovákovi, lebo tak o tom rozhodli jazyk a kultúra. Je aj o jednom mužovi, lebo tak to zariadila príroda. Byť Slovákom a súčasne mužom nie je ťažké, najmä keď človek nemá na výber, ale rozprávať o tomto odľahčenom bytí až také ľahké nie je. A tak si Vilikovského textové Ja s dvojitou identitou musí vypomáhať citátmi svojich kolegov, požičiavať slová zo susedných jazykov a vďaka tejto pomoci pomaly pracovať na privedení zmyslu života k reči. Výsledkom tejto práce je text – tok, pripomínajúci pohyb psa na ceste. Pes, s najväčšou pravdepodobnosťou bastard, pobieha z jednej strany cesty na druhú, nečakane zastane pri medzníku alebo strome pri ceste, ovonia ich a potom tryskom vyrazí vpred alebo sa vráti kúsok späť, aby sa týmto cikcakovitým pohybom odniekiaľ niekam dostal.“ Peter Michalovič „Nová kniha Pavla Vilikovského je živý dôkaz, že čím jednoduchšie hovoríme hlboké myšlienky, tým sú hlbšie.“ Tomáš Janovic... celý text
Přidat komentář
Tato kniha měla zcela jistě něco do sebe, aniž by se však pokoušela o rozmáchlá gesta. Dumání o Bernhardovi, o Slovácích, o rozostřené středoevropské národnostní kaňce. Nevtíravé, sympatické. Sice na některých místech bylo trochu poznat starého pána, který s nedůvěrou pozoruje moderní svět, leč svěží zbytek mi dovoluje to přejít. Lehké klišé v závěru bych si na autorově místě odepřela, ale opět to vyvažuje jinými přednostmi. A ta milostná scéna? Rozhodně jedna z těch lepších, na nic moc si nehrála, neurážela, občas hlavního hrdinu lehounce shazovala a v žádném případě ho nestavěla do líbivého světla - šovinismus bych v tom neviděla.
Inu "onakvejšie" čítanie ...
Nádherne popísané slovenské národné povahové vlastnosti a k tomu exkluzívny popis milostného vzplanutia ... Žiadne pobúrenie z popisu slovenskej národnej a kultúrnej identity - proste krutá súčastná realita života ľudí žijúcich na území súčastného Slovenska......
Čekala jsem víc, možná kvůli vynikajícím doporučením, možná kvůli anotaci. Určitě ne kvůli autorskému čtení, kterého jsem se zúčastnila na letošním knižním veletrhu a kde na mě autor působil až šovinisticky.
A tak jsem si říkala, uvidíme. Ano, Vilikovský v útlé knížce vskutku nemilosrdně tepe do svých "bratrů", říká o Slovácích moudra, která je místy asi bolí. Nepopírám, že jsem byla zvědává i na onu nejsugestivnější milostnou scénu... vadil mi ale na ní mužsky sebestředný pohled.
Text určitě stojí za přečtení, jen mě jistým způsobem zklamal.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2014 | Letmý sneh |
2005 | Kôň na poschodí, slepec vo Vrábľoch |
1988 | Lampa s růžovým stínidlem |
1995 | Miesto v príbehu |
2001 | Večne je zelený... |
Nie som veľmi fanúšikom priraďovania nejakých výrazných, kolektívnych čŕt akýmkoľvek národom, pozitívnym ani negatívnym. (Možno aj preto ma ani jediná veta nijak neurazila, ako niektorých iných...asi sa tam našli.) Je však pravda, že Vilikovský naozaj párkrát trafil klinec po hlavičke, či to ale nebude trochu ako s horoskopmi...kniha je bez príbehu, čo mi nevadí. Najmä úvahy o spisovateľskom svete boli výborné. Aj spôsob, forma rozprávania na svetovej úrovni.