Philomena
Martin Sixsmith
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/248142/bmid_philomena-dxR-248142.jpg
4
32
32
Pravdivý příběh matky a syna, které osud rozdělil, když byly malému Anthonymu tři roky. Neměli o sobě žádné informace, nesměli po sobě pátrat, Anthonymu vzali i jeho jméno. Přesto na sebe nikdy nezapomněli. Anthony (teď už pod jménem Milke) vyrůstá v Americe a trápí se – proč ho maminka opustila? Je špatný? Když vyroste a stane se z něj úspěšný právník, vydá se do rodného Irska po matce pátrat. Narazí však na neprostupnou zeď mlčení a nevraživosti zástupců katolické církve, která si v Irsku z obchodování s dětmi udělala výnosný byznys. Jeho matce Philomeně trvá padesát let, než se rozhodne, že strachu, ponižování a pocitu viny už bylo dost. Spojí síly se zkušeným novinářem Martinem Sixsmithem a začne pátrat naplno. Sejdou se matka se synem? Filmové zpracování tohoto příběhu si získalo srdce diváků po celém světě a Judi Denchové v roli Philomeny zajistilo nominaci na Oskara.... celý text
Přidat komentář
Před časem jsem viděla film Padlé ženy o irských klášterech a prádelnach v nich, kde pracovaly ženy, které počaly nemanželské děti. Téma mě dost zaujalo a díky knize Philomena jsem se dozvěděla ještě víc o problematice obchodu s dětmi za Atlantik ve 40. a 50.letech, ale také o tom, jaký život vedl právě Philomenin syn Anthony, přejmenován na Michaela, který se z irského kláštera, přes školní divadelní prkna dostal až do vysoké politiky, kde pracoval jako poradce samotného Reagana. A jak těžké muselo být gayem v republikánske straně, mimo jiné - super!
Nakonec bylo v knize mnohem více z Anthonyho života, než Philomenina, ale to na dojemnosti a síle příběhu neubralo.
Oceňuji fotodokumentaci, dokonce dvě série fotografií a dokumentů.
Myslím, že Martin Sixsmith odvedl velmi dobrou práci. Zejména pak v kritice církve, která není slepá a čistě útočná, ale cítila jsem, že se snažil podat věci tak, jak byly, s co možná největší možnou mírou objektivity a možností, že ne každý církev za tyto kroky odsoudí, a tak jako autor dává pouze obraz, který musí čtenář dotvořit sám, na základě vlastních zkušeností a názorů.
Už se moc těším na film, který si asi hned pustím
Tohle tak strašně moc bolelo. Je fascinující, čím si někteří lidé prošli a nebo procházejí, a přitom stále dokáží pokračovat ve svém životě. Všechny osoby vystupující v knize byly neuvěřitelně silné. Nicméně v tomto výjimečném případě doporučuji i filmové zpracování, ve kterém je víc Philomeny.
Před časem jsem viděla Padlé ženy (film), téma naprosto rozhořčilo mého muže a dost dlouho jsme to doma probírali.
Když jsem na tuto knihu narazila v knihovně, volba byla jasná.
Obsah je z větší části věnován osudům Philomenina synka za oceánem a tak je výtka směrem k názvu celkem oprávněná. Očekávala bych, že se nejméně polovina knihy bude zabývat tím, jaké kroky Philomena podnikala, jak se vyrovnávala se ztrátou dítěte a jaké byly její další osudy. To bylo velmi kusé. Přikládám to marketingovému tahu k filmu s Judi Dench. Přesto mě to velmi bavilo a zas tak velký problém s tím nemám - spíš to nastavuje očekávání, že to bude ženské téma a ono ne. Pro mě to byl vhled do gay komunity, osmdesátých let, politiky a společnosti v USA. A bavil mě.
Přečteno za víkend a opravdu velmi pozorně.
Pro mě zklamání. Když se to jmenuje Philomena, mělo by to o ní být. Jenomže místo toho čtu o všem kolem ní, ale ona se tam vyskytuje dost málo. Opravdu jsem čekala něco jiného a číst úřední korespondenci, na to jsem si nikdy nepotrpěla.
Příběh psaný lehce novinářským stylem, který ovšem dává od začátku smysl, protože se jedná o pátrání novináře po osudu jednoho ztraceného syna. A právě to vědomí, že kniha vychází z reality, ji činí tak silnou a působivou, ne literární styl. Není to fikce, ale skládání životní mozaiky skutečného člověka, který byl doživotně poznamenán adopcí a pocitem, že se ho jeho matka nejspíš zbavila, že nejspíš v něčem zklamal. Člověk jen celou dobu doufá, že k osudovému setkání matky se synem dojde a knihu proto není jednoduché odložit. Emotivní, zajímavý příběh. Jako matka jsem jej velmi osobně prožívala, i na slzy došlo. :)
...jo jo, já byla taky "blbá" a mrkla jsem na fotky....na film juknu az po prectebi,ac ho mam doma....
Tak o Philomeně to až tolik nebylo, o Anthonym ano. A neudělejte tu blbost jako já, že jsem napřed zkoukla fotky. Nechte si je na konec. A jinak je to strašně smutný příběh...
Komentář obsahuje mírné spoilery. Knihu jsem si vybral v oddělení beletrie. Přestože jsem věděl, že byla inspirována skutečností, zarazilo mě nerománové zpracování, styl literatury faktu. První povzdech. Když jedna z kapitol odbočila od hrdinky k ministerským úředníkům, zděsil jsem se, že mě čeká skoro 500 stran o legislativním a společenském vývoji Irska. Okořeněných snad jen popisem děsivých podmínek v prádelnách, známých z filmů jako Padlé ženy. Druhý povzdech. (Jak jsem se mýlil!) Nevydržel jsem a prohlédnul si foto přílohu. A dozvěděl se z ní víc, než bych si před dočtením přál. Třetí povzdech. Když jsem četl dál, musel jsem se smát, jak zavádějící je veselá obálka knihy se sloganem slibujícím příběh o Philomeně a jejím pátrání. Čtvrtý povzdech. Jenže tím povzdechy skončily. Stránku za stránkou jsem prožíval příběh jednoho života. Správný titul by měl znít Anthony/Michael. Aniž bych to čekal, obdržel jsem svého oblíbeného Cunninghama, bez přehnaného důrazu na lyriku a vnitřní svět fiktivních postav. Obdržel jsem dechberoucí Anděly v Americe (znáte?!), bez nadpřirozené teatrálnosti. Obdržel jsem skutečný příběh, který vypovídá o velkoleposti i nízkosti USA. Fascinující vhled do boje soukromí versus kariéra, síly versus ambice, demokraté versus republikáni, jinakost versus normálnost, ateismus versus pobožnost, náhody versus osud. Obdržel jsem citlivý popis zápasu člověka s vlastní psychikou a původem. Všechno civilně a bez předsudků. Netuším, jak je zpracovaný film. Kdyby byl podle knihy, Judi Dench by se v něm objevila na pár vteřin. Až takový rozpor existuje mezi názvem a skutečným obsahem. (Nebyl to záměr, maličko zatajit opravdový námět a prodat víc výtisků?) Ale díky tomuto rozporu jsem dostal víc, než bych si kdy dokázal představit. Doteď žasnu, jak k vypátrání hlavního hrdiny nakonec došlo. Pro fanoušky queer amerického kulturního odkazu naprostá povinnost. (Čteno v překladu Miroslavy Kopicové.)
Smutný příběh, od kterého jsem se chvílemi nemohla odtrhnout. Občas mi čtení kazilo neustálé vysvětlování americké politické situace a různých praktik v politice, ale bez toho by to asi nešlo... Životu Philomeny tam dal autor dost málo prostoru, zhruba 2/3 knížky jsou jen o Anthonym, ale zkusím se ještě podívat na film. Třeba mi to celou skládanku doplní.
Příběh je čtivý, napsaný jako román, přesto je z ně poznat, že autor je novinář a knihu napsal na základě pátrání po Anthonym (Michaelovi). To, co se dělo v Irsku s dětmi, které se narodily matkám, jež byly sotva dospělé a o sexu neměly žádné ponětí, bylo děsivé.
Podotýkám jen, že podnázev knihy je zavádějící - není to příběh matky, která pátrá po ztraceném synovi. Téměř celá kniha vypráví právě jeho příběh. O Philomeně je zmínka jen na začátku a pak rychlý souhrn jejího života na konci knihy. Moc ráda bych si přečetla, jak to po celé roky prožívala ona.
Knihu jsem nečetla, ale film byl milý, příjemný. Tak zkusím i knihu, určitě bude úplně jiná ( a lepší ;))
Komentář může obsahovat SPOILERY!:
Stejnojmenný film jsem ještě neviděla, ale podle dostupného traileru bych řekla, že s knihou má jen společný námět. Zatímco film (nejspíš) vypráví o hledání syna Philomeny, kniha se naopak zaměřuje na jeho životní příběh po adopci.
Četlo se to skvěle. Nenásilně se člověk doví spoustu o americké politice 70., 80. a 90. let, o tom, co znamenalo být v těchto letech homosexuálem v USA i jak vypadaly začátky epidemie AIDS.
Za mě rozhodně dobrá volba.
Štítky knihy
homosexualita Irsko USA (Spojené státy americké) adopce adoptované děti LGBT, queer, LGBT+
Philomena
Krásná kniha, opět mě utvrdila v tom, že ve jménu víry se činilo i strašné zlo a odepřít umírajícímu kontakt s matkou je to největší zlo, zvlášť , když to chtěli oba. Podívala jsem se i na film, ale ten byl tak trošku o něčem jiném, rozvinul si to tak nějak z pohledu matky.