Petr a Lucie
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402206/bmid_petr-a-lucie-Nm5-402206.jpg
4
7667
7667
Příběh tragické lásky mladých milenců zahalený stínem válečného utrpení a hrůz první světové války od nositele Nobelovy ceny za literaturu Romaina Rollanda. Píše se rok 1918. Ve Francii zuří válka. Lidé při bombardování prchají do prostor podzemní dráhy, aby našli alespoň dočasný azyl. Mezi nimi i mladý muž Petr Aubier, který se zde poprvé setkává s Lucií…... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 2010 , SnowMouseOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Povinná četba. Bohužel příliš mě nezaujala. Pro někoho to jistě své kouzlo má, ale pro mě zkrátka spíš nuda.
Asi je chyba, že jsem tohle dílko přečetla s asi 20ti letým zpožděním, protože na mne nepůsobí tak, jak by mělo a mohlo.
Autor se evidentně snažil napsat dalšího Romea a Julii, jenže přestože "předloha" taky nepostrádá jistou přepjatost, tady je děj prostě francouzsky afektovaný a do jisté míry jaksi nevěrohodný.
Tak jako tak se tu dají najít místa, pro která kniha určitě stojí za přečtení. Mám na mysli hlavně "2. kapitolu", kde je vylíčena Petrova rodina. Myslím, že tu autor biblickým podobenstvím velmi přesně vystihl vlastenecké nadšení, s jakým mnoho "spořádaných" středostavovských rodin obětovalo své syny, otce a bratry, nebo příklad Petrova bratra a jeho přerod z nadšeného dobrovolníka v příslušníka Ztracené generace.
Zbytek je však tak zbytečně ukecaný a pocity protagonistů líčeny tak naivní a přitom bezohledné, že jsem si k nim nedokázala vybudovat sympatie.
Četla jsem v patnácti a tehdy to vnímáte jinak, než bych to nejspíš vnímala teď. Každopádně jde o příběh, který s léty získává nostalgii a podivnou touhu vrátit se v čase zase zpátky, do dob, kdy ještě věříte snům, kdy se dokážete bezdůvodně smát a kdy pláčete, aniž byste tušili, proč vás něco tiskne u srdce.
Příběh lásky, která nemá šanci se rozvinout a všichni to víme. Příběh života, který navždycky zůstane nenaplněný a plný pochyb - milovali by se tak moc, kdyby měli šanci prožít spolu celý život? Příběh, který vám vroste do kůže a zůstane tam jako věčná připomínka mládí, jako připomínka bolestí, křivd a zcela nesmyslných smrtí ve jménu války člověka proti člověku...
K Petrovi a Lucii se určitě ještě mnohokrát vrátím, protože tahle novela mě pravděpodobně nemá šanci omrzet jen tak. Citlivá, nádherná a tak krásně poeticky napsaná... Jen ta Luciina "mateřskost" mi místy přišla lehce přehnaná, ale to je detail. Doporučuji, melancholickým duším především.
Čtivý, ale velmi smutný milostný příběh z Paříže v období první světové války.
To je tak moc procítěný a smutný příběh. Jako bych na studené pařížské ulici prostoupené mlhou sama stála. Až na to, že se mi zdálo, že se na lásku až pateticky tlačí a jazyk byl trošičku hůře stravitelný, nemám co vytknout.
Další klasika, kterou by byla chyba nepřečíst. Kniha v mé povinné četbě nesměla chybět, příběh krásný a poslední věty knihy přinášely husí kůži.
Pribeh o lasce mezi dvemi mladými lidmi, konec teto knihy je docela dojemny
Krásná kniha. Sice jsem ji musela číst dvakrát, protože jsem ji na poprvé nepochopila, ale stálo to za to. Oceňuju hlavně autorův styl a rychlý děj.
Kouzle první lásky s hořkosladkou příchutí. Je to tak kraťoučké, že se do toho člověk nemůže hlouběji ponořit, ale i tak ho to donutí k zamyšlení. A to já na klasiku moc nejsem.
Kdysi dávno - a snad i teď? - povinná maturitní četba. Kdysi jsem nepochopila úplně celou tragedii příběhu o zoufalé snaze poznat lásku za zvuků válečné vřavy. Teď už to člověk chápe, poté co má sám něco odžito a jeho láska nerušeně trvá. Jak málo času měli hrdinové příběhu a jak hrůzná je jakákoliv válka.....
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Čtenářská výzvo, díky, Petra a Lucii jsem před mnoha lety četla, ale zjevně naprosto bez pochopení. Tehdy mě rozčiloval sentiment. Dnes oceňuji nádherný jazyk (i když patos mě i teď poněkud vyvádí z míry), vnímám signály toho, jak válka rozvrátila hodnoty (továrna na munici, ve které pracuje Luciina matka, motivy zkaženosti - matčin milenec, hádky, těhotenství), důraz na hodnotu života (Petr říká bratrovi, že ví, že musí do války, ale nebude v ní zabíjet, ptá se Lucie, jestli by vyráběla munici), jinak rozumím i touze po čistotě a nevinnosti a náboženským motivům.