Pevné pouto
Alice Sebold
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47383/mid_pevne-pouto-yFc-47383.jpg
4
310
310
Nevšední příběh vyprávěný ze záhrobí zavražděnou čtrnáctiletou školačkou, která pozoruje, jak bez ní pokračuje život na Zemi a v její rodině. Tato dívenka byla nejen brutálně zabita, ale navíc i znásilněna a její tělo policie nikdy nenalezla. Krátce poté, co ho její duše opustila, ocitne se v nebi, kde se jí splní vše, nač jen pomyslí. Ovšem až na jediné: už nikdy nebude s těmi, které má ráda, nedospěje a nebude prožívat totéž co její kamarádi. Ale má možnost se na Zemi a své nejbližší dívat a sledovat, jak se s její smrtí postupně vyrovnávají a hledají k sobě znovu cestu. Když pomineme jisté prvky fantasy, je to \"normální\" román o vztazích, lásce, hledání, náklonnosti, spravedlnosti či smiřování, který je napsán velice podmanivým a citlivým stylem a kultivovaným jazykem, což jen podtrhuje dobrý překlad. A nechybí mu ani napětí a humor.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
The Lovely Bones, 2002
více info...
Přidat komentář
Příběh hezký, během čtení napínavý. Ovšem čekala jsem na konci napínavější a "zajímavější" rozuzlení. Ovšem čtení příjemné a během knihy často na zamyšlenou.
Lovely Bones jsem přečetla v originále, možná právě proto mě kniha zaujala. Je to příběh o krutosti i lásce, o umírání i procitnutí, o poznání a prozření. Velmi citlivě napsaný.
Barvitý, fantazijní svět malé Susie je vykreslen naprosto dokonale!
Pokud máte možnost, doporučuji přečíst si knihu v originále; ten překlad vypadá z ukázek opravdu strašně. Kniha je místy poněkud zdlouhavá, někdy se zdá nelogická (SPOILER) jak to, že např. Susie vidí do snů pana Harveyho, ale zároveň si není jistá, jestli ji Buckley zahlédl. (KONEC SPOILERU).
I tak si ale myslím, že jde o velmi dobře napsanou (zejména propracované postavy Lindsey a Abigail) a v rámci "dětské literatury" neobvyklou knihu.
1/10 Příšerný překlad stáhl už tak průměrný děj na naprosté dno. Jeden příklad za všechny: "Zvučelo to, tenhle zvuk, dlouhým tunelem osamělosti a omezování na pozorování doteků a laskání druhých na Zemi." (XYZ, 2008)
Kdybych Pevné pouto četla jako čerstvě náctiletá, asi bych se trápila Sussiinou bolestí a ztrátou života, kdybych to četla v rané dospělosti, asi bych se nejvíce zahloubala nad autorčinou představou umírání, smrti a posmrtného "života". Jenže ja to četla až nyní-jako témeř 30letá matka dvou malých dětí, a tak mě nejvíce dostalo, jak Alice Sebold dokázala vykreslit onen nevinný barvitý dětský vnitřní svět. Jak se tento svět dokáže během pár chvil roztříštit...vlivem okolností, prostředí, i vlivem nás-rodičů... Když čtu, tak nespěchám, když čtu, tak nic nečekám, proto mi kniha rozhodně nepřipadala zdlouhavá, a proto mě ani nemohla zklamat, ačkoli film jsem viděla dřív a věděla jsem zhruba, co mě čeká...
Souhlasím s ostatními komentáři, že kniha je lehce zdlouhavá. Na druhou stranu příběh je velmi silný a zajímavý a byly tam pasáže, při kterých mi tuhla krev v žilách. Např. průběh smrti Susie. Nejvíce mě ale zklamal konec. Vážně jsem si přála aby policie dopadla vraha a rodině se tak dostalo jakéhosi uzavření. Takhle se vlastně nikdy nedozví, co se se Susie doopravdy stalo.
Pěkně napsaný příběh. Kniha se mi dobře četla. Film i kniha na mne velmi silně zapůsobily.
Knížka není vysloveně špatná. Má plno silných momentů a i styl vyprávění je svým způsobem zajímavý. Na druhou stranu autorka pouze klouže po povrchu, málokdy se dostává až na opravdovou dřeň. Čekala jsem toho od knížky, která začíná tak dobrou první větou, víc.
Za mě velké zklamání. Příšerně a uměle natažený příběh, zbytečně moc informací. Bohatě by místo 350 stran stačilo 250, navíc styl vyprávění odpovídajíci úrovni základní školy celkový dojem utvrzuje ( doufám, že je to snad překladem). Spíše jsem se nudila než bavila a v trapných situacích měla chuť knihu zavřít, i přesto jsem dočetla a příště raději film, který je oproti knize fantastický.
Kniha mě hodně chytla, ale v určité části jsem měla pocit, že je to moc zdlouhavé. Možná to bylo také tím, že jsem to četla na hodně etap a nedokázala jsem se do toho pořádně začíst.
Na knížku jsem se docela těšila, protože první jsem viděla film a musím říct, že ten se mi kupodivu docela líbil; a jak už to u knížek bývá, čekala jsem, že bude ještě lepší. To se mi ale nezdá ani náhodou. Nejvíc mě oslovila asi samotná věta v začátku („Jmenovala jsem se Salmonová, křestní jménem Susie, měla jsem 14 roků, když mě 6. prosince 1973 zavraždili") , ale posléze mě knížka bavila míň a míň. Především když jsem se přehoupla přes polovinu a čekala jsem nějaký ten spád, neustále se nedělo vůbec nic, až kniha skončila. Přesto si myslím, že myšlenka byla velmi originální, pohled na svět očima mladé dívky, které už nikdy nebude dovoleno dospět a která z nebe pozoruje svou rodinu, přátele, první lásku a samozřejmě i svého vraha, je sám o sobě velmi dobrý nápad, ale její samotné provedení mě v konečné fázi zklamalo. Přecejenom jedna silná věta je na celou knížku celkem málo :).
Nevšední příběh určitě ano. Nevšední zážitek bohužel ne. Příběh dobře začíná, zajímavě. Zvědavost u někoho, kdo příběh nezná je klad k prokousání se první půli. V tomto místě je děj pravděpodobně nejzajímavější a dalo by se říci dynamický, ale poté se to zadrhne a děj se neuvěřitelně roztáhne, zpomalí a vyšumí do vágního konce. Možná jsem ovlivněný Jacksonovým filmovým zpracováním, které bylo vynikající a děj byl, díky přizpůsobení filmovým podmínkám, dynamičtější. Takže si troufám říct, že jde o vzácnou vyjímku, kdy film překonal knižní předlohu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stejnojmenný film na motivy knihy:
Takové příběhy stojí za to vidět. Mimosmyslový pohled na svět Saoirse Ronan je úžasným zpestřením. Někomu může lézt na nervy, ale v závěru vše krásně docvakne na ty správné místa a v tom je Jackson pan režisér. ( komu popřípadě nedocvaklo, doporučuji shlédnout ještě jednou ). Film i přes svou délku mě držel a nepustil. Málokdy jsem přál nějaké herecké postavě tolik utrpení jako vrahovi v tomto snímku. Trochu mě proto zamrzelo, že ho tak nějak semlely boží mlýny. Trochu zaujatě ( mám 8 měsíční dceru ) jsem mu přál nějakou radůstku ve stylu Ctihodného občana. Nejděsivější na tom všem totiž je, že to není až tak daleko od dnešní reality. Jedním slovem tedy: vynikající.
Jedoduchy a pekny pribeh. Pacilo sa mi, ako Sussi, ich pozorovala cely cas. Nerada v knihe citam, ked sa ublizuje zvieratam, to to jedine musim vytknut.
Všetko bolo vynikajúco podané, hoci tam boli odporné násilnosti, no ale to patrilo k príbehu, až na to, že tie nebá boli trochu nedomyslené, ale inak dávalo zmysel aj to prvé nebo, ktoré bolo ešte veľmi prepojené so Zemou, aj to druhé nebo, kde bolo len pohodlie... Len ktovie, čo je ďalej? To sa už nedozvieme prostredníctvom tejto knihy. Ale môžme si domyslieť, že Susie sa postupne, po čase, pomaličky oslobodzuje od pevných pút so Zemou... až do úplného oslobodenia. Len tá výmena duší medzi Susie a Ruth bola riadna hlúposť, takže uberám jednu hviezdičku.
Tak snad je to skutečně tím překladem, až bude jiný dám knize ještě jednu šanci a zkusím to s ní znovu :)
Od knihy jsem nic neočekávala, zaujal mě název, slušné hodnocení. A musím říct, že kniha mě nezklamala. Byla milá, příjemná, soustředila se na život lidí po smrti Susie spíš než smrtí Susie samotné, což mi připadalo nesmírně sympatické.
Pravděpodobně si knihu podruhé nepřečtu, ale doporučím ji kamarádům.