Petr Brukner: Jen tak jsem šel kolem
Vladimír Kroc
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481158/bmid_petr-brukner-jen-tak-jsem-sel-kolem-Zmt-481158.jpg
4
16
16
Není to ten, co neumí ve Slavnostech sněženek jezdit na kole, ale kance ve škole složí? A není taky Jáchymem, který hodí údaje Františka Koudelky do stroje? Petra Bruknera zkrátka znáte z filmů dua Smoljak a Svěrák i z Divadla Járy Cimrmana, kde jako neherec úspěšně hraje již desítky let. Především je to ale písecký rodák, jenž naplňuje svůj život rozličnými zájmy, vedle těch sportovních, jako je tenis, cyklistika či golf, k nim dále patří poslech jazzové hudby, kouření dýmek, fotografování či vytváření „fóráží“. A snad u tohoto všetečného muže usazeného s rodinou v Brandýse nad Labem ještě stojí za zmínku, že je též desítky let ženatý, přičemž nikdy nebyl ani v nejmenším rozvedený. Tento krásný výsledek rozhodně nijak nekalí skutečnost, že s právničkou, jíž jeho manželka je, by se rozváděl pouze sebevrah… Knižní rozhovor s všestranným umělcem vede novinář a rozhlasový moderátor Vladimír Kroc, autor úspěšného rozhlasového seriálu Zvuková kronika Divadla Járy Cimrmana.... celý text
Přidat komentář
Jé, to bylo hezké. Takové pohlazení po duši. Kdyby tak bylo takovýchto šikovných, všestranných a hodných lidí více. Povídání mělo hlavu i patu. pana Bruknera a vůbec Cimrmany mám ráda.
Nečekal bych, že ten rozhovor bude tak nudný. Spousta řečí o desítkách příbuzných a kamarádů, v nichž aby se prase vyznalo, je dost nezáživná. A že v rozhovoru s kmenovým hercem Divadla Járy Cimrmana nepadne o divadle skoro ani slovo, to považuju za faux pas.
Kniha je bezva. Milé povídání o čemkoli, co pánům zrovna proběhlo hlavou. Naprosto mi k Petru Bruknerovi sedí. Taková pohodička.
No a pokud bych pro změnu chtěla strukturovaný životopis, bezpochyby lze také někde dohledat :-) a že je kniha na křídovém papíře a s barevnými fotografiemi, jupí, občas už mi ta setrvalá recyklace trochu vadí. Holt, co člověk, to názor.
Petr Brukner je jistě zajímavá renesanční osobnost, jeho vyprávění stojí za pozornost.
Ale knižní vydání rozhovoru vyžaduje mnohem víc práce než jen - bez ladu a skladu - poskládat různá vyprávění za sebe. Velká škoda, kniha působí velmi chaoticky a nepřehledně, jako by byla psána bez rozmyslu.
Ona to není žádná úplně seriózní biografie, spíš takový pokec u skleničky a fajfky. V tomto smyslu mi sedí i název. Spíš náladová než faktografická knížka, která obsahuje i zajímavé doplňující obrázky.
Je fajn si přečíst o tom, jací jsou jednotliví členové souboru Divadla Járy Cimrmana v ostatním životě, a samozřejmě i o jejich pohledu na DJC.
Zatím jsem se dostala před touto knihou jen k pohledu M. Čepelky. Ale ráda bych si přečetla i o ostatních členech ansámblu, ideálně podobně vzpomínkovým způsobem.
Podobně jako Nedělňátko mě to tedy bavilo.
Předesílám, že miluju Divadlo Járy Cimrmana a Petr Brukner je jeho nedílnou součástí, originální herec/neherec, bez kterého si toto divadlo vůbec nelze představit. Zrovna v tomto týdnu měl na ČT premiéru i dokumentární portrét Miloně Čepelky, takže se mi to krásně všechno propojilo.
Dojem z rozhovoru jako takového je dán tím, že Petr Brukner je roztomilá osobnost. Není to filozof a výrazný autor (jako třeba Čepelka), ale čiší z něj naprostá civilnost, obyčejnost a opravdovost, má půvabný smysl pro humor.
40% knize dávám, protože se domnívám, že tomuto všemu ubližuje koncepce knihy a její neadekvátní provedení. 1. Kombinuje příliš mnoho rovin, takže to vyprávění je spíše nahodilé než řízené 2. Kniha nemá žádnou linku, po které by šla a která by vyvrcholila - takže kniha přestává a nekončí. Tady vidím selhání pana Kroce. 3. Bruknerova civilnost by si zasloužila skromnost výpravy, aby byla právě tato sympatická obyčejnost podpořena. A tato je na křídovém papíře, téměř umělecky vzdušně zalomená, plnobarevný tisk apod., což bych předpokládal u knihy například o Janu Saudkovi nebo Josefu Sudkovi. Přitom Brukner je jako výtvarník spíše vtipálkem a spíše "home foto" autorem, než umělcem. Takže ta velkolepost výpravy jde přímo proti Bruknerovi. (Fotky profesionálního fotografa, kde je P. Brukner předmětem, jsou to nejlepší, co v knize obrazově je.)
Závěrem: Brukner je roztomilý, provedení knihy je zbytečně luxusní, na to, jak je redakčně a autorsky neuchopená. Škoda.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Století Miroslava Zikmunda |
| 2021 | Letenka do neznáma aneb Rozhovory přes oceán |
| 1993 | Divnoknížka: Wanastowi Vjecy |
| 2021 | Petr Brukner: Jen tak jsem šel kolem |
| 2000 | Orion hlavou dolů |
Velmi příjemné a pohodové čtení...P. Brukner je můj oblíbenec z DJC, ale i z filmů a tv inscenací... To, že je takto všestranný jsem ani netušil..proto jsem rád, že jsem si knihu přečetl a o p. Bruknerovi se dozvěděl něco nového...