Pieseň sirény
Alexandra Christo
Princezná Lira patrí do kráľovskej rodiny sirén a v svojej zbierke má srdcia sedemnástich princov. Kráľovná morí ju za trest premení na človeka, Lira stratí čaro svojej piesne a musí kráľovnej priniesť srdce princa Eliana. Ten považuje lov sirén za svoje poslanie. Jedného dňa z oceána zachráni dievča, ktoré mu sľúbi, že mu pomôže nájsť kľúč k zničeniu všetkých sirén. Môže jej skutočne dôverovať?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , CooBooOriginální název:
To Kill a Kingdom, 2018
více info...
Přidat komentář
Píseň sirény je retelling na Malou mořskou vílu, ale rozhodně nečekejte pohádku o sladké Ariel, která se zamiluje do lidského prince Erika. Tohle je mnohem drsnější, syrovnější a rozhodně krvavější pohádka.
Tohle bylo fakt brutální a to v tom nejlepším slova smyslu. Neskutečně čtivé, zajímavý svět plný nadpřirozena a tak výborně podaný. Pro mě jedna z top knih letošního roku.
Sirena Lira je dcerou kralovny mori.. v celem mori budi respekt a to nejen diky svemu titulu.. ale proto, ze ma na svem konte jiz sedmnact srdci lidskych mocnych princu.. od koho vsak Lira respekt nema, je jeji matka.. a prave jen na jejim nazoru ji zalezi.. takze kdyz ji Kralovna mori za trest vezme jeji podobu a premeni ji v cloveka, Lira svou povinnost - uzmout srdce princi z Midasu, vezme velmi vazne.. je to jeji jedina cesta za vykoupenim a nadeji, ze se bude moci vratit do sveta siren a jednou jim vladnout .. Princ Elian ale nebude snadna korist.. pochazi sice z kralovskeho rodu a brzy se ma stat kralem.. ale kralovsky trun mu nic nerika, daleko vic si pripada doma na lodi Saad, na ktere se svou posadkou vyvrzencu podnika lovecke vypravy.. nelovi nikoho jineho nez sireny.. takze kdo nakonec zvitezi? Lira nebo Elian? A dokazi na sve vyprave najit oko kralovny Keto, ktere by Elianovi propujcilo moc jednou pro vzdy skoncovat s rodem siren? Nebo jej ziska Lira a vydobude si tolik chteny respekt kralovny??!
Pri nabidce k recenzi od @megaknihy_cz a @nakladatelstvi ocelot jsem po knize ihned sahla.. miluju vodu a podmorsky svet, takze fantasy odehravajici se v mori bylo neco pro me!! Pribeh byl skvely, obe hlavni postavy mely zajimavy charakter, i vedlejsi postavy z Elianovy posadky byly fajn! Chvili mi trvalo nez jsem se do knihy zacetla a celkove musim zhodnotit, ze nejlepsi byla posledni tretina, tam to melo grady!! ..ale nedokazu si vysvetlit, proc se mi pribeh spatne cetl i prestoze me bavil.. knihu jsem cetla dlouho a bylo v ni neco, kvuli cemu se mi na pribeh obtizne soustredilo. Mozna to bylo v knize, mozna ve mne.. ale byl to orisek :-O ale urcite doporucuji vsem, kdo ma rad fantasy a vodni svet, tak toto je ideal :) i na dovcu k mori bych ji brala :))
Nepamatuji si, že bych někdy četla YA s tematikou oceánu, sirén a mořských panen, proto pro mě Píseň sirény byla o to zajímavější.
Jako malá jsem milovala Malou mořskou vílu, taky jsem si na ni během čtení několikrát vzpomněla, ale rozhodně nečekejte žádné "dětské čtení", Píseň sirény je spíše takový pozměněný temný "odraz" tohoto příběhu. Takže lehké náznaky malé mořské víly tam jsou, ale jinak je příběh opravdu svébytný.
Popravdě jsem ze začátku moc knize nevěřila, jelikož se stránky vlekly a popisné části zahrnovaly velkou část příběhu. Zhruba v polovině knihy se všechno rozjelo a já se nemohla vůbec od čtení odtrhnou.
Líbil se mi vývoj hlavní hrdinky Liry, jak se dokázala ze zlomyslné postavy stát empatickou a hodnou.
Konec knihy byl za mě vzhledem k tempu knihy dost urychlený. Ocenila bych, kdybych si závěr mohla více vychutnat.
Suma sumárum je Píseň sirény skvělá Young Adult kniha, kterou hodnotím téměř čtyřmi hvězdičkami. Doporučuji!
Asi jsem se zamilovala do knih s tematikou sirén. V zahraničí teď sirény frčí a já chápu proč. Silné ženské hrdinky, inspirace pohádkou Malá mořská víla a často drsný příběh, protože sirény nebyly žádní andílci.
Linka enemies to lovers je moje nejoblíbenější, sarkastický humor je mi také vlastní a ještě když se děj odehrává v tak neobvyklém prostředí, se kterým si autorka mimořádně vyhrála, je prostě zážitek.
Miluji to, neskutečně jsem si knihu užila, přestože se mi text četl pomaleji a byl pro mě celkem hutný (možná překlad?), i tak jsem hltala každou stránku. Oblíbila jsem si i vedlejší postavy, které skvěle doplňovaly příběh. Nejradši bych si celou knihu přečetla ještě jednou, protože se mi od ní nechce odejít. Rozhodně stojí za vaši pozornost, tohle se opravdu povedlo!
Přestože v zahraničí se fantasy o mořských pannách těší velké oblibě a na retelling Malé mořské víly narazíme poměrně běžně, v našich knižních vodách sirény donedávna nijak nedominovaly. Přitom jde o tak skvělý námět! Právě z toho důvodu jsem se tolik potěšila, když se nakladatelství Ocelot rozhodlo vydat dílko Alexandry Christo.
Příběh zněl až brutálně dobře (s důrazem na slovo "brutálně"). Hlavní hrdinkou je krvežíznivá siréní princezna, která sbírá srdce zabitých princů - už jich vlastní sedmnáct, za každý rok života ulovila jedno. Pak ale poruší příkaz královny moří a je prokleta do lidské podoby. Odpuštění se dočká jedině v případě, že přemůže obávaného lovce sirén. Tentokrát ale bez své hypnotické písně, ostrých drápů a vražedné magie...
Úvodní stránky byly naprostá bomba. Krvavé, brutální a drsné. Líbila se mi podlá antihrdinka Lira a byla jsem nadšená z temného nádechu, jakým autorka prodchla pohádkovou předlohu. Bohužel, bouřlivost dějově linky brzy začala vyprchávat, až se z ní stala jakási poklidná plavba na mírných vlnkách. Vyrojil se značný počet logických nelogičností (slzy kutálející se po tvářích pod mořskou hladinou) a silácké řeči hlavní hrdinky (dvě vteřiny před tím, než dostane nakládačku). To jsou přesně ty věci, které mě dokážou extrémně vytočit. Na druhou stranu má autorka úžasnou fantazii, dala si záležet s worldbuildingem a sarkasmem nabité dialogy mě nejednou donutily k úsměvu. Závěrečná bitva byla dokonalým odrazem rozporuplnosti dílka - epická, ale nepromyšlená. Jednání hlavních hrdinů nemělo hlavu a patu, přesto mě to zvláštním způsobem bavilo číst. Můj finální verdikt je proto symbolickým pokrčením rameny. Knížka má skvělý námět, zajímavý svět a místy fajn humor, přesto má i viditelné mouchy, které sráží kvalitu dílka. Tak jako tak jsem ráda, že se na našem trhu konečně objevilo fantasy o mořských pannách a doufám, že můžeme do budoucna očekávat další podobné kousky.
Pokud čekáte na stánkách této knihy klasický příběh o princezně co našla svého prince, tak se mýlíte, je to docela jinak.
Princezna Liva je uctívána po celém širém moři. Její matka jí za trest promění v to nejodpornější , v člověka. Je tam i princ Elian. Má podivný koníček, loví sirény. Zachrání tonoucí ženu, ale je skutečnou ženou, něco je na ní divného!
Má prý klíč k zničení všech sirén, to zní lákavě...
Princezna Liva asi nebude líbezná princeznička, má sbírku 17 srdcí princů , které zabila pro svou matku.
Aby nezůstala navždy člověkem, musí zabít prince . Co když prince Eliana začíná milovat, je toho schopna?!
Tato kniha je a není pohádka. Je to fantazijní příběh, který je zajímavý, napínavý, temný, pomalý i rychlý.
Při četbě této knihy mne napadlo, že kdyby někdo uměl namalovat prostředí této knihy, bylo by to velmi krásné a zajímavé.
Nedokážu se však ubránit pocitu, že tomu něco chybí, možná špetka vzácného a čarovného koření, kdo ví...
Každopádně je to super kniha pro mladé i starší čtenáře, kteří chtějí zažít něco neobyčejného a kouzelného i strašného a temného.
Každopádně vřele doporučuji !!!
Píseň sirény je temná a tak trochu pokroucená pohádka, která není typickým příběhem o princi, který zachraňuje princeznu, a vlastně ani naopak. Lira a Elian jsou tak trochu anti-hrdinové. Ani jeden vyloženě nestojí na straně dobra. Lira je krvelačná siréna, která bere srdce zásadně jen princům, no a Elias sirény loví. Oba mají ruce potřísněné krví. Jak příběh postupuje, oba zjišťují, že smrt rozhodně není správná cesta a válka není cesta jediná.
Nedokážu sice přesně učit, co mi chybělo na to dát knížce pět hvězdiček, protože jsou tu souboje, jsou tu tajemství, jsou tu lži a zrady, je tu romance od nepřátel k milencům, baddass ženy, super vývoj postav, krásné prostředí moře Každopádně, příběh Liry a Eliana si mě získal, to rozhodně, jen bych možná uprostřed potřebovala víc drama na to cítit ten správný srdcebol, který přišel v závěrečných kapitolách. Elian totiž sice Liře dlouho nedůvěřuje, ale vlastně ani neví, že jsou nepřátelé na život a na smrt. Sice se dohadují a oba mají vždycky po ruce uštěpačnou poznámku na cokoli, co ten druhý řekne, a je pro ně oba výzvou přimět toho druhého oněmět, ale vlastně jen jeden ví pořádně proč. No, jednoduše ráda trpím a chci, aby postavy trpěly pořádným vnitřním konfliktem, takže bych jim chudákům ještě přisadila . Možná odhalením Liry dříve.
Na Písni sirény je super, že je napsaná z pohledu obou hlavních hrdinů, což velmi umocňuje vývoj obou postav. Lira a Elian jsou dvě duše zatížené očekáváními světa ve kterém žijí. Lira je obávaná, krvežíznivá siréna, ale s nádechem lidskosti, a Elian je drzý, inteligentní, nebojácný, princ pirát! Poté co jsou tihle dva okolnostmi nuceni uzavřít křehké spojenectví, se oba začnou měnit způsobem, který si neuměli představit ani v nejdivočejších snech. A ta jejich cesta stojí prostě za to . Dvojí úhel pohledu také umně vyzdvihuje podobnosti mezi Elianem a Lirou - oba zoufale chtějí uniknout z okovů, které jim byly vnuceny. Mimochodem, já osobně nemohu ani v nejmenším souhlasit například s tím, že Lira je pes, která štěká, ale nekouše. Její příběh je podle mě hodně o tom vymanit se z přesvědčeních ve kterých vyrůstáme a z toho, co se od nás v rodině očekává. Konkrétně Lira se musí vymanit z toxického vlivu své matky, kruté Královny moří, prozřít a uvědomit si kým chce vlastně být jako člověk - pardon, jako siréna - a jako královna moře. Píseň sirény je jednoduše příběhem dívky a chlapce, kteří byli nuceni být lidmi, kterými být nechtějí.
Je zřejmé, že jde Píseň sirény je retellingem Malé mořské víly, ale kniha má pořád hodně co nabídnout. Vedle zajímavých morálně šedých postav, autorka do knihy vložila spoustu zajímavých prvků, které vás společně s postavami udrží u čtení i když celou dobu víte kam to všechno směřuje. Líbilo se mi třeba to, jak autorka do příběhu zakomponovala různé mýty a plynule je začlenila do svého světa, aniž by odváděla pozornost od hlavní dějové linie - například mýtus o králi Midasovi nebo příběh o zlaté huse.
Děj nepostrádá akci a dramatické momenty, do hlavních postav jsem se dokázala vcítit, vedlejší postavy mě bavily, bylo to drsné i vtipné, a worldbuildingu bylo na standalone akorát dost na to, aby se do tohoto fantasy světa dokázal čtenář ponořit a užít si cestu Liry a Eliana. Tenhle bezva pohádkový retelling doporučuji všem, co mají rádi temnější příběhy s postavami s ostrými hranami a slanou vůni moře. Z mého pohledu to za přečtení stálo .
Přečteno a zrecenzováno ve spolupráci s nakladatelstvím Ocelot a Megaknihy.
Už dlouho jsem nečetla na něco retelling a tohle byl za mě obzvláště povedený. Příběh inspirovaný Malou mořskou vílou ale mnohem, mnohem tamnější. Ani jedna z hlavních postav zde není dobrá a oba si libují v krvelačnosti. Hate love romantika protkaná souboji a tajemstvím je postupně vede k poznání i jiné cesty než je smrt a válka.
Líbilo se mi, že příběh byl psaný z pohledů obou postav a ani jeden z hrdinů nebyl klaďas, to byla velmi osvěžující změna a díky tomu byl vidět i vývoj postav a i hloubka příběhu. Oba se zde vyrovnávají s ideální svých národů a snaží se je naplnit. Spolu ale zjišťují že chtějí být někým jiným.
Děj byl nabytý dramatem a akcí. Chemie mezi hlavními postavami fungovala hned od začátku a jejich dialogy mě nesmírně bavili. Romantická linka je zde prostě skvěle vypracovaná a mě velmi bavila. Fantasy svět byl rozmanitý a obohacený o známé mýty. Jen je škoda že mi pak konec přišel trochu uspěchaný. Ale bylo to velmi čtivé a já nemohu než doporučit.
4/5
Píseň sirény je temná a tak trochu pokroucená pohádka, která není typickým příběhem o princi, který zachraňuje princeznu, a vlastně ani naopak. Lira a Elian jsou tak trochu anti-hrdinové. Ani jeden vyloženě nestojí na straně dobra. Lira je krvelačná siréna, která bere srdce zásadně jen princům, no a Elias sirény loví. Oba mají ruce potřísněné krví. Jak příběh postupuje, oba zjišťují, že smrt rozhodně není správná cesta a válka není cesta jediná.
Nedokážu sice přesně učit, co mi chybělo na to dát knížce pět hvězdiček, protože jsou tu souboje, jsou tu tajemství, jsou tu lži a zrady, je tu romance od nepřátel k milencům, baddass ženy, super vývoj postav, krásné prostředí moře Každopádně, příběh Liry a Eliana si mě získal, to rozhodně, jen bych možná uprostřed potřebovala víc drama na to cítit ten správný srdcebol, který přišel v závěrečných kapitolách. Elian totiž sice Liře dlouho nedůvěřuje, ale vlastně ani neví, že jsou nepřátelé na život a na smrt. Sice se dohadují a oba mají vždycky po ruce uštěpačnou poznámku na cokoli, co ten druhý řekne, a je pro ně oba výzvou přimět toho druhého oněmět, ale vlastně jen jeden ví pořádně proč. No, jednoduše ráda trpím a chci, aby postavy trpěly pořádným vnitřním konfliktem, takže bych jim chudákům ještě přisadila . Možná odhalením Liry dříve.
Na Písni sirény je super, že je napsaná z pohledu obou hlavních hrdinů, což velmi umocňuje vývoj obou postav. Lira a Elian jsou dvě duše zatížené očekáváními světa ve kterém žijí. Lira je obávaná, krvežíznivá siréna, ale s nádechem lidskosti, a Elian je drzý, inteligentní, nebojácný, princ pirát! Poté co jsou tihle dva okolnostmi nuceni uzavřít křehké spojenectví, se oba začnou měnit způsobem, který si neuměli představit ani v nejdivočejších snech. A ta jejich cesta stojí prostě za to . Dvojí úhel pohledu také umně vyzdvihuje podobnosti mezi Elianem a Lirou - oba zoufale chtějí uniknout z okovů, které jim byly vnuceny. Mimochodem, já osobně nemohu ani v nejmenším souhlasit například s tím, že Lira je pes, která štěká, ale nekouše. Její příběh je podle mě hodně o tom vymanit se z přesvědčeních ve kterých vyrůstáme a z toho, co se od nás v rodině očekává. Konkrétně Lira se musí vymanit z toxického vlivu své matky, kruté Královny moří, prozřít a uvědomit si kým chce vlastně být jako člověk - pardon, jako siréna - a jako královna moře. Píseň sirény je jednoduše příběhem dívky a chlapce, kteří byli nuceni být lidmi, kterými být nechtějí.
Je zřejmé, že jde Píseň sirény je retellingem Malé mořské víly, ale kniha má pořád hodně co nabídnout. Vedle zajímavých morálně šedých postav, autorka do knihy vložila spoustu zajímavých prvků, které vás společně s postavami udrží u čtení i když celou dobu víte kam to všechno směřuje. Líbilo se mi třeba to, jak autorka do příběhu zakomponovala různé mýty a plynule je začlenila do svého světa, aniž by odváděla pozornost od hlavní dějové linie - například mýtus o králi Midasovi nebo příběh o zlaté huse.
Děj nepostrádá akci a dramatické momenty, do hlavních postav jsem se dokázala vcítit, vedlejší postavy mě bavily, bylo to drsné i vtipné, a worldbuildingu bylo na standalone akorát dost na to, aby se do tohoto fantasy světa dokázal čtenář ponořit a užít si cestu Liry a Eliana. Tenhle bezva pohádkový retelling doporučuji všem, co mají rádi temnější příběhy s postavami s ostrými hranami a slanou vůni moře. Z mého pohledu to za přečtení stálo .
Přečteno a zrecenzováno ve spolupráci s nakladatelstvím Ocelot a Megaknihy.
Píseň sirény má lákavou anotaci a krásnou obálku, což rozhodně hraje v její prospěch stejně jako to, že je čtivá a místy fakt napínavá.
Musím říct, že jsem tu knížku ještě za polovinou milovala. Ale pak bohužel přišlo ale. Trochu to na mě teď působí jako by autorka dostala maximální počet stránek a rozepisovala se než pak přišla na to, že už jí nezbývá moc místa a tak všechen děj urychlila, aby se vešla. To samé mi přišlo i u postav. Za začátku paráda, užívala jsem si všechny ty kousavé konverzace, ale pak to trochu přestalo působit reálně . A to jsem velká milovnice hate to love. No, když tohle pominu, nemyslím si, že by to byla špatná knížka. Určitě se najde někdo, komu by se líbila víc než mně. Osobně mi totiž ani konec nepřipadal dobrý (možná maličko spoiler?). Přišlo mi to hrozně sluníčkářské a naivní, ale jak říkám, je to asi spíš osobní problém.
Takže můžu vám tuhle knížku doporučit? Ale jo, je tam i pár hezkých myšlenek a nelituju, že jsem si ji přečetla a většinu jsem si i užívala. Pokud jste na hate to love, moře, cestování, království a putování, jen do toho!
Pokud je knížka populární v zahraničí, zvlášť na TikToku, je velmi jednoduché, abych se těšila i na její české vydání. Tady jsem ale nějak nepochopila proč je knížka tak populární, mně přišlo, že to za ten hype rozhodně nestálo. Ze začátku to vypadalo fakt dobře - temná atmosféra, nelítostná hlavní hrdinka a piráti. Bomba. Zhruba ve třetině se ale naši hlavní hrdinové potkají a od té doby to jde jen dolů. Doufala jsem, že knížka neztratí svůj potenciál kvůli romantické lince. Říkala jsem si, že tohle by mohla být ta jedna knížka, kde to bude jinak a hlavní hrdinka bude fakt nelítostná stvůra. No bohužel, to se nestalo. Já jsem milovník romantiky v knížkách a většinou romantiku potřebuju vždy a všude. Když se tam ale nehodí, tak bych ji tam nedávala. Tohle byl přesně ten případ. Nevěřila jsem tomu, co se mezi Lirou a Elianem vyvinulo a od té doby co se mezi nimi začalo něco vyvíjet, mě to prostě přestalo bavit. Věděla jsem, jak to skončí a příběh mi od té doby prostě neměl co nabídnout. Ani mě to už pak moc nebavilo číst, musela jsem se do knížky chvílemi nutit. Závěrečná bitva byla fajn, ale konec jako takový mi přišel neskutečně přeslazený, vzhledem k tomu, jakou knížka na začátku nastavila atmosféru. Údajně by měl být i druhý díl, který teda nevím o čem bude, ale ráda bych to zjistila. Že bych se do toho ale nějak hrnula, to úplně ne. Prostředí pirátů bylo na začátku fajn, ale úplně extrémně mě neuhranulo. Za mě je tohle bohužel nakonec dost průměrná YA záležitost, kterou můžete úplně v pohodě minout.
Já miluju příběhy o mořských bytostech a jsem moc ráda, že jsme se dočkali překladu To Kill a Kingdom, který v originále vyšel už v roce 2018.
Píseň sirény je převyprávění Malé mořské víly. Inspirace je tu vážně velká, ale zároveň je tu i dostatek dalších fantasy prvků, které do známé pohádky o Ariel nepatří.
Siréna. Zhouba princů. Následnice podmořského království. Znají ji na souši i v oceánu. To je Lira.
Princ. Dědic nejmocnějšího království. Pirát. Kapitán jedné z nejobávanějších lodí. Lovec sirén. To je Elian.
Mám nový oblíbený retelling. Vždycky jsem chtěla příběh o pirátovi a nějaké nadpřirozené bytosti. A v tomto případě jsem dostala sirénu. Chemie mezi hlavními hrdiny neměla chybu. Oba dva jsem si hned od začátku moc oblíbila a schválně jsem čtení knihy prodlužovala.. nechtěla jsem se loučit.
Moc jsem si užívala slovní přestřelky mezi postavami (nejen hlavními) a co se týká romantické linky.. tohle prostě chcete číst. Klasická hate to love, která má vše, co nás na nich baví. Jsem z této novinky vážně nadšená!
Jen mě trochu mrzí, že na začátku kapitoly není vždy napsané, z jakého pohledu teď budeme číst. Dost by to čtenáři ulehčilo situaci, než aby musel postupně odhalovat, jestli je to Lira nebo Elian.
Píseň sirény doporučuji všemi deseti. Budete se smát, budete napnutý a 328 stran uteče jak nic. Mezi vycházejícími knihami se jedná o originální kousek, který se u nás (doufám) neztratí a bude vidět.
#spoluprace @megaknihy_cz
Krutá pohádka pro dospělé. Přesně takto mi při čtení příběh připadal, ne jako romance, ale prostě jako taková stará pohádka, kde se vyrvávají srdce z těla a zabíjejí lidé prostě jen tak. Musím ale uznat, že postupný přechod sirény od kruté bytosti k osobě, která má v sobě špetky lidskosti, je tady asi jeden z nejzdařenějších, které jsem našla. Bylo to uvěřitelné, interakce s princem byly svérázné, ale zajímavé. Romancí bych tento příběh zrovna nenazvala, ale láska to nakonec celé zachránila. Prostě taková "klasická" stará pohádka pro dospělé.
Píseň sirény je temný retelling na Malou mořskou vílu, ve kterém ale nechybí láska. Příběh je rámcově podobný Malé mořské víle, ale zároveň je úplně jiný, jelikož je inspirován i dalšími věcmi a nechybí spousta originálních nápadů. A co se týká milostné linky, tak ta je opředená tajemstvím a nenávistí a navíc je to slow-burn romance. Každý kousek knihy, od stylu psaní, přes příběh až po postavy a jejich vývoj je skvěle promyšlený s důrazem na detail. Díky tomu vznikl opravdu úžasný příběh, který ale zároveň působí atmosférou známa. Rozhodně můžu doporučit.
Píseň sirény mě zaujala jak skrze své téma, tak díky nádherné obálky. Možná bych jen příště do knihy volila jiný font, tento mi nebyl moc příjemný, ale to je otázka vkusu
Co se týče příběhu samotného, tak mě kniha hned pohltila. Hrozně mě bavila pravidla a hierarchie podmořského světa i samotné zpracování sirén. Čekají nás tady kompletně jiné mořské potvůrky, než na které můžete být zvyklí z jiných příběhů, mi osobně ten world building vážně sedl. Co se mi líbilo na lidském světě, tak rozdělení království. Každé bylo jiné, stejně tak jeho obyvatelé a vládci.
Zápletka vás asi moc nepřekvapí, je to retelling na Malou mořskou vílu. Trošku problém jsem ovšem měla s hlavní hrdinkou. Ta patří mezi nejobávanější sirény, ale na mě působila spíš jako pes, který štěká, ale nekouše. Oproti Liře mi princ Elian sedl a byl mi sympatický. Relativně i dostával své pověsti a neměl potřebu si na něco hrát. Romantická linka navíc obsahuje velmi oblíbené enemies to lovers, což může spoustu čtenářů nalákat na čtení. Vedlejší postavy dostávaly dost prostoru, byly příjemně napsané a interakce mezi nimi mě bavily.
Pořádné akce se dočkáme spíš až někde za půlkou, nicméně do té doby nám dělají společnost intriky a plánování, což já můžu a proto mi absence něčeho víc akčního příliš nevadila. Navíc mi přišlo, že v závěrečné akční scéně se autorka trošku ztrácela, takže jsem ráda, že vsadila i na jiné karty.
S koncem knihy jsem spokojená, neskončilo to úplně jako typická pohádka, jak by z děje mohlo působit, ale naopak i trošku strategicky. Píseň sirény funguje jako stand alone, i když se jedná o sérii - další díly zpracovávají jiné retellingy.
-
za knihu děkuji @megaknihy_cz #spoluprace
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Tak tohle se za mě opravdu povedlo. Ze začátku jsem sice byla lehce rozpačitější a měla obavy z písma, ale tohle všechno se skoro hned vzápětí vypařilo. Autorčin styl psaní si mě získal a během chvilky mi stránky mizely pod rukama až nebezpečně rychlým tempem. Příběh mě moc bavil a kdybych mohla, hned bych si do něj odskočila. Jeho myšlenka je originální, i když čerpá trošku inspiraci z Malé mořské víly (pro fanoušky této pohádky je to tedy nutnost). Je znát, že si autorka se světem vyhrála a podařilo se jí ho skvěle vykreslit. Charaktery hlavních hrdinů vlastně neměly chybu. Líbilo se mi, jakým způsobem si rozuměli a nemohli tvořit lepší dvojku jejich vývoj v průběhu knihy je naprosto nepřehlédnutelný. Bavily mě přestřelky mezi nimi a chemie z tohoto vztahu byla opravdu cítit (a to na moc věcí nedošlo). Toto dílko je také protkané dobře mířeným humorem a sarkasmem, který mě nejednou rozesmál. Zároveň se tu potkáte se zvraty a překvapeními, kterým budete čelit v takovém napětí, že vaše vlasy a nehty budou v reálném ohrožení. Prožijete celou škálu emocí od smutku přes vztek až po radost. Vyzdvihnout je třeba ještě přidanou hodnotu, která se tu objevila. Příběhem se totiž prolíná velmi důležitá myšlenka, která připomíná to, že bychom za každých okolností měli být sami sebou a nežít v neštěstí jen kvůli tomu, abychom splnili očekávání druhých. To považuju za velké plus vzhledem k tomu, že je určena především mladým čtenářům. Z konce jsem šťastná jako blecha. Píseň sirény vám tedy můžu doporučit, pokud hledáte originální fantasy čtení s hrdiny, kteří vám pár zásadních věcí vtlučou do hlavy.
Lira siréna, která bere princům srdce a to doslova a nyní je svou matkou proměněna v obyčejnou smrtelnici. Elian princ, který zabijí sirény a jeho cílem je vypořádat se se Zhoubou princů, tedy sirénou, která zabila již sedmnáct následníků trůnu okolních království. Osudy těchto dvou nepřátel se vlivem několika okolností protnou a oba budou nuceni spolupracovat a vydat se na cestu za mocným artefaktem, kteří oba, i když s každý z jiného důvodu, touží získat. Dle mého je Píseň sirény zkrátka takový drsnější a krvavější retelling na Malou mořskou vílu, který příjemné překvapí.
Přiznám se, že jsem z počátku bojovala s oběma hlavními postavami, které mi nepřišly příliš sympatické. Postupem děje jsem jim ale přišla na chuť a pochopila jejich jednání a dostala se jim pod kůži. Děj ubíhá příjemnou rychlostí a plynule se vždy přesouváme při honbě za mocným artefaktem z jednoho zajímavého a nebezpečného prostředí do druhého. Hlavní postavy se postupně vtipně sbližují a vedlejší postavy je skvěle doplňují.
Piráti, sirény, mořské panny, chobotnice, okouzlující a nebojácný princ To vše dělá knihu výjimečnou a doporučuji ji tomu, kdo má rád dobrodružství, magické tvory, špetku romance a především zajímavou zápletku s nečekaným koncem.
Co se stane, když se protne život sirény zvané Zhouba princů a prince, který loví sirény?
Sirény jsou krvelačná stvoření, která za každý rok svého života sbírají lidská srdce. Lira patří mezi jedny z nejmocnějších, jelikož všechny její srdce patřila princům. Její matka jí ale bere jako konkurenci a jednoho dne z ní za trest udělá obyčejnou lidskou dívku a dá jí za úkol získat srdce prince Eliana, jinak zůstane člověkem navěky.
Píseň sirény je ukázková hate to love kniha s hodně pomalou romantikou a strašně krásným stylem psaní. Tady musím pochválit i český překlad.
Je to volný retelling na Malou mořskou vílu, ale mnohem krutější a drsnější, což se mi fakt líbilo.
Celý ten svět byl krásně vybudovaný, jen jsem se chvílemi ztrácela v těch všech královstvích. Přecijen se celá série jmenuje Hundred Kingdoms, takže jich je tam fakt hodně. A i když Píseň sirén patří do série, tak ji můžete číst i jako stand alone, protože má uzavřený konec a další díl už bude o někom jiném.
Ze začátku jsem měla z knihy trochu strach, protože jsem si přečetla pár recenzí, které knížce vytýkaly nedostatek děje, ale mně naopak přišlo, že se tam něco dělo neustále a vůbec mě příběh nenudil. Je vyprávěný ze dvou pohledů, což mám radši než vyprávění jen od jednoho hrdiny.
Tohle byl můj první retelling na Malou mořskou vílu a musím říct, že mě to prostředí fakt bavilo!
Knihu jsem četla ve spolupráci s Megaknihy.
Kniha Píseň sirény rozhodně přiláká čtenáře zajímavou anotací a také krásnou obálkou. Mnoho čtenářek mělo rádo v dětství Malou mořskou vílu, takže tento retelling tímto také získává na zajímavosti. Rozhodně tu ale neočekávejte nějaký sladký pohádkový příběh...
Hlavní hrdinka Lira je totiž pěkně krvežíznivá siréna, která sbírá srdce princů a pak si je zahrabává do písku "u sebe doma". Tím se chce zalíbit také své matce, královně moří, kterou má jednou v jejím postu nahradit. Jenže královna svou dceru nemůže vystát, a proto když se jí naskytne příležitost Liru potrestat za její neposlušnost, tak rozhodně neváhá a svou dceru prokleje do lidské podoby. Odpuštění se Lira dočká pouze v případě, že své matce přinese srdce obávaného zabijáka sirén - prince Eliana. Problém je, že v lidské podobě Lira nemůže použít svou největší zbraň - píseň sirény.
Chvíli mi trvalo, než jsem se vžila do světa, ve kterém se příběh odehrává. Autorka si totiž vymyslela svůj vlastní svět, který byl plný složitých názvů a zvláštností, takže mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala. Musím ale říct, že takový ten temný vibe tomu dodal docela grády, autorka se kolikrát nezdráhala napsat vše dost surově a drsně. Jakmile se příběh přesune na Elianovu loď a naše ústřední postavy se setkají, tak mě příběh opravdu pohltil. Dynamika vztahu mezi Lirou a Elianem, i Elianem a jeho posádkou, mě moc bavila. Celkově povaha Liry mi přišla dost vtipná, zvlášť když to u ní bylo "co na srdci, to na jazyku". Dost mě bavilo i její sebevědomí, kdy si neuvědomovala, že na souši to není taková badass hrdinka jako v oceánu a kolikrát se jí to pěkně vymstilo. I přesto bych si ale představovala trochu větší chemii mezi Lirou a Elianem. Konec mi přišel trochu uspěchaný a celkově jsem u knihy postrádala takový ten wow efekt, přesto si myslím, že jde o opravdu povedenou knihu, kterou byste neměli přejít bez povšimnutí.