Pět báječných strýčků
František Nepil
Kdo by nechtěl mít báječného strýčka! Malá Minka jich má dokonce pět. Všechno to začalo o Vánocích. Pod stromečkem našla Minka lyže a brzy nato vyjela s tatínkem a jeho pěti kamarády na hory. A tam zažila úplně jiná dobrodružství, než čekala. Jak strýčka Řehoře zachraňoval v Alpách bernardýn, co zažil strýček Arno při lyžování, jak strýček Roman operoval v Grónsku, o velké krmítkové sázce, jak strýček Ales rýžoval zlato, to všechno vyprávěli malé Mince její noví strýčkové - tátovi kamarádi, když dostala angínu a musela zůstat v posteli. To byly příběhy! To byly zážitky! A protože všechny je pro vás napsal jeden z nejlepších vypravěčů, spisovatel František Nepil, můžete je s Minkou prožít společně.... celý text
Přidat komentář
Hezká kniha o tom, jak se ti něco hezkého na co si se těšil, úplně pokazí. Knihu jsem začal číst ve chvíli, kdy jsem dostal angínu a poznal jsem, že v tom nejsem sám :). Nejvíc se mi líbil příběh o velké krmítkové sázce.
Více vrstev, jak je u autora dobrým zvykem. Vánoční příběh, rčení o čertech a srandózní výmysly strýčků. Miluju ji.
Vzala jsem ji dětem :o) Knížka plná baronů Prášilů, v uměřeném množství je to zábavné, na více stránkách už by asi unavovalo. Vyprávěním se proplétají praštěné Bornovy ilustrace z (pořekadlového) života čertů.
Milovala jsem to jako malá, miluju to jako velká. Kombinace Nepil a Born prostě nikdy nezklame. Kam na ty neuvěřitelné nápady František Nepil chodil, to by mě opravdu zajímalo. Úvodní příběh, kdy Minčin tatínek líčí, jako onemocnel a měl tak vysokou teplotu, že začala hořet peřina, teploměr praskl a rtuť otrávila myši pod postelí, jsem dokonce tak zbožňovala, že jsem ji přednášela na nějaké recitační soutěži. Prostě láska!
Tuhle knížku jsem četla jako dítě a moc mě bavila. Teď si ji syn půjčil v knihovně, četli jsme ji před spaním a líbila se mu. Je to taková rychlovka, ale milá, žádné drámo a sem tam humor.
Na knížku jsem se těšila, ale příběh na mě působil maličko bezkrevně. Byl to vlastně slepenec více či méně absurdních historek. Ne vždycky jsem se ztotožňovala s naznačenými postoji (hlavně vůči mamince). Hezké bylo využití různých rčení a přísloví s čertovskou tematikou, ale aby mě knížka více zaujala, potřebovala by (zajímavější) děj a/nebo mně bližší styl humoru (místy to na mě totiž působilo trochu křečovitě).
Veselá knížka, která mě sice v dětství minula, ale teď jsem si to při předčítání vynahradila. Při kapitole s apenďourem jsme se opravdu ze srdce zasmáli a ilustrace milovaného pana Borna jsou šlehačkou na čokoládovém dortu. A vsuvky o čertech zas pomyslnou třešničkou. I kdybych si ji měla v budoucnu přečíst sama, bez dětí, vrátím se k ní ráda. :-)
Oblíbená knížka mého dětství, milovala jsem a miluju hory a lyžování a zároveň jsem trpěla na angíny, které mi často kazily prázdniny, hlavní hrdinka je tedy moje spojenkyně. František Nepil je prostě mistr slova, příběhy a historky v knize jsou vtipné a výborně je doplňují ilustrace Adolfa Borna. Když předčítám své dcerce, bavíme se obě, hlavně si pokaždé musíme najít ilustrace apenďoura a detailně prostudovat dvoustránku, kde čerti lyžují :-). Pokud zrovna nemůžu číst, pouštíme si audioknihu v podání fantastických interpretů - Vlastimil Brodský, Josef Dvořák, František Filipovský, Ladislav Frej, Rudolf Hrušínský, Irena Kačírková, Jiří Lábus, Petr Nárožný, Václav Postránecký. Tato kniha by neměla chybět v žádné dětské knihovničce.
No jo - apenďour a pták Noh, na to jsem už zapomněla! :-)))) Naprosto boží knížka s dokonalýma ilustracema čertisek na tisíc způsobů. Bombice!
Tuhle knihu jsem dostala na památku ve školce, když se ze mě měla stát školačka. A já jí nikdy nečetla, chudinku. A teď po třiceti letech jsem ji našla na půdě, když jsem hledala knížky pro své syny. Dokonce i s podpisy paní učitelek. S nedůvěrou jsem ji začala číst dětem před spaním. A ona není vůbec špatná!!! Ba naopak. Kniha je vtipná, veselá a klukům se moc líbila. Nakonec se musím přiznat, že jsem ji ohodnotila "jen" čtyřmi hvězdičkami, a když jsem se zeptala kolik bodů by dali kluci, oba se jednoznačně shodli, že to mám ihned přepsat na hvězdiček pět!!!
Tuto knížku jsem vyhrála v 1. třídě v soutěži o nejlepšího čtenáře třídy. Hned se zařadila mezi mé oblíbené a chystám se ji číst i dětem. Moc milé setkání s panem Nepilem a jeho tvorbou.
Tuhle knížku nám čítával táta. Dodnes vzpomínám třeba na operaci slepého střeva... Kam jsme ji jen založily? Musím se k ní vrátit :)
Představte si, že na Vánoce dostanete svoje první lyže a tatínek Vás hned nato vezme na hory. Po příjezdu se nemůžete dočkat, až začnete brázdit sjezdovky, ale ouha. Místo toho Vás zaskočí teplota a angína. Jeden by snad i řekl, že to není fér. Z každé špatné situace se dá ale něco dobrého vykřesat. Zvlášť, když je na horách s Vámi také pět tatínkových kamarádů, kteří se střídají u Vašeho lůžka a každý den Vám naservírují jeden neuvěřitelný příběh ze svého života. Nad každým vyprávěním budete nevěřícně kroutit hlavou, někdy budete napjatí, jindy se budete usmívat, jindy už začnete mít opravdu mírné pochybnosti, zda Vás ti pánové přece jen netahají trochu za nos. I kdyby, za tu zábavu to přece stojí. Lyžování vem čert. Kdo by o ně stál, když má kolem sebe tolik báječných strýčků. :o)
Protože po emotivním zážitku s "Mukukášem" vyhledává chlapeček adrenalin, vytáhla jsem z knihovny Pět báječných strýčků s nádhernými Bornovými ilustracemi čertů. Pod záminkou, že budeme číst o bubákovi, jsem se ponořila do četby knihy o Mince a pěti kamarádech jejího tatínka, kteří jí krátí pobyt na horách vyprávěnkami o tom, jaké hrdinské skutky vykonali. Dítko se kupodivu nechalo opít rohlíkem a delší prohlížení čertovských obrázků mu stačilo, takže neprotestoval proti zcela jiné dějové lince. A já jsem se opět pobavila. Přestože jako dítě jsem sama z téhle knížky byla odvařená mnohem víc (s bratrem jsme si nadávali do apenďourů a vyžadovali od rodičů sekané potrubí), nebránilo mi to si ji po letech (ne poprvé a ani ne naposledy) vychutnat z pohledu dospělého čtenáře. Nepil umí - a když si čtenář odmyslí některé drobnosti, které napovídají, kdy se kniha odehrává (např. účast závodníků z NDR na lyžařských závodech, popř. odkaz na konkrétní osoby ve stejném příběhu), mohlo by klidně jít o příběh nějaké současné holčičky - a Born je prostě frajer (do ilustrace strýčka Řehoře jsem platonicky zamilovaná, takže pokud, pánové, některý z Vás vypadá jako on, pošlete mi prosím své foto, budu se na něj se zalíbením koukat). Mezi mé top momenty patří nejen očerňování ostatních strýčků při každém vyprávění, ale i pták Noh odnášející si rytíře Bruncvíka.
Knihu jsem po dlouhé době vytáhla kvůli čtenářské výzvě a musím říct, že bylo milé se znovu vrátit k této knize. Krásně napsaná s krásnými ilustracemi.
A toto byl velmi milý návrat do dětství, tím více, že jsem jej mohla prožít po boku své dcerky, které jsem tuto knihu četla, stejně jako před více než 10-ti lety, kdy jsem ji četla svému staršímu synovi....páně Nepilův vtip jsem si zamilovala již jako dítě a Pět báječných strýčků bylo vždy na špici pomyslných stupních vítězů. A jsem moc ráda, že i dcerce, byť je to již jiná generace, se kniha líbila
Část díla
Jak se čerti žení
2016
Jak strýček Roman operoval v Grónsku
1987
Jak strýčka Řehoře zachraňoval v Alpách bernardýn
1987
Autorovy další knížky
2001 | Já Baryk |
1986 | Kolik je na světě krás |
1987 | Pět báječných strýčků |
1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
2007 | Střevíce z lýčí |
Neskutečná prča, aneb matky nebojte se občas svěřit děti jenom mužům...