Pět životů: Neznámé příběhy obětí Jacka Rozparovače
Hallie Rubenhold
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523620/bmid_pet-zivotu-nezname-pribehy-obeti-ja-6519bf92ef8dc.jpg
4
31
31
Polly, Annie, Elizabeth, Catherine a MaryJane se nikdy nesetkaly, a přece jejich osud skončil stejně. Psaly balady, provozovaly kavárnu, žily na venkovských panstvích, dýchaly inkoustový prach tiskařských strojů a utíkaly před obchodníky s bílým masem. Jedno měly ovšem společné: všechny byly v roce 1888 zavražděny. Jejich vrah nebyl nikdy dopaden, ale postava, kterou z něj tisk vytvořil, se proslavila víc než kterákoli z jeho obětí. Po více než sto let už nás tisk i četné studie přesvědčují, že „Rozparovač“ byl vrah prostitutek. Historička Hallie Rubenholdová však odhaluje, že nejenže se toto tvrzení nezakládá na pravdě, navíc ještě potlačilo zájem o skutečné, fascinující životní příběhy jeho obětí. Ve svém působivém, zdrcujícím líčení uvádí Rubenholdová věci na pravou míru. V její knize se před námi předestře svět Charlese Dickense a královny Viktorie, ale také svět chudoby, bezdomovectví a všeobecně rozšířené nenávisti k ženám. Všech pět žen zemřelo, protože se ocitly v nesprávnou dobu na nesprávném místě.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Literatura faktu
Vydáno:
2023
,
Vendeta
Originální název:
The Five: The Untold Lives of the Women Killed by Jack the Ripper, 2019
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo opravdu hoooodně dobrý. Vůbec jsem od téhle knížky nic nečekala, koupila jsem ji ve výprodeji v knihkupectví, o to větší překvapení pro mě po pár stránkách bylo, že je opravdu propracovaná. Hodně mi to změnilo pohled na nešťastné osudy obětí. Za detailní popis Viktoriánského Londýna dávám body k dobru.
Parádní kniha o životě obětí Jacka Rozparovače,včetně několika fotografií a uvedených zdrojů. 5 zničených životů, 5 osudů, ale taky 5 žen s nimiž se život nemazlil a hrozná smrt pro ně byla vysvobození ze života na ulici. Jsou zde skvěle popsány poměry ve viktoriánské Anglii, postavení žen, skvělý místopis, chudobince .Poděkování autorce jakou si s tím dala práci.
Velmi zajímavá kniha, která se věnuje se obětem JR.
Autorka si opravdu dala neskutečnou práci.
Popisuje nejen osudy nešťastných žen, ale také dobu "Charlese Dickense a královny Viktorie", chudobu dělníků, hierarchii služebnictva, podmínky a pravidla bydlení v chudobincích.
Dozvíme se, co obnášela práce v továrně na cín, co vše bylo potřeba pro práci v tiskařské čtvrti, jak žil panský kočí. Jaké nemoci byly hrozbou a jak se (ne)léčily.
Velmi mě překvapilo, že některé z žen nemusely spadnout na úplné dno, měly podporu rodiny, mohly žít poměrně slušný, i když těžký život, ale alkohol prostě převážil.
Na druhou stranu, není se co divit, když lidé hledali útěchu v alkoholu, život byl tehdy drsný.
Jsem ráda, že si kniha ke mě našla cestu, i když tedy čtení nebylo úplně jednoduché, a v duši po něm zůstal temný stín.
Autorka si s tímto dílem dala neskutečnou práci a to se musí ocenit. Doslova detailní popis životů obětí Jacka Rozparovače Vás provede skoro den po dni až k jejich smutnému konci. Život v této době určitě nebyl pro mnoho lidí snadný a popsané příběhy těchto nešťastných žen to jen dokreslují. Bylo jich takových mnoho, ale vrah si vybral právě tyto. Proč? A bylo tomu skutečně tak, jak se nám autorka snaží vnutit? To už se dnes nedozvíme. O samotném činu a následném vyšetřování se v knihách nedozvíme skoro nic, což byl zřejmě autorčin záměr - o Rozparovači bylo napsáno mnoho jiných knih. Ale pro komplexnost příběhu mi to závěru hodně chybělo...
Neskutečně poutavě napsaná kniha o obětech snad nejznámějšího sériového vraha všech dob který nebyl nikdy dopaden....
Kniha se četla skvěle, jsem ráda že si autorka dala tu práci a tak se můžeme dozvědět že oběti Jacka nebyly jak nám je obecně předkládáno prostitutky, ale jen mnohdy bezmocné ženy bez domova co se snažily přežít.... (upřímně....nechtěla bych být svobodná žena z pracující třídy ve viktoriánské době). Které měly tu smůlu na setkání se zrůdou...
Po dlouhé době faktografická kniha, která byla opravdu velmi čtivá. Neskutečné množství detailů z běžného života tehdejší doby mne vyloženě překvapilo a přitom to nebyla žádná náročná četba. Sama se přiznám, že jsem o Jacku Rozparovači vždy slyšela jen jako o vrahovi žen prostitutek, proto pro mne bylo překvapivým zjištěním, že to přesně tak nebylo. Sice jsem knihu nepřelouskala na posezení, ale vždy jsem se k ní ráda vracela. Číst literaturu faktu zpracovanou takhle čtivě se jen tak nevidí. Jsem ráda, že jsem rozšířila své obzory nejen ohledně života lidí na konci 19. století v Londýně, ale i té nejnižší sorty lidí, soudů a policie. O Jacku Rozparovačovi se tu skoro vůbec nic nedozvíte, jen a pouze domněnky o tom, jak své činy provedl a u některých žen je zmíněno i zranění, které jim způsobil. Je obdivuhodné, jak rozdílné jeho oběti byly, jakou měli každá úplně jinou minulost a celý život, který se jim seběhl dohromady až rukou Jacka Rozparovače.
Bylo to určitě zajímavé a smutné čtení o osudu chudých žen tehdejší doby. Ale knihou jsem se nějak nemohla prokousat a něco mi tam jaksi chybělo.
Kniha vás vtáhne do prostředí viktoriánského Londýna, jeho třpytu, ale hlavně do zapadlých temných uliček, kterými se plouží lidí bez domova a ožralové. Ulice lemované noclehárnami a chudobinci, které jsou posledním útočištěm chudáků. Ženy v této době to nemají moc jednoduché. Buď se dobře vdají a pak budou rodit děti jako na běžícím pásu. Ovšem nesmí nikdy dojít k tomu, aby je jejich manžel opustil nebo zemřel. Protože pak se dostávají do pozice úplně jiné sorty žen. Žen, které musí prodávat své tělo, aby si vůbec mohly zaplatit střechu nad hlavou nebo trochu jídla. Život v této době a prostředí není vůbec jednoduchý. A navíc se teď v ulicích Whitechapelu prochází vrah, který se do historie zapsal jako Jack Rozparovač. Ale tahle kniha není o něm. Je o pěti ženách, které se staly jeho obětmi a o tom, jaký byl jejich život, který je přivedl do situace, že se uprostřed noci musely potulovat Londýnem.
Jak moc věřit všemu, co je zde napsáno, nedokážu říct. Pro mě byl tento náhled do života lidí konce 19. století v Londýně velmi zajímavý. A stále jsem si během čtení opakovala, jak ráda žiji v době, jaké žiji. Každá doba má svoje pro a proti. Ale pořád bych si radši vybrala žít v 21. století :D Autorka téma knihy staví na tom, že chce vyvrátit, že ne všechny oběti byly prostitutkami. Ale dokumentace z této doby určitě nejsou kompletní a nelze jim na 100% věřit. Jediné, co lze o těchto ženách říct, je, že měly ve svém životě hodně velkou smůlu a bohužel se potkaly s někým, kdo si na nich vybil nějaký svůj problém. Ať už své tělo prodávaly nebo ne, určitě si ale nezasloužily zemřít na hnusné zaplivané ulici.
Začnu pozitivy. Autorka je skvělá vypravěčka, při čtení jsem měla pocit, že se po Viktoriánské Anglii a na jejích nejhorších místech procházím spolu s lidmi z knihy. Dokázala vykreslit bídu a špínu a pocity, které život chudých v 19. století musel vyvolávat. Kdyby byla kniha jen příběh, zasloužila by si pochvalu.
Jenže kniha se tváří jako historický text. A to je průšvih. O životě obětí se neví mnoho z toho důvodu, že je o nich málo záznamů. Proto si autorka musela mnohokrát pomoct hádáním a "jak to mohlo být". Předává nám své představy, u kterých si ale nikdy nebudeme vědět, jestli vůbec mohou být pravda. Přičemž ve čtenáři, který není v historii tak zběhlý, můžou zůstat jako fakta.
Nejhorší prohřešek je ale autorčina práce s prameny. Aby si potvrdila svou domněnku o tom, že oběti nebyly prostitutky, ignoruje zdroje a upravuje si ty, které se jí nehodí. Její závěry jsou pak nedůvěryhodné ať už si dala práci jakoukoliv.
Nedoporučuji jako literaturu faktu.
Velmi zajímavá a podrobná kniha o pěti obětech Jacka Rozparovače, který mě vždycky tak trochu fascinoval. Autorka si s hledáním informací dala obrovskou práci a ta jistě přinesla svoje ovoce. Bylo mi těžko, když jsem četla popisy života v chudobincích a v chudých ulicích. Díky této knize nikdy nezapomeneme na pět zmařených životů. Budiž jim země lehká.
Kniha se mi hodnotí těžko. Na jednu stranu je nutné ocenit tu spoustu práce, kterou si autorka dala s hledáním a shromážděním podkladů, to musel být obdivuhodný výkon a opravdu zodpovědný přístup. Na druhou - osudy obětí Jacka Rozparovače jsou opravdu zajímavé, bolestné a poskytují svědectví své doby, ale bylo to za mne takové rozvleklé a dost se opakující, např. u líčení principu u chudobinců, zvyklostí lidí bez domova ap. To mne po pravdě trochu unavovalo a bránilo se do knížky lépe začíst.
Pět obětí, které překračujeme (a možná si do nich i kopneme) při honbě za informacemi o jednom z nejznámějších, ač neznámých anglických vrahů konce devatenáctého století. Pět životů je záminkou pro zasvěcený popis viktoriánské společnosti, s přesahem do obrany tehdy neexistujících lidských, konkrétně ženských práv. Matka "na šikmé ploše" Polly, alkoholička Annie, syfilitička nikoli z vlastní viny Elisabeth, nonkonformní divoška Kate a tajemná Mary Jane (asi jediná prostitutka mezi nimi, navzdory obecné představě) tančily tak rychle, jak dokázaly. Postupný sešup ze snesitelné existence do trojúhelníku ulice - hospoda - chudinský útulek, bez domova, bez dostatečné nebo alespoň minimální ochrany mužů (potrava pro predátory), případně s jejich ochranou za cenu extrémního ponižování a násilí (protože výprask je výchovný, přece), hodné existence jen jako výdělečné mašiny či aparáty na výrobu dětí. Občanky druhé kategorie, které když se ztratily, málokdy je někdo hledal, protože případní příbuzní, přátelé, bližní měli sami co dělat... Nejsem feministka, ale tady se mi otvírala kudla v kapse... Díky autorce za info, hvězda dolů za množství překladatelských chyb a překlepů.
Pět neznámých obětí velmi známého vraha 19. stol., Jacka Rozparovače. Autorka nás provádí životem pěti naprosto neznámých žen, které byly zabity a policií a společností označeny za "nic než prostitutky". Autorka knihy se přes neskutečné množství primárních a sekundárních pramenů snaží čtenáři ukázat, že Rozparovač se prvotně nezaměřoval na prostitutky. Zaměřoval se na zbídačené, chudé ženy, které nebudou nikomu chybět. Kniha vás také zasvětí do nelehkého života žen v 19. stol.
Nemůžu říct, že se to četlo lehce ani že jsem hltala každé slovo. Od této knihy se to ani nedá čekat. Nicméně, čtení je to zajímavé a doplněné o fotografie. Pokud vás tato doba zajímá, doporučuji. Autorka si dala neuvěřitelnou práci.
Vskutku výborná a prospěšná kniha. Obžaloba viktoriánské společnosti utiskující ženy a předsudky přežívající do dnes zde defilují ve své nahotě celou knihou. Nechutné "zkulturnění" sprostého vraha, který si vybral za oběti ženy, jenž si to rozhodně nezasloužily, neustále pošlapávající skutečný příběh v laciných populárně kulturních "dílech"
Tato práce bourá obraz "prostitutek" a "lišáckého" vraha, který nebyl nikdy dopaden právě díky předsudkům orgánů a společnosti v té době ovládané výhradně muži. Není to jednoduché čtení a vyvolává ve mě otázky, proč ženy nebojovaly za svá práva dříve než slavné sufražetky na začátku dvacátého století. Uběhlo pouhých 140 let, kdy ženy byly ceněny jen pro svou roli manželek a matek a zcela podléhali útlaku mužského světa. Tato kniha by rozhodně neměla zapadnout, skrze neutěšené obrazy zde popsané můžeme lépe pochopit, jak moc se naše společnost posunula a jak bychom měli zabránit, aby se dopustilo tolerovat zpátečnické názory na roli ženy ve společnosti.
Pět životů. Pět nebohých lidských životů, které roku 1888 vzal jako lusknutím prstu nechvalně proslulý londýnský vrah Jack Rozparovač.
Každá z nich měla svoji vlastní minulost. Ať už dobrou nebo špatnou. Žádná z nich si však nezasloužila zemřít tak brutálním způsobem, jakým je tento sériový vrah sprovodil ze světa. O tom jistě nejsou žádné pochybnosti a jen naprostý blázen může tvrdit, že si vlastně za to nesou vinu samy, protože prodávaly svá těla chlípným mužům v odlehlých temných zamlžených ulicích, jak nám často filmy ukazují.
Proč ovšem nakonec skončily pod ostrou čepelí? Přesně o tom vypráví tato kniha, kdy se z dochovaných pramenů a bádání americké autorky Hallie Rubenhold dozvídáme o životě Mary Ann, Annie, Elizabeth a Mary Jane. Byly to matky, manželky, dcery, sestry Některé z nich dokonce vzdělané, přestože pocházely z dělnických rodin žijících v chudinských čtvrtích. Jak to, že je nakonec mrazivý vítr jako spadené podzimní listí odvál daleko za Temži? Byla to vina tehdejších směšných pravidel, která určovala, že ženy patří jen jednomu muži, a jejímž jediným plnohodnotným úkolem je rodit děti a starat se o domácnost? Nesla snad za to zodpovědnost celkově špatná ekonomická situace, kdy rodina nevystačila s rodinným příjmem a mnohdy i s malými dětmi končili v neoblíbených chudobincích? Nebo všudypřítomný alkohol pomáhající alespoň částečně zapomenout?
Všechno jistě sehrálo svoji nemalou roli. Přesto není na místě tyto ženy odsuzovat. Kdo jsme my, abychom tak činili? Kdo ví, co se jim tehdy doopravdy honilo hlavou, ale nikdy se to s přesností nedozvíme kvůli někomu, kdo nedokázal ovládnout své zvrácené touhy. Přesto se o to autorka pokusila a myslím, že budoucí čtenáři těchto zbytečně brzy uzavřených příběhů posoudí, že se jí to podařilo bravurně.
Klobouk dolů. Autorka musela nastudovat opravdu velké množství literatury, aby mohl vzniknout tento skvost. Můj obdiv má také v tom, že nastudovala historické souvislosti té doby, běžné zvyky rodin s dětmi, obstarávání obživy, pracovní příležitosti, rodinné vztahy obětí aj. Každé jednotlivé oběti se věnovala opravdu důkladně a na základě dostupných informací zhmotnila postavy z masa a kostí. Život v Londýně v druhé polovině 19. století byl setsakra těžký, o čemž jsem nějaké povědomí měla, ale že až tak moc, to jsem netušila. Do všech pěti příběhů jsem se ponořila velmi hluboko, ale nejvíc mě zaujal příběh Annie. Byl skvěle sepsaný a sestavený. Její osud mě zasáhl asi nejvíc.
Na začátku příběhu u každé postavy jsem přemýšlela, co se zvrtlo, že nakonec všechny skončily tak hrůzně zavražděné uprostřed noci v londýnské ulici (vyjma poslední oběti). Jednu věc však společnou měly. Nechci prozrazovat, protože právě v případě Annie mohl její životní příběh skončit docela jinak. I když její osud byl předem předurčen, tajně jsem doufala v opak.
Nečekejte žádná fakta o Jacku Rozparovači, o něm ta kniha vůbec není. Nečekejte ani podrobné líčení samotných vražd či jejich vyšetřování. Autorka se sice snažila zmapovat poslední hodiny jejich života, avšak smrtí jejich příběhy končí.
Vřele doporučuji!! Obě recenze napsané přede mnou,které mne ke knize dovedly,jsou tak plné informací, že není co dodat.
Vůbec jsem netušila, že kniha bude čtivá a že se mi bude i líbit, když popisuje velmi krušné poměry ve Viktoriánské Anglii, zevrubně, a to ve všech oblastech, které se týkají pěti známých obětí vraha. Autorka udělala opravdu kus práce (což dokazují i obsáhlé přílohy s odkazy, zdroji), šla nejen po stopách všech útržků informací o jednotlivých zavražděných ženách a jejich životě (dokonce životě jejich rodin ještě před jejich narozením), ale k tomu ještě prozkoumala nesčetné tak rozdílné aspekty jako rodinné právo, epidemie a lékařská péče, bydlení, řemesla, služební poměr, průmysl, dopravu, pracovní a jiné právo (zákony týkající se prostituce), sociální pomoc - chudobince (zahrnující sirotčince, chorobince, starobince) a noclehárny, a to obecně v Británii (i v cizině kvůli jedné z obětí imigrantce ze Švédska), zejména pak v Londýně, East Endu a Whitechapelu. Fakta přitom předkládá čtivě, přímo na vhodných místech postupně v příbězích pěti žen.
Naštěstí jejich vraždy nejsou vůbec rozebírány, jen potud, že to vlastně vůbec není tak, že by JR vraždil prostitutky (pouze ta poslední, o polovinu mladší než předchozí oběti, zavražděná navíc jako jediná doma v posteli, se odjakživa živila touto profesí - mně to skoro připadá, že se tak vymyká profilu obětí, až to snad nemohl spáchat stejný pachatel, ale to je jen moje spekulace zcela mimo záběr knihy). Autorka na základě svého zkoumání tady dochází k závěru, že vraždil spící ženy, na ulici, bezdomovkyně.
A jak se z nich staly bezdomovkyně jsou opravdu smutné a často překvapivé příběhy: většina nepřišla na svět do prachbídných poměrů, sice do nižší pracující vrstvy, ale dokonce se jim dostalo lepšího než běžného základního vzdělání (teprve v roce 1870 Viktorie uzákonila povinnou školní docházku, což naše Marie Terezii učinila již sto let předtím!), dostaly se i do slušných zaměstnání, vdaly se, porodily děti... a pak se to nějak zvrtlo, především se ztrátou příjmu živitele rodiny. Ženy pak měly na starosti domácnost, děti i sebe, aniž by mohly nebo ještě zvládly mít sebemenší příjem z vlastní práce. A pak toho na ně bylo tak moc, že se daly na pití a některé nakonec prostě rodinu nadobro opustily a skončily jako nejchudší z nejchudších.
Kromě obálky se jméno "Jack Rozparovač" v knize téměř neobjeví. Je totiž o něčem mnohem zajímavějším než o jednom hnusném vrahovi. Ačkoliv se jedná o literaturu faktu, jejíž autorkou je renomovaná historička, je kniha tak poutavá, že je těžko ji odložit. Prostřednictvím pěti obětí - Polly, Elizabeth, Annie, Kate a Mary Jane, nahlížíme do světa chudých lidí, a především chudých žen, ve viktoriánském Londýně. Dozvíme se spoustu věcí, které nejsou tak všeobecně známé: třeba že se chudí lidé vzbouřili a po několik měsíců tábořili na Trafalgar Square, nebo že už v téhle době vznikalo cosi jako "sociální bydlení", jak se chudé ženy oblékaly nebo jak strašlivé podmínky panovaly v chudobincích. Za zvlášť zajímavý a přínosný považuji rozbor toho, jakým způsobem získaly všechny oběti nálepku "prostitutek", aniž by jimi nutně musely být, a jejich vrah se tak stal "vrahem prostitutek", což mohlo přispět k tomu, že ho nikdy neodhalili, neboť jeho motivace mohla být ve skutečnosti zcela jiná.
Přestože se jedná o regulérní historické pojednání s poznámkovým aparátem, je kniha psána velmi čtivě a poutavě. Zájemcům o danou dobu ji mohu jen doporučit.
Netušila jsem, co od této knihy mohu očekávat, ale musím přiznat, že mě připoutala.
Je zde velice syrovým způsobem popsán život obyčejných lidí ve viktoriánské Anglii a hlavně to, jak bylo naprosto jednoduché dostat se na úplné dno společnosti, aniž by člověk udělal něco špatně, hlavně pokud oním člověkem byla žena.
Z tohoto pohledu si může člověk položit otázku, zda se policie v té době vlastně snažila vůbec vraha vypátrat, co vlastně měly oběti společného a zda poslední Mary Jane patří k prvním čtyřem nebo vrah najednou změnil modus operandi?
Kniha určitě stojí za přečtení a za nějaké to zamyšlení.