Petr a Lucie
Romain Rolland
Příběh tragické lásky mladých milenců zahalený stínem válečného utrpení a hrůz první světové války od nositele Nobelovy ceny za literaturu Romaina Rollanda. Píše se rok 1918. Ve Francii zuří válka. Lidé při bombardování prchají do prostor podzemní dráhy, aby našli alespoň dočasný azyl. Mezi nimi i mladý muž Petr Aubier, který se zde poprvé setkává s Lucií…... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 2010 , SnowMouseOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Ač mi knížka připadala trochu naivní, vzhledem k situaci a době, ve které se děj odehrává, jsem byla ochotná to tolerovat, jelikož jinak se mi moc líbila a Romain Rolland si zaslouží veliký obdiv.
Tahle knížka má velmi krásný příběh i myšlenku (až na ten konec). Je o silné, velké lásce, o způsobu, jakým se lidé vyrovnávali s dlouhotrvající válkou. Když měli jeden druhého tak měli svůj svět a ten vnější je nezajímal. Je to velmi filozofická knížka, ale velmi se mi líbila.
Nejlepší na celé knize pro mě bylo závěrečné pojednání o tom, kdo byl Romain Rolland - obdivuhodný člověk. Příběh Petra a Lucie byl na můj vkus až příliš sentimentální.
Nemohu říct, že by to byla špatně napsaná kniha. Jednoduchý styl psaní, snadno pochopitelné, ale maličko mě to nudilo.
Asi je to tím, že jsem tuhle knihu četla v podobném období jako např. Romeo, Julie a tma od Otčenáška, ale u mě tohle nezabodovalo. Hezký příběh mladého páru na konci první světové války. Ale na můj vkus se moc mladě nechovali. Přišli mi takoví smíření se smrtí, že sis snad přáli, aby na ně ten kostel spadnul. Pardon.
Určitě to patří ke klasice, ale já si myslím, že jsou lepší příběhy, nejen o mladých zamilovaných lidech, ale i o WW1.
Dojemný, nezvykle psaný příběh mladé lásky během první světové války. Ačkoliv mám osobně raději knihy, které se odehrává přímo na frontě, nebo v koncentračních táborech, jsem ráda, že jsem sáhla po Petrovi a Lucii. Knížečka je útlá, a Romain Rolland nám ukazuje, že není potřeba 300 a více stránek, aby autor dokázal napsat takový literární skvost. Pro mě je to daleko silnější příběh než třeba Romeo a Julie od mého oblíbeného Shakespeara.
Útlá knížka, která patřila do povinné četby v době mého středoškolského studia, a i dnes - po téměř 40 letech do tohoto zlatého fondu patří stále. Upřímně hlavně díky svému malému rozsahu. Nicméně, je to škoda, protože kniha má stále co říci.....pamatuji si na ni dodnes. Shodou okolností Městské divadlo Zlín uvádí muzikálovou verzi této novely. A po jejím shlédnutí jsem věděl, že si knihu přečtu znovu. Muzikálové provedení bylo opravdu skvělé. Hezké písničky, zajímavá scéna a skvělá choreografie. I když muzikál, žádné odlehčené provedení, za návštěvu představení určitě stojí. Na taková provedení by měly chodit školy, aby studenti viděli, že i klasika může být zajímavá, že i její divadelní zpracování může působit zajímavě. Za mne jedno z mála představení, která si potlesk ve stoje rozhodně zasloužila.
Souhlas s komentářem Greenfingers s drobnou poznámkou, že před dlouhou řádkou let byly v povinné středoškolské četbě vedle klasických děl, na které se skutečně nezapomíná a řada čtenářů se k nim i ráda vrací, zařazena také jiná díla. Ani na ta se nezapomíná, samozřejmě ne proto, že by zaujala, ale především proto, že jejich přečtení "souška"učitelka důsledně vyžadovala a zkoušela.
Knihu jsem četl v rámci povinné četby coby student před hezkou řádkou let. Tvorbu Romaina Rollanda řadím vedle válečných románů Remarquea a Hemingwaye mezi to nejlepší, co bylo v té době napsáno. Atributem klasických děl je patrně fakt, že si téměř každý čtenář na ně vzpomene. Na rozdíl od některých současných " taky bestsellerů"(čti thrillerů), jejichž hodnota je prchavá a pofidérní.
Tak jsem poprvé vyzkoušela e-knihu z Databáze knih a musím říct, klasická kniha je pro mě pořád TOP.
Petr a Lucie - jsem četla někde na střední a teď se mi kniha hodila do čtenářské výzvy. Co k tomu říct, smutný příběh zamilovaných lidiček v kruté době první světové války.
Vděčné a zároveň věčné téma lásky na pozadí války. Vnímavost a zvýšená citlivost lidí pro ten nejstarší cit - lásku, v období, kdy si nejsou jisti ani vlastními životy je pochopitelná. A čas - kolik ho mají, aby se na sebe usmáli, políbili se, objali...stihnou to i zítra? Jeden z nesmrtelných příběhů se špatným koncem? V očích mnoha lidí snad ano, vždyť na konci číhala smrt. Ale přišla nečekaně, když srdce a duše byly plné lásky a přítomnosti milované osoby - co je víc než zemřít ruku v ruce a bok po boku se svojí láskou... Kdo z nás může soudit.
Kniha se četla celkem hezky a příběh dvou milenců v prostředí války je samozřejmě nadčasový; nemohl jsem se ovšem zbavit dojmu, že se autor občas uchyloval ke zbytečným melodramatickým obratům a celkově mi nesedl styl vyprávění. Snad je to vina překladu, nebo je to čistě subjektivní, ale nějak to nemohu knize odpustit. (Sem tam jsem měl pocit, že v textu vidím ručně připsané poznámky Shakespeara.) Tak či tak doporučuji ke čtení, už jen proto, že je kniha krátká a autor skutečně dokázal mrazivost událostí války v kontrastu jedné dětské lásky velmi dobře vystihnout.
Jako audiokniha z roku 1978. Děkuji paní Čočkové, protože tak nádherná kniha s tak procítěným přednesem, to je prostě úžasné. Jsem opravdu plná dojmů a velmi těžko se mi k tomu něco píše. Již jsme to asi někde psala. Povinná četba je většinou opravdu výběr z toho nejkrásnějšího, co bylo kdy napsáno. Jenom je obrovská škoda, že k tomu, aby to člověk pochopil, nestačí sedět ve školní lavici ....
Já nevím...
Kniha rozhodně není špatná, přestože jsem zvolila opravdu OTŘESNÝ překlad (2018). Kam se vytratila nějaká spisovná a pravopisně správná podoba češtiny?
Autor však nemůže za naši neschopnost, a tak se pokusím vyjadřovat se hlavně k samotnému ději.
Opět jsem se dopustila osudové chyby. Měla jsem nějaké očekávání. Něco jsem od knihy čekala. 'Když je to tak známé a kdekdo si tento příběh vychvaluje, tak to asi bude opravdu dobré.' Ale byla jsem trochu zklamaná.
Dobré to bylo, ale to je vše. Nic víc. Co se děje týče, tak když si přečtete obsah, dozvíte se téměř vše, co byste zjistili v nadcházejících 111 stránkách.
Hlavní náplň knihy, tedy vztah mezi Petrem a Lucií, byla sice pěkná a dojemná, ale až příliš idealistická. Nedokážu si moc představit, jak by tohle mohlo fungovat...
I přes to je však kniha pěkná a obsahuje pár zajímavých myšlenek, za které jsem panu autorovi vděčná.
Nač se trápit něčím, co nemůžeme změnit? Raději užívejme přítomného okamžiku a milujme, dokud máme ještě čas.
Kdysi dávno jsem četla příběh o jedné nenaplněné lásce... A ten příběh ve mě zůstal po celá dlouhá léta, aby mi připomínal krutost doby a marnou touhu lásku vyhrát boj nad nekonečnou hloupostí války...
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
1984 | Petr a Lucie |
1963 | Dobrý člověk ještě žije |
1974 | Okouzlená duše I |
1957 | Jan Kryštof I |
1956 | Život Beethovenův |
Pro mě jedna z nejkrásnějších klasických knih. Dojemný a krásně naivní příběh dvou mladých lidí, kteří v období světové války našli lásku a naučili se žít pouze přítomností, nebát se budoucnosti. Kniha je plná zajímavých myšlenek nejen o lásce, ale také o válce a o životě. Jelikož není moc dlouhá, mohla by oslovit i mladší čtenáře, kteří se klasice mnohdy spíše vyhýbají. Za mě určitě doporučuji. :)