Petr a Lucie
Romain Rolland
Milostná novela, jemně kreslený příběh tragické lásky mladých milenců zahalený stínem válečného utrpení a hrůzy první světové války. Oba mladí lidé žili svou bezmeznou láskou a svými romantickými sny a ve velikonočním týdnu se měli zcela oddat jeden druhému...
Literatura světová Novely Romány
Vydáno:Originální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář


(SPOILER)
Novela byla pro mě velkým zklamáním. Poselství knihy je zřejmé: milenci, které rozdělí válka,ta iracionální hrůza a vraždění, oni se tak snaží žít v jakémsi vaccum a nepřipouštět si realitu, zkrátka hrozně naivní a prvoplánové, nemyslíme ale zapomínat že kniha vyšla téměř před sto lety.
Samotný vztah Petra a Lucie mi přišel hrozně uspěchaný to je samozřejmě dáno krátkosti celé novely ale i přesto...
Postavy se vlastně nikterak za děj nezměnili, není žádný vývoj, žádná změny myšlení ( Teď mluvím především Petrovi), tak celý život žil, tak taky zemřel, jako naivní děcko. Absence vývoje postav, jednoznačně souvisí s absencí děje.
Takže zkrátka jedno velké zklamání


Je mi jasné, jakou kniha nese nosnou myšlenku a poselství, ale prostě mě to nebavilo. Přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla.


Kniha mě přiměla osvěžit si znalosti z historie. A od toho by knížky měly být. Ale děj, způsob vyprávění mě moc nenadchl. Nicméně maturující dceři se kniha líbila, asi je to opravdu i věkem.


Já budu k této novele poněkud kritičtější. Snažím se poslední dobou vracet k titulům, které byly povinně či dobrovolně součástí mé maturitní četby. Zpravidla ta díla, která se mi tehdy líbila, se mi líbí stále, a k dílům, která se mi nelíbila, jsem konečně dozrál. Petr a Lucie je první knihou, která se mi nelíbila tehdy a nelíbí se mi ani teď. Stále mi vadí přehnaná naivita, kterou není dílo pouze protkáno, ale kterou je přímo tvořeno. Stále mi vadí stylistika textu, do kterého jsem měl obrovský problém se začíst a ke kterému jsem se vracel jen kvůli svému nediagnostikovanému autismu. A nejvíc mi asi vadí naprostá absence jakéhokoliv děje, který by knihu dělal zajímavou. Tím se Petr a Lucie liší od dějově i mírou naivity podobných děl (např. Romeo, Julie a tma), která nabízejí i nějaký příběh. Omlouvám se všem příznivcům této novely, ale já ji nedoporučit nemohu.


Pěkná novela odehrávající se během 1.světové války,krátká přečteno za dva dny. Rozhodně doporučuji nejen pro ty,kteří se zajímají o téma 1.světové války,ale i studentům v rámci maturitní četby.

Další maturitní dílo, ze kterého jsem byla mile překvapena. Autor zde uměl mistrovsky popsat nejen to co se hlavního hrdinovi honí hlavou, ale i prostředí či měnící se atmosféru.


Kdysi v prehistorii jsem ohromeně tu poslední stránku četla pořád dokola...dodnes si tuto pointu pamatuji víc než třeba z nějaké detektivky čtené relativně nedávno....


Čteno hlavně kvůli povinné četbě do školy. Popravdě mě to vůbec nebavilo, postavy se chovaly tak nějak najivně a hloupě. Asi to mělo připomínat neustálý strach, který lidé za války měli, ale tohle pro mě byla docela nuda nebudu lhát.


Sentimentální, hodně patosu, romantiky.
Připomínka války a strachu co přijde.
Četla jsem kdysi a vůbec si nepamatovala o čem to bylo. Teď mám pocit, že to taky za týden nebudu vědět.


Keďže Slováci máme maturitný systém iný (musíme sa učiť celú literatúru za 4 roky štúdia, prehľadovky diel autorov aj ich rozbory, vrátane literárnej teórie a vyvodzovania, nevyberá sa 20 diel), dostala sa ku mne až omnoho neskôr a možno v porovnaní s inými dielami s touto tematikou, obdobím, vzťahmi a tragédiou... tak nejak... chudinka, ostala pri priemere v mojom vnímaní, no napr. dcére sa páčila o dosť viac. Možno je to aj vekom?


Za mě hrozně přeceňovaná kniha, která se v maturitní četbách drží "protože tradice" a především kvůli své – pro maturanty velmi přitažlivé – délce a všemožným internetovým rozborům (ve Francii ji prý paradoxně skoro nečtou, neznají).
Ve zkratce jde o tuctový, nijak záživný "zaláskovaný" příběh s rádoby nádechem Shakespearovy nejznámější tragédie, který by měl navíc okořenit i kontrast s probíhající válkou. Jenže! Kazí to přehnaná lyričnost, filosofování a strojené a nepřirozené dialogy těch dvou hrdliček. Celé to na mě působí dojmem "jak si zachovalý padesátník a nobelista asi představuje mladou lásku." Konec je navíc tak profláknutý, že to na většinu čtenářů snad nemá ani žádný wow efekt.


Po letech jsem se v rámci "společného čtení" s dcerou při přípravě na její maturitu vrátila ke klasice Petr a Lucie.
Pamatuju si, že na mě na gymnáziu před nějakými třiceti lety text zapůsobil. Příběh dvou mladých, nevinných a duševně ještě neposkvrněných lidí, žijících v Paříži, kteří zapomenou na společenské rozdíly, jež mezi nimi panují, a nechají se zcela pohltit svou zamilovaností, že místy zapomínají na vřavu první světové války, mě vzal za srdce. Tragický konec mnou otřásl.
Když jsem teď po letech knížku četla, všímala jsem si spíš toho, že vyprávění mi mnohdy připadalo patetické a sentimentální a přímé řeči nepřirozené. Ačkoli to je jistě ovlivněno i dobou, kdy text vznikl (před více než sto lety), stejně to byl pro mě rušivý element, který mi brání dát novele plný počet hvězd.
Hodnocení: 3,5 * z 5 *


Povinná četba k maturitě. Přišlo mi to rychlé a nestíhala jsem celý děj vnímat, ale zároveň měl rychlý spád. Znova bych do ní nešla, ale myšlenky a postoje autora k životu a válce mi přišly zajímavé.


/Povinná četba/ - pěkná novela, ale na mě poměrně uspěchaná. Nedokázala jsem se do příběhu úplně vžít a soucítit s hlavními postavami.


Na několika desítkách stránek pomalu vzkvétá mladá láska, která má rozbujet v Paříži během první světové války. Nesmyslnost a krutost války je neměnná, avšak nadutí mocipáni vždy najdou důvod, proč další absurdní válku vyvolat. Kniha je protknutá spoustou myšlenek a zřejmých autorových postojů a názorů, co se války a jejích následků týče.


Pár stránek, a přitom tolik vyřčeného... Moc hezky napsaná milostná novela s výpovědí o krutosti války.


V tenoučkém díle silný příběh, kde se bijí protiklady čerstvé lásky a nesmyslné války. Života a smrti.
Při čtení se zdá celý konflikt až absurdní na pozadí toho, co prožívají obě postavy, které touží jen po lásce a štěstí z toho druhého. Copak je nějaký důvod, proč jim to nedopřát?
Knížka a krutost války v ní, nám na to dá svoji odpověď.


další povinná četba, která se mi dostala do rukou, nebyla žádná antiutopie, ale tragický romatický příběh. ten se mi sám o sobě líbil (cením, že byl krátký a neobsahoval tak hluchá místa, tudíž měl děj celkem spád), ale bohužel mi v něm nesedly hlavní protagonisti. petr mi přišel nudný a svými dlouhými myšlenkovými pochody mi často připomínal hamleta, kterého moc nemusím, lucie mě taky moc nezaujala a jako dvojice mě taky moc nechytli za srdce. a nemluvě o tom, že kvůli škole už jsem věděla, jak příběh skončí, mě pointa na konci novely vůbec nepřekvapila. možná, že kdybych knihu už od začátku nečetla s tím, že vím, jak ti dva dopadnou, by si mě příběh získal víc, ale takhle to prostě bylo takový neslaný nemastný.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
1984 | ![]() |
1963 | ![]() |
1974 | ![]() |
1957 | ![]() |
1956 | ![]() |
Knížku jsem si chtěla přečíst ještě předtím než jsme ji ve škole dostali jako povinnou četbu, takže jsem byla ráda, že jsem se k ní konečně dostala. Kniha je krátká, takže se čte poměrně snadno, což může být výhoda například pro začínající čtenáře. Kniha je také moc pěkně napsaná a ukazuje nám význam lásky ve válce