Petrolej
Upton Sinclair
Rozsáhlá románová freska zachycuje na pozadí skandálů v naftařském průmyslu v jižní Kalifornii na počátku dvacátých let a na pozadí tamních dělnických bojů zápas nezávislého naftového magnáta s naftařskými monopoly. Jestliže tento magnát, selfmademan, který začínal jako kočí, představuje dobromyslného talentovaného podnikatele, jeho syn, který má po otci podnik převzít, má přes svého přítele mnohem blíže k problematice vykořisťovaných dělníků a usiluje o zlepšení jejich pracovních podmínek. Románový dokument (kniha vyšla poprvé r. 1927) vytváří jako celek pravdivý obraz života v jižní Kalifornii, jak jej autor za svého jedenáctiletého pobytu viděl.... celý text
Přidat komentář
Začátek příběhu líčený skrze oči malého Bunnyho a orientovaný na těžbu ropy, obchod, otcovu praxi a jeho rady, na poměry v bohatých kruzích, na hádky vlastníků pozemků, nebo třeba na volné chvíle v Paradise považuji za velice zdařilý. Třináctiletý přemýšlivý Bunny je pro mě čitelnou a pochopitelnou postavou, se kterou jsem se neměl problém celkem rychle ztotožnit.
S přibývajícími stranami se však příběh mění a dostává stále více politického a agitačního náboje, což je vzhledem k povaze podnikatelské činnosti hlavních protagonistů pochopitelné. Zdá se mi však, že na úkor politiky jsou upozaděny nosné prvky a kniha se stává hůře čitelnou a méně záživnou. Události už nejsou popisovány průběžně, ale zkratkovitě až v jejich důsledcích, motivy jednání postav nejsou vysvětlovány, jejich myšlenky a vnitřní boje nejsou prezentovány v podobném duchu jako na začátku knihy. Navíc jsou machinace s koncesemi a hlasy, ropné lobby, univerzitní poměry atp. popisovány zkratkovitě a nesrozumitelně (můj názor). Kvůli těmto vlivům se mi takřka všichni hrdinové s Bunnym v čele postupně odcizili a příběh pro mě přestal být atraktivním.
Postava tesaře (náhoda?) Paula coby neochvějného poctivce, socialisty a posléze komunisty na mě nepůsobila věrohodně, sympaticky ani spasitelsky. Samotný závěr díla je těžce depresivní a bohužel se na mně minul účinkem. I když se mi poslední řádky nečetly snadno, závěrečná smršť zlých a tragických událostí a podivná pasivita postav na konci přesáhly únosnou a uvěřitelnou mez.
Přes tento román asi cesta k autorovu dílu nevede, pokud bych touto knihou začínal, asi bych další knihy tohoto autora už nevyhledával.
Už som mal pár kníh od Sinclaira prečítaných, preto som sa tešil (no bolo to už dosť dávno) aj na túto rozsahom objemnejšiu knihu. Našiel som ju v jednom antikvariáte. Začal som ju čítať asi 3x no ani raz som ju nedočítal. Text je to dosť ťažký a depresívne ladený. Množstvo politických klišé v prípade Sinclaira z ľavej strany odrádzalo od ďalšieho čítania. Je to skrátka politický román typu hard a za bývalého režimu bolo podobných kníh u nás publikovaných kvantá, preto som to bral viac ako agitku a odložil medzi knihy viac nečítané. Viem si predstaviť, že vo svojej dobe a v mieste vzniku mohol mať nejaký prínos, u nás však podobná literatúra nejaké pozitívne pocity už nevyvolávala i keď sa v nej nachádza kopec faktov.
Štítky knihy
zfilmovánoAutorovy další knížky
| 1974 |  Džungle |
| 1948 | Konec světa |
| 1972 |  Petrolej |
| 1947 | Dračí zuby |
| 1994 | Dračí sklizeň |
Do knihy jsem se pustila kvůli úžasnému filmu natočenému na motivy této knihy. V knize je hodně politiky a navíc já odboráře nemusím, přesto je výborně napsaná, film se liší, politika ustupuje, zásadně se mění charaktery některých postav, nutno podotknout, že k horšímu. Ale tím se stává příběh zajímavějším. Doporučuji zhlédnout.