Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/547421/bmid_pesky-mezi-buddhisty-a-komunisty.jpg
4
2372
2372
„Svět z televize je někde tam venku. Jen si pro něj někdy musíš dojít pěšky. To je motto excentrického poutníka Ladislava Zibury, který se tentokrát vydal zdolat Himálaj a probádat údolí čínských a nepálských řek. Ať už zrovna trpí výškovou nemocí, zachraňuje lidský život nebo je zatýkán čínskou policií, vše komentuje s humorem. Chodí pěšky, spí u cizích lidí doma a vloni o tom napsal svou první knihu. Teď se nechal přemluvit a napsal další.... celý text
Přidat komentář
Milá kniha, která se velice dobře čte. Psaná s humorem a optimismem, který vás pobaví i potěší, když zjistíte, že všude najdete dobré lidi a všude může být krásně i když to vždycky není jednoduché.
Moje druhá kniha od autora. První se mi líbila víc. Pokud si pamatuji dobře, tak tato kniha byla dřívější v pořadí a možná i proto mi styl, jazyk apod nepřijde ještě tak dobrý jako v pozdějším díle. I tak ale kniha byla určitě fajn, ráda si od L.Zibury v budoucnu ještě něco přečtu, nyní ale potřebuji pauzu, nemohla jsem se do knihy začíst a pak už už dočkat konce.
Další zajímavá kniha o cestě, kterou se jen tak někdo nevydá. Díky panu Ziburovi za to, že zkouší hranice turistických možností a za jeho milý jazyk, kterým dokáže své zážitky zprostředkovat.
Když jsem začínal číst tuto knihu, třetí od Ladislava Zibury, napadlo mne, zda to nebude v podstatě to samé, pouze z jiných končin, zda čtení může být opět zajímavé a poutavé. A bylo. Vyprávění jiskří humorem snad ještě více, než v předchozích dvou knihách! Opět kniha o lidech jiných krajů a mravů, pobavila mne dokonale. Krásně se četly i poslední strany opěvující naši zemi. Nebude dlouho trvat a pustím se do další knihy autora, mám je již všechny v knihovně :-) !
Ziburu jsem zažila přednášet své "Prázdniny v Česku" a až poté si našla jeho první knihu a schválně jinou. Musím říct, že živě byl jeho humor lepší. Nebylo to špatné a docela dobře se to četlo, ale z živého přednesu jsem měla lepší dojem než z knihy a proto jsem asi čekala víc.
Za mě opět za plný počet hvězd, pobavila, poučila. Oceňuji bohatou, krásnou češtinu.
Se mi zdá, že čím další mnou přečtená kniha od Zibury, tím je to slabší. Knihy sice nečtu od data vydání, ale asi to je mou rukou. Sice zajímavé zápisky, ale podle mě to nemělo moc šťávu. No nic, ještě mi chybí od Ládi dvě knihy, tak snad zas najede na svou obvyklou vlnu.
Bylo příjemné procestovat s panem Ziburou místa vzdálených zemí, o kterých se tolik nemluví. Většinou lidé jezdí za památkami a známými místy a málokdo se pustí do toho objevovat život obyčejných lidí a na cestách být ještě obyčejnějším člověkem než oni. Zvlášť do Číny to byla bez znalosti jazyka určitě veliká odvaha. Jen jsem se nedozvěděla, jestli viděl tu terakotovou armádu, kterou chtěl navštívit v závěru cesty a těšil se na to. Snad se mu to povedlo.
Posloucháno v autorově audioverzi, místy humorné, až dojemné, místy krásně realistické postřehy z cest po zemích dalekých. Pan Zibura si čtenáře získává svou skromností a láskou k lidem a snahou poznat, jak žijí, ať putuje kamkoliv.
Ladislav Zibura si mě svými zážitky z cest a humorem získal už u své první knihy ,,40 dní pěšky do Jeruzalém'' - což byl také první cestopis, který jsem kdy četla. Tak jako ta první, i tato druhá kniha je plná úžasných barevných ilustrací a spoustou zážitků tentokrát z cesty po Nepálu a Číně.
K Asii, a cestopisům právě z ní, mě to poslední měsíce hodně táhne. Těšila jsem se na spousty informací o Číně. Bohužel těch informací tu zase až tolik nebylo, spíš zážitky s místními obyvateli, vesničany... Ale i to mělo své kouzlo. Bohužel jsem ale čekala asi trochu víc. Část o Nepálu, kterým vyprávění i pouť začíná, mě až tolik nebavila. Dokonce mi přišlo, že ani ten autorům smysl pro humor nebyl tak barvitý a vtipný jako v předchozí knize.
Čtení ale rozhodně nelituju. Prostřednictvím Láďových zápisků z deníku a zajímavostí týkajících se obou národů si rozhodně nepřijdu nijak ochuzena a čtení mě bavilo - i když Čína byla za mě lepší (čistě subjektivní pocit - asi hlavně proto, že Čína mě jako země zajímá a láká více než Nepál).
Určitě se plánuju pustit do všech dalších Ziburových knih a už teď se těším, kam díky němu a jeho cestopisům ještě zavítám!
Líbilo se mi s jakou nadsázkou dokáže autor vyprávět. Bylo to vtipné, zajímavé a sdílet tyhle zážitky které se nastanou každý den je skvělé. Vyprávění o lidech a zkušenostech a zároveň i pár rad co se můžou hodit i na běžných cestách. :)
Netradiční putování po méně prošlapaných cestách v Nepálu a v Číně. Jeden neohrožený mladý muž, minimum vybavení, velká dávka smělosti a chuť poznávat nové lidi a místa. Bohatá slovní zásoba, nemalá dávka humoru a pěkné ilustrace, taková je cesta Pěšky mezi buddhisty a komunisty s Ladislavem Ziburou. Čtení to bylo osvěžující, ale nejednalo se o záležitost jednoho večera. Šikovné rozčlenění textu na poměrně krátké kapitoly však umožňuje číst knihu po částech, čehož jsem využila.
Moje první setkání se Ziburovou tvorbou. Sedlo mi to velmi, jak samotný nápad procházet pěšky různá divná a odlehlá místa, tak ten sarkastický přístup v textu. Příjemný bonus je autorova občasná poezie, která je tak hrozná, až je vtipná.
Poslouchala jsem jako audioknihu - čte sám autor Ladislav Zibura. Před tím jsem poslouchala Prázdniny v Česku (čte Martin Písařík) a nelze srovnávat. Ládík čte mnohem lépe, pomaleji a krásně intonuje. Je to pochopitelné, když to sám prožil a napsal.
Více mě bavila část v Nepálu. V Číně už mi to přišlo takové monotónní. Rozhodně doporučuji zajít na Ládíkovu přednášku. Termíny a místa zde: www.zibura.cz
Po nadšení z knihy 40 dní pěšky do Jeruzaléma jsem nemohl nenavázat další knihou od Ladislava Zibury. Musím říct, že jsem byl vzhledem k mým očekáváním mírně zklamán, každopádně další knihu si zase přečtu.
Opět velmi zajímavé vyprávění. Často s vtipem přibližující vzdálenější kouty světa.
I když mě tato knížka neoslovila tolik jako cesta do Jeruzaléma, či Prázdniny v Česku, jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Moc se mi líbí celkové poslání, které na mě z autorových knížek působí. A tedy, že lidi všude na světě jsou lidi - potkáte spoustu těch milých i nějaké blbce. Všude na světě může být krásně, a je krásné mít domov kam se vracet :)
Štítky knihy
buddhismus Čína humor cestopisné příběhy cestování cestopisy Nepál české cestopisy pěší turistikaAutorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
V pořadí druhá kniha, kterou jsem od Ladislava Zibury četla. Opět je plná zajímavých informací o místě i lidech. Nechybí ani dávka humoru a optimismu. Bylo zajímavé číst o naprosto odlišné kultuře a životě.