Pevné pouto
Alice Sebold
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47383/mid_pevne-pouto-yFc-47383.jpg
4
310
310
Nevšední příběh vyprávěný ze záhrobí zavražděnou čtrnáctiletou školačkou, která pozoruje, jak bez ní pokračuje život na Zemi a v její rodině. Tato dívenka byla nejen brutálně zabita, ale navíc i znásilněna a její tělo policie nikdy nenalezla. Krátce poté, co ho její duše opustila, ocitne se v nebi, kde se jí splní vše, nač jen pomyslí. Ovšem až na jediné: už nikdy nebude s těmi, které má ráda, nedospěje a nebude prožívat totéž co její kamarádi. Ale má možnost se na Zemi a své nejbližší dívat a sledovat, jak se s její smrtí postupně vyrovnávají a hledají k sobě znovu cestu. Když pomineme jisté prvky fantasy, je to \"normální\" román o vztazích, lásce, hledání, náklonnosti, spravedlnosti či smiřování, který je napsán velice podmanivým a citlivým stylem a kultivovaným jazykem, což jen podtrhuje dobrý překlad. A nechybí mu ani napětí a humor.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
The Lovely Bones, 2002
více info...
Přidat komentář
Knihu Pevné pouto jsem po přečtení recenzí a ohlasů dlouho napjatě očekávala. Jenže po přečtení několika málo stránek jsem byla zklamána. A konec? Ten mne naprosto odzbrojil a znechutil.
Čekala jsem od ní mnohem víc, více myšlenek, méně naivního příběhu pro náctileté. Myslím, že příběh samotný by si to zasloužil, protože základní koncept je krásný, jen byl podle mne nevhodně rozvinut.
Na druhou stranu jí nemůžu odepřít čtivost, ale i navzdory ní jsem občas měla chuť knihu odložit a už se k ní nikdy (probůh) nevracet. Nakonec jsem ji však dočetla. Možná jsem podvědomě toužila po tom, že se kniha nějakým mávnutím proutku promění a mne ta nelibost přejde, bohužel se tak nestalo.
Knihu jsem četla až po tom, co jsem viděla film. Kniha i film patří mezi mé oblíbené. Kniha je opravdu skvěle napsaná. Četla jsem jedním dechem. Námět je originální. Postavu Susie mám hrozně ráda. Knihu doporučuji. :)
Knihu jsem četla mnohem dříve než film a narozdíl od ostatních mě film oproti nádherné knížce docela zklamal. Nehledě na to, že vypustili nejdrásavější pasáž z knihy a víceméně se ani nezmínili o schopnostech druhé dívky. Četla jsem poměrně hodně knih na toto téma a i když tato nijak zvlášť nevyčnívá, zůstala mi nejvíce v paměti.
První byl film a až pak jsem zjistila, že tento výjimečný a smutně zajímavý příběh je vlastně výplodem Alice Sebold, která si mě knihou naprosto získala. Jackson mě ve filmu co dělat, aby obsáhl alespoň polovinu toho, co se děje v knize a film je tak jen jakousi ochutnávkou. Je třeba se pořádně začíst do zmíněného dílka. Alice Seboldová si zde nádherně hraje se slovy a přídavnými jmény, dokáže se vcítit do postavy jak malé čtrnáctileté holčičky, tak jejího otce, matky, sestry a dokonce i vraha. Naprosto zápornou postavu pak nechá, aby si s ní pohrál osud samotný a ne soudy. V knize jsem se nezastavovala nad tím, že Susie (kterou jsem už od začátku tak nějak měla spojenou se sebou vlastní) byla zavražděna, děsilo mě a štvalo mě s každou stránkou, že tak mladá nezažije již spoustu věcí a nebude už více se svými milovanými tak, aby i oni mohli být s ní. Neviděla jsem žádné výhody vysněného světa v nebi, které podporovalo mladou intelektuálku v čemkoli jen chtěla. Měla jsem zlost na jejího vraha, měla jsem zlost na její matku a měla jsem zlost na to, že už je navždy uvězněná ve svém vlastním světě. Na konci knihy však udělala Alice úžasný převrat. Nechala Susie, ať se smíří se vším, co jí potkalo. Nikdy jsem u knihy neplakala, vždycky jsem její příběh brala jako, že je dán. Tady se mi pár slz v očích nevyhnulo. Alice Seboldová se umí dokonale ponořit do každého z nás a dostat z nás vlastní názor na danou situaci a (někdy třeba i přehnané) reakce. Pevné pouto je kniha, která dokazuje, že i když je ve světě mnoho zla a násilí, můžete z toho vytěžit to dobré. Nechává nás přemýšlet, jestli je to opravdu možné. Opravdu nás mrtví z nebe pozorují?
Pro mě je tato knížka nejlepší, kterou jsem kdy četla, přišla mi mnohem lepší než film, byla sice lehce natažená, ale to se dá přehlédnout, četla se mi si poměrně pomalu, ale ani to nic nemění na mých 5-ti hvězdičkách v hodnocení... Doufám, že nás takový posmrtný život čeká... :-)
Ukázky filmu vypadaly dobře, tak jsem si před jeho shlédnutím nejdřív chtěla přečíst knižní předlohu. Knihu jsem si rovnou koupila, což zpětně hodnotím jako chybu. Příběh je sice smutný, ale hlavně zbytečně zdlouhavý, místy nudný a prapodivně natahovaný. Postavy mě nebavily a nebyly mi sympatické. Nevím, pro jakou věkovou skupinu byla kniha primárně napsána, ale mně v dospělém věku absolutně nezaujala, navíc nechápu, jak mohla dostat cenu Kniha roku za beletrii pro dospělé. Možná nese určitou vinu i český překlad, to nemohu soudit, ale rozčilovalo mě i grafické pojetí (u vydání z r. 2010) - řádkování 1,5 a široké okraje, samé plýtvání místem, snad aby kniha mohla být co nejdražší, přitom za to ani nestojí ( tak mě napadá: kdyby do knihy zařadili pár fotek z filmu, mohli by si naúčtovat o stovku víc a čtenář by nemusel tolik zatěžovat vlastní fantazii, že...) Dodávám, že film mě zklamal taktéž.
Viděla jsem první film, který mě naprosto dostal. A tady je ta vyjímka, kdy byl je ůžasnej a kniha pravý opak. Nebavilo mě to a hlavně se to hrozně špatně četlo, překlad je naprosto příšernej. Příběh je sice silný, smutný, ale na druhou stranu ani ten nepomůže tomu, aby mě kniha posadila na zadek. Pro mě hodně velký zkamání.
Skvela kniha . Ale malokedy môžem povedat , ze film bol lepsi .... hlavny dôvod Stanley Tucci , ktory hral vraha . Uzasny herec
Hlavní důvod proč jsem do knihy pustila byl vlastně film od oblíbeného P. Jacksona (v té době jsem viděla pouze trailer). Díky tomu mi kniha přišla skvělá (nebyla jsem filmem natolik ovlivněna), především první část po zabití hlavní hrdinky je taková emocionální. konec už pro mne byl trochu více fantastický než by musel být, nejspíš chtěla autorka aspoň částečně zmírnit drastický počátek brutální smrti mladé dívky. Oceňuji, že se vůbec do takového těžkého tématu pustila.
První jsem viděla film a ten byl naprosto úchvatný a hele ona je i kniha. Pořídila jsem si ji, a co na to říct, je naprosto fantastická. Patří k těm knihám, které ve vás něco zanechají a o čem musíte přemýšlet ještě po přečtení. Je o rodinném pevném pouto, smrti, posmrtném životě, životě po smrti hrdinky, i života jejího vraha. Děj je rozhodně originální a rozhodně příběh nemusí být nereálný.
Kdo se tu zmiňuje o překladu? Mě se zdál pro knihu zcela záměrný a sladěný se stylem vypravování. To je asi to, co se mi na té knize právě líbilo! Mně vždycky připadala hodně poetická a mám takový pocit, že ho vyvolával právě ten zajímavý překlad, ne? Každopádně tu knihu miluji, je to takový můj malý poklad :)
Četlo se to sice docela dobře, ale extrémně mě neuchvátilo. Připadalo mi, že fantastický prvek v knize (zavražděná dívka z nebe sleduje další osudy svých blízkých) je tak trochu na efekt a nemusel by tam nutně být. Naopak to, jak se s její ztrátou blízcí vyrovnávají/snaží vyrovnat, se mi líbilo docela dost (a šlo by to i bez komentářů z "nebe"). Taky v závěru mi jedna scéna hodně neseděla - prostě veškeré fantastično z knihy ven, ten reálný základ je velice dobrý a nadpřirozené příběh hodně snižuje, což je škoda.
Kniha mě velmi zklamala, čekala jsem, že bude spíš detektivně laděná, ale ono se tam vlastně celou dobu nic neděje... Celkově nakonec není špatná, ale zřejmě na ni brzy zapomenu. A mimochodem, čtěte to v originále, protože v životě jsem se nesetkala s horším překladem, to se fakt nedá vydržet. Oranžové pylony. Proboha.
Ano, musím souhlasit, že překlad mohl být rozhodně lepší.
Jelikož jsem viděla nejprve film, který mě tedy vyřadil na několik hodin ze života, čekala jsem od knihy opravdu hodně moc. Možná, že se to během čtení nezdá, ale ta kniha má opravdu ohromně silný příběh. O rodičovské i sesterské lásce, o víře, o spravedlnosti a o tom, že ty zlé věci se můžou dít i nám. Je to taková ta reálná kniha, kde si nemůžete říct: "No, tak to by se mi nikdy nemohlo stát.".
Možná si člověk řekne: "Ale já bych nebyl/a tak naivní a nevlezla bych do té podzemní místnosti!", ale člověk nikdy neví, co udělá. Nikdy nevíte, co je zač ten příjemný soused, co ho mají rodiče tak rádi a na Vás se vždycky krásně usměje. Myslím, že takové knihy by měly být v doporučené četbě, kterou by si měl přečíst rozhodně každý. Je to ze života, o životě a o smrti. O situaci, která se nemusí vyhnout nikomu z nás. A toho, koho postihne, tíží snad navěky.
není možno napsat o této knize nic jiného než.děsný překlad!!!
dělaný asi google překladačem! hanba!!!
Stačilo projet pár stránek a okamžitě jsem poznal, jak neuvěřitelně otřesný je překlad této knihy. Mám jí doma, ale nevím jestli se do ní vůbec někdy pustím. Sežeňte si originál nebo počkejte na nový překlad, tohle je fakt zlo.