Petr a Lucie
Romain Rolland
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1925 , Rudolf ŠkeříkOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Petr a Lucie od Romaina Rollanda – kniha, která vás vezme za ruku a provede vás příběhem tak něžným a zranitelným, že máte pocit, jako byste se procházeli po skleněném mostě, kde každý krok zanechává stopu lásky a bolesti. Tato novela je jako jemná sonáta, která se rozehraje ve vašem srdci, a ani se nenadějete, a už máte oči plné slz a přitom se podvědomě usmíváte nad krásou té melancholie.
Petr a Lucie, hlavní hrdinové této francouzské romantické tragédie, jsou jako dva náhodně vyřezané kousky puzzle, které přesně zapadnou dohromady. Setkají se v Paříži uprostřed zuřící první světové války, kdy se svět zdá být na pokraji zhroucení, a přesto nacházejí jeden v druhém kousek naděje. Jejich láska je jako rozkvetlá květina na spálené půdě – krásná, křehká, a přes to všechno dojemně odolná.
Rolland se svým magickým stylem psaní vykresluje jejich setkání tak živě, že cítíte vůni vlhkého pařížského vzduchu, slyšíte vzdálený ruch ulic a v dálce dunění válečných děl. Každé slovo, které Petr a Lucie prohodí, je jako malá perla – něžné, jednoduché a přesto plné hloubky. Autor vás pohltí lyrikou a melancholií, která přináší lehkost a zároveň bolest, jako když vás lehce škrábne papírová růže.
Tato kniha však není jen o romantice; je to protest proti válce a násilí. Petr a Lucie, kteří nacházejí lásku ve světě, kde se zdá, že nic nemá smysl, jsou jako světlušky ve tmě. Válka je zde vykreslena jako bezcitný stín, který se pokouší zahubit všechno krásné, ale jejich láska je jako něžný štít – připomíná, že v každém šeru může vyrůst květ naděje. Rolland přináší poselství, které zasahuje hluboko: že láska a lidskost jsou tou největší odpovědí na hrůzy světa.
Ačkoli příběh Petra a Lucie trvá jen krátkou chvíli, jejich láska vám zůstane v srdci. Rolland totiž dokáže říct o životě a smrti, o naději i ztrátě tolik, že se vám z toho až tají dech. Petr a Lucie je kniha, která vám ukáže, že i v těch nejtemnějších časech se dá najít krása, a že i letmý okamžik lásky má cenu celého světa.
Takže pokud chcete knihu, která vás na chvíli zavede do světa, kde je každé slovo básní a každý dotek má váhu věčnosti, Petr a Lucie je přesně pro vás. Připravte si kapesník a dejte se do čtení – čeká vás příběh, který vás možná rozesmutní, ale rozhodně vás obohatí a připomene vám, že láska je nejsilnější, když se zdá být nemožná.
Tato novela je novodobým příběhem Romea a Julie. Prožívají lásku na pozadí válečných hrůz. Krásný popis pocitů hlavních hrdinů a skvělý náhled do úskalí nedávné minulosti. Mám ji ráda.
Tento príbeh mám rada. Vždy si pri ňom aj poplačem. Je to jedna z mála kníh, ktoré čítam aj opakovane.
Knížka se mi moc líbila. Měla jsem ji půjčenou z knihovny, ale určitě si ji koupim i do své knihovničky. Má vážně krásný myšlenky, které mě nutily přemýšlet a být vděčná. Opravdu doporučuji.
Tenhle příběh je velmi krátký, velmi tragický a velmi silný.
Rozhodně stojí za přečtení.
Knihu jsem četla poprvé na základní škole a doteď si pamatuji pocit, jak mě dostala. Především, jak skončila. Byla jsem hodně překvapena.
Nyní jsem si ji poslechla, abych si ji připomněla. Audiokniha je pěkně namluvena více hlasy a mohu jedině doporučit. Je kraťounká a třeba vás dostane, stejně jako mě
Knihu jsem četla ještě na základní škole.
Učitelka češtiny mi stále nadávala, že čtu jen knížky, které jsou dobré jen na dovolenou a nic mi do života nedají.
Vybrala jsem si tehdy tuto knihu, protože je příběh zasazen do válečné doby. No, pani učitelka spokojená nebyla a já si dnes na knihu vzpomněla při plnění čtenářské výzvy. Byla to moje první kniha se smutným koncem a já brečela
Petr a Lucie, kniha od Rollanda, kterou znají asi jen Češi a francouzští odborníci na Rollanda a možná pár ostatních. Prvně je třeba říci, že tato kniha se mezi známými díly od Rollanda nenachází a dokonce článek o tomto díle není ani na francouzské Wikipedii, což něco znamená. V podstatě jediné dílo autora, které můžu s klidem říci, že je celosvětově známé je pouze Jan Kryštof. Co mne ale na knize celkem štvalo byl příběh, který byl příliš jednoduchý a nutno říci poněkud slabý. Knihu čtenář přečte za jedno odpoledne, nicméně když už přece něco čtu, tak očekávám, že se s knihou nějak ztotožním, to se mi ale u Petra a Lucie nestalo. Po knize již asi nesáhnu, to si raději přečtu něco od Remarquea, než mrhat časem u krátké knihy s až moc jednoduchým a hlavně předvídatelným příběhem.
Knížku jsem si chtěla přečíst ještě předtím než jsme ji ve škole dostali jako povinnou četbu, takže jsem byla ráda, že jsem se k ní konečně dostala. Kniha je krátká, takže se čte poměrně snadno, což může být výhoda například pro začínající čtenáře. Kniha je také moc pěkně napsaná a ukazuje nám význam lásky ve válce
(SPOILER)
Novela byla pro mě velkým zklamáním. Poselství knihy je zřejmé: milenci, které rozdělí válka,ta iracionální hrůza a vraždění, oni se tak snaží žít v jakémsi vaccum a nepřipouštět si realitu, zkrátka hrozně naivní a prvoplánové, nemyslíme ale zapomínat že kniha vyšla téměř před sto lety.
Samotný vztah Petra a Lucie mi přišel hrozně uspěchaný to je samozřejmě dáno krátkosti celé novely ale i přesto...
Postavy se vlastně nikterak za děj nezměnili, není žádný vývoj, žádná změny myšlení ( Teď mluvím především Petrovi), tak celý život žil, tak taky zemřel, jako naivní děcko. Absence vývoje postav, jednoznačně souvisí s absencí děje.
Takže zkrátka jedno velké zklamání
Je mi jasné, jakou kniha nese nosnou myšlenku a poselství, ale prostě mě to nebavilo. Přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Kniha mě přiměla osvěžit si znalosti z historie. A od toho by knížky měly být. Ale děj, způsob vyprávění mě moc nenadchl. Nicméně maturující dceři se kniha líbila, asi je to opravdu i věkem.
Já budu k této novele poněkud kritičtější. Snažím se poslední dobou vracet k titulům, které byly povinně či dobrovolně součástí mé maturitní četby. Zpravidla ta díla, která se mi tehdy líbila, se mi líbí stále, a k dílům, která se mi nelíbila, jsem konečně dozrál. Petr a Lucie je první knihou, která se mi nelíbila tehdy a nelíbí se mi ani teď. Stále mi vadí přehnaná naivita, kterou není dílo pouze protkáno, ale kterou je přímo tvořeno. Stále mi vadí stylistika textu, do kterého jsem měl obrovský problém se začíst a ke kterému jsem se vracel jen kvůli svému nediagnostikovanému autismu. A nejvíc mi asi vadí naprostá absence jakéhokoliv děje, který by knihu dělal zajímavou. Tím se Petr a Lucie liší od dějově i mírou naivity podobných děl (např. Romeo, Julie a tma), která nabízejí i nějaký příběh. Omlouvám se všem příznivcům této novely, ale já ji nedoporučit nemohu.
Pěkná novela odehrávající se během 1.světové války,krátká přečteno za dva dny. Rozhodně doporučuji nejen pro ty,kteří se zajímají o téma 1.světové války,ale i studentům v rámci maturitní četby.
Další maturitní dílo, ze kterého jsem byla mile překvapena. Autor zde uměl mistrovsky popsat nejen to co se hlavního hrdinovi honí hlavou, ale i prostředí či měnící se atmosféru.
Kdysi v prehistorii jsem ohromeně tu poslední stránku četla pořád dokola...dodnes si tuto pointu pamatuji víc než třeba z nějaké detektivky čtené relativně nedávno....
Čteno hlavně kvůli povinné četbě do školy. Popravdě mě to vůbec nebavilo, postavy se chovaly tak nějak najivně a hloupě. Asi to mělo připomínat neustálý strach, který lidé za války měli, ale tohle pro mě byla docela nuda nebudu lhát.
Sentimentální, hodně patosu, romantiky.
Připomínka války a strachu co přijde.
Četla jsem kdysi a vůbec si nepamatovala o čem to bylo. Teď mám pocit, že to taky za týden nebudu vědět.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
1984 | Petr a Lucie |
1963 | Dobrý člověk ještě žije |
1974 | Okouzlená duše I |
1957 | Jan Kryštof I |
1956 | Život Beethovenův |
Další velice krátká kniha z povinné četby, kterou jsem si přečetl jelikož mě zajímá o čem to je. Je dost zajímavé že tak krátké příběhy mají nějaké skryté úvahy a myšlenky. Líbilo se mi přirovnání že jinoši jsou mladí Hamleti. Nebo také že Lucie je ta co už je v reálném životě a maluje obrazy aby vydělala peníze, ale Petr v těch obrazech vidí něco nádherného, citového. Tohle vše by bylo naprosto normální kdyby tu nebyla ta válka a tudíž se tu přidal dojem stísněnosti. Závěr mě překvapil, jestli si to přečtete tak pochopíte. Jedná se o kvalitní povídku, kterou bych si na ten seznam dal, jelikož je to krátké, ale moc krásné...